Dogani

Spravedlnost světem vládne. Tenhle film dokazuje, že svině jsou prostě všude, nejen u nás. Je jedno, jestli si někde (ne)nápadně grossujete prachy bokem nebo si hrajete s pindíkama školou povinnejch, prostě stačí mít konexe .. a jupyyy, svět je nádhernej. Možná vám na to nějakej trouba přijde, ale dobrý, nikdy nemůže být tak zle. Stejně jako v tomhle filmu. Člověk se prostě u těch asiatů happyendu nedočká.. (26.06.2012)

Asi třetí film (nevěřte mi), který mi bez tlačení na pilu několikrát vehnal slzy do očí, bez mučení přiznávám. Velice silná látka, která více či méně kritizuje veškeré současné neduhy moderní společnosti od odcizení rodiny, přes justiční systém až po úplatkářství. Hlavním tématem je však zneužívání dětí, které je vykresleno až děsivě realisticky a opravdově. Výborně prokreslené postavy, hlavně morální dilema hlavního hrdiny, který se zpočátku chová jako srab a váhá mezi spravedlností a životní jistotou. Nejen Korejci prostě melodramata umí podat tak působově. (20.09.2012)

Skutečně zdrcující film, kdy mně po skončení projekce nebylo úplně nejlíp. A tady šlo navíc o děti, ale aby toho nebylo málo, tak o hluchoněmé děti. Zmítala se mnou celá škála emocí od znechucení, bezmoci, smutku, lítosti, zlosti a tak bych mohla pokračovat dál a stejně to nic nezmění na tom, že se takové věcí budou dít dál. A to nemluvím o tom, co ten příběh vypovídá o justičním systému, který se tady předvedl v celé své kráse, protože je nad slunce jasné, že lepší to rozhodně nebude a korupce a konexe budou přibývat, co si budeme namlouvat. Dětští představitelé to zahráli opravdu velmi uvěřitelně a přesvědčivě. Silenced je jeden z velmi silných a drsných filmů, které jsem v poslední době viděla a který se mnou silně zamával. (23.01.2013)

Korejci si zase došlápli na světovou kinematografii a udeřili na všechny ty filmy, které zaznamenávají stigmata daného národa a posunuli to opět o stupeň dalším, neprobádaným směrem. Už jenom tématem mi každý musí dát za pravdu. Během sledování mi bylo zatraceně ouha. Navíc jsem měl pocit, že spravedlnost a soudnictví v Jižní Koreji neexistuje. Jinak nedokážu pochopit, co se zde dělo. Lhostejnost, vztek, nenávist. To všechno ve filmu je. Pokud si někdy budete stěžovat na české soudnictví a budete mít pocit, že se na Vás podepsala křivda, tak si pusťte Dogani. Takovou křivdu jste totiž ještě neviděli. (07.10.2020)

Do prdele já tak nemám rád, když půlku filmu probrečím. A u tohohle jsem řval jak želva. Oni ti Korejci prostě vydolují nějakou emoci a slzu i z deset let staré vysušené mrtvoly. Dogani je tak hnusný a ve své hnusotě tak skvěle natočený a vystižený film, že prostě nemohu hodnotit jinak. Herecky naprosto famózní, od dětí, přes zrůdy až po hlavního hrdinu, který byl podán neskutečným způsobem. Kdybych měl jedním slovem definovat a popsat zlo, bez mrknutí okem byl řekl slovo Člověk. A nejhorší je, když je to člověk, zaštiťující a ohánějící se dobrem, který tohoto slova má plnou hubu, když se mu to hodí. Že to je křesťan už pak ani moc nepřekvapí. Brrrr, tohle byl fakt hnus. (07.02.2015)