Prebudím sa včera

Jedna z lepších komedií o mladých za poslední léta. Podobně jako třeba Snowboarďáci neřeší akutní problémy lidstva, někdy se dotýká trapností, ani ten příběh extra neokouzlí, ale tady jde o srandu a navíc je tak krásně nostalgickej a povzbuzující, že nejde ho nemít rád. Určitě víc takovýchhle, než nějakou pseudozábavu „ze života“. Plus hafo známých tváří, dobře odvedených rolí, plno, narážek, dobrý muziky... Eva Josefíková... # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 6 | hudba 8 | humor 5 | akce 2 | napětí 0 | pustil bych si znovu 8 (11.11.2012)

Guláš podle receptu pejska a kočičky. Sem tam to připomíná Vorlíčka, sem tam Návrat do budoucnosti, sem tam velmi nepovedený Good Bye, Lenin! a mnoho a mnoho dalšího, včetně Jak jsme přečetli Čapka. Hereckou jistotou je tu Viktor Preiss, všechno ostatní je tak laciné jako sovětský Facebook na nástěnce v roce 1989. Kdeže ty loňské sněhy jsou... #kinobus (16.08.2013)

Vtíravý product placement vystřídá co do reálií jedna z nejhůř zpracovaných retrospektiv, všechno musí být stráášně vtipné a nadsazené, Mádl zase hraje to samý co vždycky, sci-fi motiv raději nekomentuju a vše dotváří televizní look alá letní speciální díl Ulice. Nostalgie je ale kráva, časovejch úseků k návratu bych našel pěknou kopičku a přes to všechno výše uvedené jsem se celou dobu usmíval, možná to bylo jen těma rozjitřenýma vzpomínkama a Probudím se včera je vážně zavrženíhodná blbost, ale ať je to jak chce, bylo mi prostě fajn, a to se cení. (06.02.2014)

Film? Tohle šlo do kin? Slušná televizní inscenace, který chyběly k dokreslení "atmosféry" už jen papundeklový kulisy. Herecký výkony? Když vynechám Preisse a (světe div se) Skopala, tak mi bylo zase po celou dobu stydno. Asi by bylo nejlepší tu domácí tvorbu úplně zatrhnout. Neoriginální, amatérský, kachní huba Mádl se může snažit jak chce... Ale asi tři vtípky se povedly, například Krejčíř mě dostal, to zase jo. A Eliška/Eva vlastně taky hrála pěkně a navíc se na ni dalo koukat. Na cestu busem dobrý, doma s tim neztrácet čas. (06.10.2013)

Je zvláštní sledovat film, jehož převážná část se natáčela ve vašem rodném městě, dokonce ve škole, kam jste čtyři roky docházeli a některé záběry sotva pár desítek metrů od vašeho bydliště. Měl bych být alespoň trochu pyšný, řeknete si. Pak vidíte film, silně průměrný, možná až podprůměrný, kdy se dostaví pouze pocit podivné nostalgie. Z vlakového nádraží udělají kulturní středisko, a učebny, ve kterých se mnoho let téměř nic nezměnilo a to téměř nic je v každém druhém (možná třetím, neměřil jsem) záběru, přičemž být nemá (plastová okna ve filmu z 80. let - wtf?). Díky bohu za Jiřího Mádla, nejlepšího českého herce mladé generace. (26.12.2012)