Love Song

„Jakou hudbu máš v mobilu?“ - „Svoje písničky ti nepustím, je tam až moc osobních a zahanbujících věcí.“ - „To v mém taky. Podle playlistu můžeš říct o člověku hodně věcí.“ - „Já vím, proto se toho tak bojím.“ - „Tak jdeme na to?“ - „Jasně, jdeme na to!“ Že tento snímek, který mě chytl prakticky hned od scény s „přiděláváním hudebního doprovodu“, natočil režisér Once, jsem zjistil až po zhlédnutí. A příjemně mě překvapuje, jak je atmosférou v porovnání s výše zmíněným na jednu stranu stejný a přitom tak odlišný. Není tak procítěný a smutný, Begin Again má však v sobě tu a tam i nějaký ten humor, spoustu pohodové hudby a nenucených rozhovorů. Sázet může i na velmi sympatický ústřední pár, jehož vývoj se mi moc líbil. Stejně jako všechny ty nahrávky na různých místech, nebo třeba jen takové disco klubové poslouchání si vlastní hudby ve sluchátkách. „Titulkový“ konec bych snad i oželel, ale budiž, ke zbytku filmu (resp. naturelu 1 z postav) se docela hodí. Emočním dopadem se film Once rovnat nemůže, ale silné 4* mu rád dám. (17.02.2018)

Čekal jsem nějakou typickou romantiku,ale film ve mně zanechal dobrý dojem hlavně tím,že vám na tváři hned vykouzlí úsměv a je vhodný například když se nedaří atd.Je to snímek hlavně o hudbě.Zahraje si tu i frontman Maroon 5 .Co se týče dalších hereckých výkonu tak jsou naprosto přirozené a myslím,že vám pomohou si film o to víc vychutnat a říct si že život je někdy hodně fajn.Takže celkově pokud máte rádi hudbu hlavně starší pop a k tomu jednoho z hlavních představitelů tak určitě nešáhnete vedle.Za mě 75 % a čtyři hvězdy. (31.10.2014)

Love song je pro chviličkáře. To znamená, že chviličkář má rád tyhle filmy pro některé jejich chvilky nebo momenty, které můžou s přehledem ovlivnit jejich hodnocení směrem nahoru. A to je můj případ. Jako celek bych ho zařadila zřejmě do průměru, myslím, že na Oskara zrovna není, ale když jsem viděla Dana s Grettou, jak si pouští staré songy v noci na nábřeží a pak skončí na parketu, tak mně bylo moc fajn u srdce. A o tom to celé je. Film stojí samozřejmě na písničkách, na slovíčkách, některých moc pěkných dialozích a právě na těch bezva chviličkách. Mark Ruffalo je sympaťák a i když se ta jeho placatka z jeho ruky téměř nehnula, tak hrál hudebního producenta parádně a pro mě byl natolik důležitou postavou, že nebýt jeho, nevím, nevím. Trochu jinak jsem to cítila s Keirou, tam jsem váhala nad tím, jestli ta role jí padla na tělo jak ušitá. Z mého pohledu bych tam asi dosadila někoho jiného, ale já tomu zase až tak nerozumím, tak to nebudu hrotit, jinak jí mám ráda. A ještě nechci zapomenout na kamaráda Gretty, který jí poskytl azyl, protože to byl kluk srdcař a takový lidičky mám ráda......Pojďme se opít z našich slz...." (16.09.2014)

Určitě to není zbytečný film, protože hudebních snímků je v porovnání s některými žánry pořád jako šafránu, ale já jsem se u něj vnitřně nesmírně nudil. Počítal jsem čas, aby se to dějově sunulo rychleji. Scénaristicky mi to připadlo tuze šedivé a moje sympatie-antipatie tentokrát jednoznačně převážily pro druhou možnost, moc nemusím Levina, Morrowa už vůbec ne a Ruffalo mi připadnul jako jedna z nejotravnějších postav vůbec. A písnička mě nechytla za srdce asi ani jedna, nanejvýš paradoxně ta poslední v Levinově podání. (24.09.2014)

Náhoda je úžasná součást života a nebýt náhod, nezažili bychom nic, co nás překvapí, rozesměje, rozesmutní, a občas náhody ovlivní i celé další směřování našeho života. A tohle se stalo i hlavnímu hrdinovi tohoto bijáku. Kdyby ten den nedostal Dan padáka v práci, nešel by to zapít do baru. Kdyby nešel do toho baru, neslyšel by zpívat Grettu, nikdy by na ní zřejmě nenarazil a ona by druhý den odjela zpátky do rodného města, aniž by se kdy pokusila nazpívat profesionálně nějakou písničku. Jenže díky náhodě Dan slyšel Grettu zpívat, a tak vzniklo asi nejúžasnější imaginární hudební album, které kdy kdo ve filmu nahrál a nazpíval. Na film jsem šel do kina proto, že přeferuji příběhy, které jsou reálné nebo které nemají k realitě daleko, a to tento film splňoval. Chtěl jsem se odreagovat, chtěl jsem vypnout, chtěl jsem zapomenout na vše kolem sebe a ponořit se do příběhu někoho jiného, a to se podařilo dokonale. Nechal jsem se naplno pohltit a unášet příběhem, který se na plátně přede mnou odehrával, a celé mi to uteklo neskutečně rychle. Film byl příjemný, milý, oddechový, a o to tu jde především. A navíc jsem se i párkrát od srdce zasmál. Herecké výkony vynikající, příběh ani na okamžik nenudil a z kina jsem odcházel v povznesené náladě. Jako jednohubka na páteční večer vynikající volba. Uděluji lepší čtyři hvězdy. (13.07.2014)