Fontána pre Zuzanu 2

Pokračovanie trilógie režiséra Dušana Rapoša sa nielenže príbehovo (aj v skutočnosti) posúva dopredu o osem rokov, ale predovšetkým kvalitatívne v porovnaní s prvým dielom výrazne klesá. Doba sa zmenila, komunizmus padol, prišla demokracia so všetkými jej možnosťami aj nástrahami, rozpadlo sa Československo. Režisér Rapoš reflektuje divoký začiatok deväťdesiatych rokov dvadsiateho storočia aj prostredníctvom príbehu tejto snímky. Zuzana (Eva Vejmělková) bola vo väzení. Keď ju podmienečne prepustia, nakrátko ju drží gangster Rony (Maroš Kramár), ale takisto spoznáva vodiča kamiónu Juraja Halamu (Pavol Habera) a jeho závozníka Vápna (Ibrahim Maiga). Juraj postupne dostane pofidérnu hudobnú šancu v Prahe, čo spôsobí naštrbenie vzťahov so Zuzanou, na ktorom v podstate stavia prevažná väčšina filmu. Nemožno však povedať, že by svojím spracovaním diváka príbeh výraznejšie bavil. Oceniť však treba minimálne snahu o autentické zachytenie doby "divokých deväťdesiatok",  čomu v konečnom dôsledku do veľkej miery pomáha aj skutočnosť, že Rapoš film v čase "divokých deväťdesiatok" skutočne natočil. Popri ich divokosti vyniká aj všadeprítomná šeď (ako memento bývalého režimu) miešajúca sa s farebnou bizarnosťou šuštiakových búnd a pastelových sák. Autentická atmosféra filmu však takmer nič nemení na tom, že z príbehového hľadiska tento počin nenadchýna. A o nič lepšie to nie je ani v prípade hereckého obsadenia. Niežeby niekto z protagonistov snímky výraznejšie prekážal (okrem trochu otravne pôsobiacej Lucie Bílej) alebo predvádzal vyložene nepozerateľný výkon, ale pozitíva takisto hľadať len ťažko. Fontána pre Zuzanu 2 už s fontánou prakticky nič nemá, ako-taký romantický uhol zostáva zachovaný, ale predovšetkým chýba to povestné niečo, vďaka čomu by mohla byť táto snímka Dušana Rapoša pre diváka atraktívna a zaujímavá. V porovnaní s prvým dielom je na tom film výrazne horšie aj po hudobnej stránke. (04.03.2024)

Famózní koláž zápaďácké akce, bravíčkovských fotorománů, post-totáčové exploatace a bollywoodu. Jestliže "Nahota na prodej" byla zrcadlem doby, pak žánrově vycizelovanější flák Dušana Rapoše je teenagerským vlhkým snem stejné éry. Paľo Habera dostál svému vzhledu českého Dempseyho, Helena Růžičková spojila svou image českého Buda Spencera s aluzí na samotného Bruce Leeho (viz traktát "Buď jako voda") a Láska šialená je cringe vypalovačka jak žádná jiná. (21.01.2011)

Jak říkal doktor Hořec v Černých baronech: „Zejtra ti pučim foťák, a uděláš mi pár fotek. Na památku. Protože za pár let tomudle nikdo nebude věřit..“ Podobně jako v Nahotě na prodej, či Vekslákovi se však nefotilo, ale točilo a z filmařského hlediska to ve všech případech stálo slušně řečeno za hovno, ale cením si zachycení ducha doby, kdy si na počátku 90.let ty výhody náhlého tsunami kapitalismu, svobody a demokracie vyložily některé podnikavé kreatury ze srdce Evropy po svém. Palova sedinka v přiléhavých džínách, skackavé kozy vyžilých štětek a Rapošova partyzánská režie mě nikterak nevzrušily, ale díky nostalgii probouzejícímu soundtracku nemohu tuto TIR-baladu zase úplně odsoudit. Zajímalo by mě, kdyby do Mama Kami v plné rychlosti napálit ten Kenworth T600, jestli by ho ještě dali v servisu dohromady.. (11.10.2011)

Je to desné, nič v tomto filme nie je dobré, ani priemerné, iba zúfalo trápne. Vymenovávať to vážne nemá význam.Pretože tým myslím úplne všetko (teda okrem ultra populárneho dobového soundtracku, preto **). Medzi tou trápnosťou vyhráva asi najviac Maiga, pretože horšie to už nejde. Zároveň je to ale neskutočná zábava, ktorá zvádza k odpadovému hodnoteniu. No škoda tej legendárnej hudby, potom by nebolo o čom :). (01.08.2009)

Jednička má kouzlo osmdesátek, dvojka aspoň část (místy poněkud pochybného) kouzla raných let devadesátých. K prvnímu dílu si to ale jen tak letmo přičichne na začátku - a pak už to jde čím dál víc z kopce. Výlet do Ruska ještě jakž takž, i když vesnice vypadá jak z Mrazíka, ovšem pitomě černobílá zápletka s Jurajovou "kariérou" rockové hvězdy, ta už po letech věru neobstojí. Obešel bych se bez Růžičkové a definitivně bez Maigy, naopak Maroš Kramár je tady naprosto skvělý a ústřední herecké duo? Tak napůl - místy jsou jak Paľo tak Evička poněkud teatrální. Po hudební stránce to opět funguje (Vaško je prostě Vaško a Habera muziku taky umí), ale málo platné, všechna ta rádoby moudra o soudržnosti kamioňáků a štětek to na konci zabjí. 60 %. PS: Moc se mi kupodivu líbila Bílá, které toho zlomyslného diblíka naprosto žeru a její scénu se "sluňááátkeeem" a nedopatřením prasklým podvazkem miluju :) PS2: Satchmo Bobek mi sice přišel ve scénáři naprosto navíc, ale jinak mu role skutečně sedla. PS3: Skoro dvouhodinová stopáž je peklo a jeden z prvních příkladů toho, jak si režiséři začali po revoluci myslet, že se obejdou bez dramaturgů. Neobejdou. (14.12.2013)