My Father George Voskovec
Obsahy(1)
Dokumentární film přibližuje osobní život a uměleckou kariéru Jiřího Voskovce od jeho příchodu do Spojených států v roce 1950 až po jeho úmrtí v roce 1981. Film je vyprávěn z pohledu jeho mladší dcery Gigi, která po letech zjišťuje kdo byl její otec Jiří-George Voskovec. (oficiálny text distribútora)
Videá (3)
Recenzie (24)
Ne tak špatný dokument, který přináší hodně zajímavých a pro mě neznámých informací o životě československé legendy v zámoří. Je to takové smutné poslouchat, jak neměl u filmu šanci kvůli svému přízvuku a vůbec celý ten jeho nelehký úděl. Škoda je, že se Rudinská nezabývala jeho názory na Werichovu normalizační a režimní tvorbu, to by možná bylo hodně zajímavé. Úžasné je, když se čtou ty jeho dopisy a pod tím běží fádní anglické titulky - takhle jsem pochopil, jak moc ho bolelo, že zkrátka nemůže tak často mluvit česky. Do kina se ale dokument moc nehodí, protože technicky není zas na takové úrovni a plátno je dost nemilosrdné. Kolem a kolem docela vyvedené dílko, které má svoje místo v televizi. 60% ()
Špatně uchopený a zrežírovaný dokument o JV. Stálo to za obsáhlejší a hlubší sondu do jeho života, zhodnocení díla, vztahu s rodnou zemí, jeho názory na situaci v Čechách, co prožíval, jak těžce se "aklimatizoval", vztah s českou menšinou, herci, myslím, že Voskovce znala dalece větší škála lidí a obraz jen pár z nich, nedá ucelený obraz/představu o tom, kdo to ve skutečnosti byl a co pro českou kulturu udělal a co jí zanechal ... Jinak žluté titulky jsou pro mě v dokumentech smrt, já je prostě nevidím. 1-2* ()
Za jediný dokument o Voskovcovi za oceánem se sluší než poděkovat, za "přivezení dcer do Prahy" taktéž... Ke kontroverznímu tématu zda byl nebo nebyl Voskovec za oceánem nešťastnej a zda se mu po ČR stýskalo... dodám: Voskovec ve svých pamětech uvádí že si zde (na planetě) připdal vždy jako cizinec,ať už byl kdekoliv měl pocit že by měl být jinde...(sakra že tomu rozumím).Druhá věc je že když potkáte svou soulmate a tou byl pro Voskovce Werich a nemůžete s ní být je to velkej průser...takže myslím že ho nejvíc bolelo to že nemůže být s Jeníčkem, než to že nemohl být v Praze či na Sázavě...Proto taky jasně po smrti Wericha řekl, že skončil důvod tu být...a chvilku po něm ač v mnohem lepší fyzické kondici umírá... ()
Obdobně průměrný dokument jako Písničkář, který nezemřel. Důležitost sdělení je mnohem důležitější, než vytříbená forma. Ony všechny ty zahraniční kariéry našinců mají vždycky limitovanou recepci, takže jakákoli informace, dokument, kniha, cokoli, má svou hodnotu. K dokumentu o americké kariéře Voskovce jsem se vrátila po představení Korespondence V + W, která bude letos v Divadle Na zábradlí po cca 300. repríze končit. Člověk ten houževnatý obsah docení až v momentě, kdy mu dojde, že Voskovec vlastní paměti (ani svůj vysněný román) nikdy nedokončil, takže nám toho po něm v takto celistvé formě zas tolik nezůstalo. Proto ta všeobecná láska k dopisům (stejně jako všeobecné neporozumění jeho exilu). ()
Jako film skutečně nic moc (už jen ten příšerně zvolený hudební podkres), ale jako výpověď o velké osobní tragédii jedné z největších legend českého kulturního prostředí to za vidění určitě stojí. Paralelní příběhy Voskovce a Wericha, kteří oba dva prožívali určitý typ nesvobody na různých stranách železné opony by vydal na celovečerní film. Nebo lepší dokument... ()
Reklama