Assassin's Creed: Embers

Assassin's Creed je pro mě celkem srdeční záležitost - především pak druhý díl a jeho pokračovaní. Stěží dnes najdete hru, která by měla tak výborný příběh, na kterém si autoři dali opravdu záležet, na kterém je celá hra perfektně postavená a který Vás zabaví na několik dnů (a ne pouze na několik málo hodin jak tomu dnes často bývá). Assassin's Creed dnes ale není pouze hra, jde i o výborné "dodatečné" filmečky, které naprosto úžasně doplňují odehraný příběh - vždy v jiném stylu, vždy v jiném duchu. Embers nádherně (myšleno příběhově, graficky bych byl na třech hvězdách) vykresluje a zároveň uzavírá život Ezia Auditore da Firenze a zároveň nabízí mnoho otázek k třetímu dílu .... Requiescat in Pace Ezio (16.12.2011)

"When I was a young man, I had liberty, but I did not see it. I had time, but I did not know it. And I had love, but I did not feel it. Many decades would pass before I understood the meaning of all three. And now, the twilight of my life, misunderstanding has past into contentment. Love, liberty, and time: once was so disposable, are the fuels that drive me forward. And love, most especially, mio cara. For you, our children, our brothers and sisters, and for the vast and wonderful world that gave us life, and keeps us guessing. Endless affection, mio Sofia." Všemi očekávané finále, které u mě bohužel nedosáhlo tak kýženého emocionálního rozbouření, jak jsem původně předpokládala. Přesto jsem pocítila malé bodnutí sentimentu a melancholie, když jsem měla dát addio tak významné osobě, jenž mi přirostla za ta léta neochvějně k srdci. Requiscat in pace Ezio....forever yours. (05.12.2011)

Důstojné zakončení jedné z nejlepších herních postav vůbec. S Eziem jsem strávil mnoho času a právě nyní, když jsem se rozhodl, že znovu rozehraju AC2, rozhodl jsem se, že znovu očekuju tento film. A moje hodnocení se moc nezměnilo. Pořád si myslím, že příběh se žluťačkou byl zbytečný a film se měl víc soustředit na Ezia. Nic to ale nemění na tom, že Eziova smrt je šíleně smutná a jedná se o moment, kdy jsem slzy nezadržel. Requiescant in pace, Ezio Auditore da Firenze. (13.10.2018)

Krátký film o Hidden Blade Made in Italy potřetí a poprvé příjemně. Lineage i Ascendance většinu času nudily, v Embers se ale hraje na emoce a z nezanedbatelné části i na nostalgii a to zrovna sem konečně pasuje. Vždyť jsem v Eziově kůži bojoval, běhal a skákal celé tři díly herní série a dát mu sbohem proto není nic lehkého. Scenáristicky to sice není žádná velká výhra, protože navázání na Asii moc smysl nedává, ale jsem rád, že jsem na rozdíl od herního Revelations dostal pro mistra Auditoreho alespoň nějaký konec. Smíření s vlastním osudem proto opatrně chválím, ale od loučení s dlouhodobě nejoblíbenější postavou celého Assassin's Creed bych zkrátka čekal víc. (27.07.2014)

S Revelations jsem zatím neměla tu čest, takže mi zřejmě leccos ze zápletky uniká. Nic moc animaci vyrovnává velmi zajímavá kamera s "ubíhající perspektivou", hudba z herní série a důvěrně známý dabing. Pro věrné příznivce (mezi které se řádím) emocionálně opravdu silné. Jinak Ezio je i na stará kolena pořád štramák, ach jo.;) 5.7.2012: Tak Revelations právě dohrávám a už cítím mírnou melancholii z brzkého rozloučení s Eziem. Neuvěřitelné, jak se i virtuání charaktery začínají člověku dostávat pod kůži. Tenhle mi bude zatraceně chybět... (05.05.2012)