Anna Kareninová

Joe Wright natočil starý známý příběh Anny Kareniny úplně jinak, než jsem očekával. Vsadil na divadelní styl, neustále střídání scén a kulis a musím říct, že mi to trvalo víc, jak půl hodiny, než jsem si na tohle všechno zvykl. Poté už jsem se začal unášet příběhem o jedné lásce, které zdaleka ne všichni přáli jen to nejlepší. Keira byla oproti poslednímu " historickému" filmu Nebezpečná metoda velmi přesvědčivá a totéž lze určitě říct o jejím manželovi v podání Jude Lawa , z jehož suchopárnosti a chladu šel místy strach. Matthew ten hodně " zfotrovatěl " a přihodil i nějaké to kilo navíc. Co bych ještě zcela jistě pochválil, to byla výprava a kostýmy, které byly naprosto perfektní a celkem přispěly k převážně pozitivnímu dojmu, který na mě tenhle film zanechal. (26.01.2015)

Práce s kulisami jedinečná, ale zbytek docela solidní vata. Neviděl jsem ani jedno předchozí zpracování Anny Kareniny a nikterak mě to nemrzí. K tomuto filmu mě přivedlo pouze jediné jméno a to Joe Wright. Samozřejmě oceňuji místy divadelní atmosféru, ale já dávám přednost z historie hlavně Barry Lyndonovi. (15.02.2013)

Bohužel převažují rozpaky. Mylně jsem očekávala něco ve stylu Vévodkyně anebo starého dobrého Wrighta, ale dočkala jsem se filmu, který je uchopen naprosto jinak. Prolínání scén s kulisami kolem působí přinejmenším originálně, ale bohužel i kýčovitě. A to především. Příběh měl sám o sobě na to, aby se divákovi dostal pod kůži, ale se vším tím divadelním vzezřením okolo si mě to skutečně nezískalo. V prvních minutách jsem dokonce doufala, že se omylem dívám na jiný film..Nemluvě o tom, že Keira sice září a slušelo jí to jako nikdy, ale příběh ohledně Kitty a Levina odtahuje pozornost jinam a působí rušivě a úplně, ale úplně zbytečně! Chápu, že se tvůrci pravděpodobně chtěli řídit předlohou (nečetla jsem ji, tak nevím), ale tohle byla jednoduše vata. Příběh je dobrý, Keira zahrála trpící ženu skutečně výborně (přestože po celou dobu jsou emoce na bodu mrazu, závěrečná scéna je emotivní až až) a Taylor-Johnson s Lawem jí zdárně sekundovali. A i když jsem sváděla vnitřní boj a přemlouvala se, abych dala 4*, tak jednoduše nemůžu.. (24.01.2013)

Asi někde existuje předpis, že každá generace potřebuje svou verzi Anduly, Tří mušketýrů, Bídníků, Pýchy a předsudku, Hraběte Monte Crista a dalších úliteb filmovému Molochu, takže tentokrát se vyčerpanou kobylu pokusil do cvalu vybídnout svým manýristickým bičem Joe Wright a potřetí mě tak ve spolupráci s Keirou přiměl vrtět se na sedačce a vyměňovat si souznící pohledy s Pasifae, což jsme měly ztížené tím, že jsme obě měly většinou oči obrácené v sloup, pokud nám zrovna nekanuly sliny nad kostýmy a Judem. Poutat širokou ruskou duši do vyumělkovaného korzetu je ještě ošidnější než vnucovat publiku sobeckou hysterku s tím, že je to chudinka ušlapávaná nepřející společností a dobou jen proto, že šla za hlasem srdce (ve většině těchto případů se srdce zaměňuje za orgán úplně jiný) a servírovat mu podivně sešlou Keiru a Vronského, při jejichž hrátkách jsem čekala, kdy dovnitř vpadnou z mravnostního a zašijou Anču za zneužívání nezletilých a ohrožení mravní výchovy mládeže. Gilmour93 to rozsekl pěkně, ale vzhledem k tomu, že Vronský je feudál, tak je buržoazie jeho a bolševikův společný nepřítel... P.S. Svěřit české titulky Anně Kareninové je důkaz, že distributorům nechybí smysl pro meta humor. (23.01.2013)

Škoda, že úžasně divadelní forma z počátku filmu tak záhy ustupuje... Mám k tomu jen čtyři věci: 1) největší rozkoš jde ruku v ruce s utrpením, 2) hrajem si na lásku a jsme si cizí, 3) kultura a z ní vycházející společenské normy někdy dokážou škrtit až k zalknutí a 4) třetí čtvrtina snímku se neskutečně vleče a rozutíká. Jo, a Anna se semtam (ve filmu!) chovala jako labilní kráva (což je můj niterný a snadno zavrženíhodný pocit, se kterým toho moc nenadělám). Nešlo až na dřeň. Škody, škody. (22.02.2013)