Réžia:
Martin FričKamera:
Václav HanušHrajú:
František Smolík, Jiřina Štěpničková, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Terezie Brzková, Marta Fričová, Zita Kabátová, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan (viac)Obsahy(1)
Hašteření závistivých paniček, zločinné úmysly podvodníků a láska dvou mladých lidí jsou v ohnisku dění, v jehož středu se odvíjí osud městského kata Jiřího, jenž touží vymanit se ze svého údělu a stát se řádným měšťanem. Není vyslyšen, ale podaří se mu odhalit nepravosti i jejich viníky, opětovně spojí dohromady těžce zkoušenou zamilovanou dvojici a jeho nepopiratelné zásluhy o město i jemu nakonec přinesou štěstí... Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 5. 10. 1944 v Pardubicích. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (90)
Trochu vážněji pojatý snímek, nežli Vávrův „Cech panen kutnohorských“ . Já raději legraci, a proto se mi „cech“ líbil více. Ovšem i tento snímek má spoustu dobrých herců a kostýmů. Jen ten scénář už není tak skvělý. Přesto se mi snímek líbil a jistě jej mohu vidět vícekrát. ()
Veselohra s vážnym mravoučným námetom, zosmiešňujúca rôzne ľudské neresti, ktoré celkom dobre zhrňuje richtárova obľúbená fráza "Zatracený ženský pokolení!“. Hlavne závisť a nenávisť. Príbeh je šikovne napísaný a hoci samotné spracovanie je poplatné dobe a rozdelenie postáv je jasne čierno-biele, nemožno nepochváliť výborné herecké výkony. 70% ()
"Zatracený ženský pokolení..." Tahle hláška rychtáře v podání Jindřicha Plachty zaznívá v tomto kouzelném filmečku snad na každém kroku. Pokrytectví paniček pardubických (a jejich klevety) je vskutku děsné (a směšné zároveň). Z jejich přehlíživého postoje k ženě mistra ostrého meče (kata) Jiřího, panně Rozině, je člověku až trošku smutno. Přesto jsem se, zvláště v druhé části filmu, náramně bavil. K popukání byla především scéna, kdy je Rozina (kvůli dosti absurdnímu obvinění) předvedena před městský soud (viz zejména její hláška "nelezte mi na kůži"). Film má i "detektivní" zápletku a nemůže chybět (pro dobu vzniku tohoto filmu) tak typický šťastný konec... :-) ()
Počestné paní pardubické sú spoločne s Cechom panen kutnohorských dva kvázihistorické filmy, ktoré sú plné známych hercov tej doby, zúfalo sa snažiace o vtipnosť, namiesto ktorej vychádza moralizmus a trápnosť. Preto ich oba považujem v dnešnej dobe prakticky za nepozerateľné. Samozrejme, že nejakého nostalgika alebo milovníka prvorepublikovej kinematografie oba filmy potešia, i keď netuším, ktorý z nich viac. ()
Báječná podívaná, tahle historická komedie. Mistr ostrého meče, pan Jiří, je z podstaty dobrák od kosti a slouží městu, resp. měšťanům podstatně lépe jako ranhojič, než-li kat. Jeho žena Rozina je nejen krásná, ale i zručná švadlena, znalá bylinkářka a svou kůži, ani na kůži, nedá zadarmo. „Komu čest, tomu čest.“ ()
Galéria (26)
Fotka © Nationalfilm
Zaujímavosti (5)
- Film byl natočen podle divadelní hry Karla Krpaty „Mistr ostrého meče“. (krib)
- Jindřich Plachta natočil ve stejném roce dalších pět filmů. (M.B)
-
Film stál na tu dobu závratných 6 513 000,- protektorátních korun
Položky:
námět: 119 000,-
hudba: 115 000,-
obsazení: 870 000,-
štáb: 639 000,-
ateliér a laboratoř: 2 829 000,-
materiál: 291 000,-
výprava: 550 000,-
exteriéry: 490 000,-
doprava a pojištění: 190 000,-
poplatky, režie, výrobní skupina aj.: 420 000,- (krib)
Reklama