Honba za Kopijou osudu

Volné pokračování dobrodružného hledání artefaktů německého archeologa Eika Meierse. Tentokrát pátrá po kopím, kterým byl probodnut samotný Ježíš na kříži. Vznikla tak další teorie, kde by se mohl asi nacházet. Kvalita snímku je o něco lepší než předchozí film 'Šifra Karla Velikého'. Ryze televizní produkce asi trošku přidala do rozpočtu. I scénář je o něco propracovanější a napínavější. Daleko více se tu řeší hádanky a rébusy, což zaujme. I zde jsou padouši, kteří by chtěli vše pro sebe a neváhají pro to použít i zbraň. A opět téměř dvouhodinová stopáž dává více prostoru k pohodovému vyprávění. Zbytečně se tu netlačí na pilu, což je jedině dobře. Němci dokázali, že i oni na toto téma umí natočit kvalitní snímek odehrávající se v Německu. (23.07.2014)

Kopí osudu mně v žádném případě nemohlo zklamat, neboť jsem již předtím viděl podobné filmy s názvem Šifra Karla Velikého a Jantarová komnata se stejnými aktéry a herci, takže jsem věděl, co můžu očekávat. Tento film se stal druhým dílem ze zmíněné trojice a tak jsme již dobře znali Eika Meierse, historika a archeologa, kterého si zahrál jiný herec než v prvním díle a to Kai Wiesinger. Ten se sblížil s historičkou Katharinou Bertholdovou, kterou si zahrála podmanivá Bettina Zimmermann. Třetím do party byl chytrolín Jusus aneb Fabian Busch, dávný přítel Eika, který se s nimi opět zapojil do hledání legendární předmětu. Tím tentokrát bylo kopí osudu, jímž měl římský voják tradičně nazývaný Longinus probodnout bok ukřižovaného Ježíše Krista. O něj však usilovala také zločinecká banda, kterou si najal bohatý baron von Hahn v podání stárnoucího Jürgena Prochnowa. Kopí mu měl najít namachrovaný chlapík v drahém obleku a málo inteligentní karatistka, přičemž oba neváhali použít násilí pro získání dotyčného předmětu. Mne tyto honičky a pátračky po ztracených artefaktech hodně baví a i když tento německý film nikdy nebude stejně dobrý jako americký Lovec pokladů či Indiana Jones, zklamaný jsem rozhodně nebyl. Snímek Kopí osudu nás zavedl třeba na nádherný vyhlídkový skalní most Bastei, který jednou z největších dominant a symbolů Saského Švýcarska. Zde Eik a Katarína hledali ztraceného nadřízeného profesora Bachmana a namísto něj našli tajnou laboratoř slavného Goethea, který ukradl Napoleonovi kopí z jeho držení a ukryl jej tak, aby nepadlo do nepovolaných rukou, protože jeho držitel měl velkou moc a štěstí. A tak se pustili do pátrání po kopí a Bachmanovi, přičemž zažili velké dobrodružství. Úplně jsem hltal scény v kryptě, kde byl pochován německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a historik Friedrich Schiller a jemuž chtěli ukrást jeho lebku. Později jsme se přesunuli na jiné krásné místo v Německu, kde jsme navštívili místo poblíž našich hranic, těsně vedle starobylého Řezna neboli Regensburgu. Obdivoval jsem památník s vikingským názvem Walhalla, který nechal postavit dědeček šíleného krále Ludvíka II. - Ludvík I. Bavorský. Ano, i sem bych se chtěl někdy podívat, stejně jako do Berlína, kde bylo celé pátrání završeno. Abych se jen nerozplýval, tak bych tvůrcům vytkl až příliš málo uvěřitelné náhody a moc složité objevení tajemných zákoutí a komnat na místech, kde přes tisíc let bylo tolik lidí, kteří byli asi slepí, že nic nenašli. Bylo to sice úsměvné, ale když vezmu v úvahu, že se jedná o TV film, musím smeknout klobouk, že oněch 114 minut uteklo jako voda a vůbec jsem se nenudil. Ano, byla to laciná zábava, ale lepší než jakože umělecky kvalitní snímek který by mne nudil. Každopádně si u mne Kopí osudu vysloužilo tři kopinaté hvězdy ***. (25.07.2018)

Přesně jak napsala Zazie. Opravdu film i na mne působil, že jeho hlavním posláním je turistické PR a rovnou se přiznám, že něktré věci mě opravdu překvapily (např. chrám). Jinak hledání artefaktu je zmatené se spoustou nelogičností, hlavní hrdinové jsou hloupý jak bota, ale vždy se k potřebnému nějak prokoušou (jak ve filmu řekl jeden z pseudo záporáků "nahradí to vytrvalostí".) Je to jednoduše německý dobrodružný film, takže i podle tohoto ukazatele můžete usoudit, zda tuto výpravu absolvujete či nikoliv. (17.07.2012)

I když tento film je hodnocení zde celkem dost špatně, že to vypadá tak že se na to nemá vůbec žádnou cenu dívat, ale mě to tak strašné nepřišlo. Znovu bych se na to asi už z těží koukala, ale řekla bych, že když nevíte na co kouknout tak zas špatné to není. Kdybych ale před kouknutí věděla, že je to německý film tak bych se na to vůbec nekoukala, protože se mi německé filmy vůbec nelíbí. (07.02.2014)

20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. (19.07.2012)