Leaving
Obsahy(1)
Tragikomedie Václava Havla o odchodu jednoho a příchodu druhého politika k moci. Na konci května roku 2008 měla v pražském Divadle Archa světovou premiéru zatím poslední hra Václava Havla Odcházení. Byla očekávána s velikým zájmem a netrpělivostí. Hlavní role odcházejícího kancléře Riegera se zhostil Jan Tříska, text inscenoval jeden z nejvýznamnějších českých režisérů David Radok. Před vyprodaným hledištěm se zde Odcházení hrálo dva roky. Záznam České televize pak vznikl v závěru života inscenace, na dvou z několika posledních představení. Nejen pro fakt novosti textu Václava Havla, pro zájem divadel u nás i ve světě, ale také pro kvality pražské inscenace se z Odcházení stal fenomén první dekády českého divadla v novém století. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (24)
Tato hra je daleko slabším kouskem oproti třeba Zahr. slavnosti a jiným hrám. Je bohužel pravdou, že u většiny Halvových her, jsem byl fascinován nějakou novou myšlenkou, nečekaným podáním, tady jde spíše o chytré a místy vtipné myšlenky stárnoucího autora a politika. Přesto si myslím, že je hra dostatečně kvalitní na to, aby měla právo vzniknout. A je obdivuhodné, že Havel i v tomto věku píše tak, že to má stále cenu číst a dramatizovat. Mnoho autorů se v odbodbí důchodového věku už jen vykrádá. Dávám čtyři hvězdy už jenom kvůli věčným kritikům Havla, kteří se neustále snaží vytvořit dojem, že kdyby neměl kamarádíčky, nikdy by se jeho hry nehrály. I tato hra je usvědčuje ze lži a hlouposti. Nicméně pokud budou dávat někde v divadle Z.Slavnost, Audienci, Pokoušení, Vernisáž, nebo Ztíženou možnost soustředění, přece jen bych doporučil tato díla. (O některých esejích ani nemluvě) ()
Drama, ať již absurdní, experimentální nebo jakéhokoliv jiného přívlastku, by mělo být podle mne především drama. Zde se však autor evidentně pitvá především sám v sobě, čemuž hojně napomáhají jeho osobní vstupy odkudsi z božských výšin, v nichž komentuje svůj těžký úděl v procesu vzniku téhle hry. Několik hezkých postřehů a myšlenek, (mnohokrát, až nemírně, opakovaných) a Jan Tříska. Bez těchto dvou by moc nezbylo. ()
Hodně keců o všem, co všichni víme a s čím se denodenně setkáváme. Závěrečná myšlenka - lidé se mění, blbost zůstává, je snad také všem už jasná. Havlovy vstupy do hry ve stylu Brechta zbytečné. Nahota na jevišti zbytečná. Přehnaný patos, před kterým sám autor varuje, nudný, stejně tak přehrávání herců. Pár dobrých dialogů. Velmi slabá druhá polovina. Dobrá divadelní režie a výprava včetně "zatmění" scény ve druhé části.. ()
Velmi mě rušil diletantsky nasnímaný zvuk, který celou dobu zněl, jak z plechové garáže! To byl takový problém dát hercům mikroporty? Jinak mne tahle hra nijak nedatchla. Tříska je samozřejmě vynikající, ale vše bylo příliš teatrální. Jsem zvědavý na filmovou adaptaci v Havlovo režii. Mám ale pocit, že hra je mimo současnou realitu a je málo nadčasová. ()
Další z divadelních rolí Jana Třísky, která se mi v souvislosti s jeho tragickým skonem vybavila. Zajímavé je jeho podání role odcházejícího kancléře Riegera v porovnání s následným filmovým ztvárněním Josefem Abrhámem. Pokud si dobře pamatuji, Jan Tříska tu roli pojal rozhodně živočišněji, možná zde až trošku exhiboval. Ale asi i proto si to jeho ztvárnění i po letech dokáži vybavit. Jinak celkově se mi tohle představení hodně líbilo, ale samozřejmě nevím zda mohu být coby milovník (nejen absurdních dramat) Václava Havla úplně objektivní.. ()
Reklama