Reklama

Reklama

Róza

(festivalový názov)
  • Slovensko Ružena (festivalový názov) (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Leto, rok 1945. Tadeusz, bývalý vojak oslobodzovacej armády, ktorému vojna všetko vzala, prechádza cez mazurskú časť Poľska. Cesta ho privedie k domu vdovy po nemeckom dôstojníkovi. Róza, obývajúca sama veľké hospodárstvo, prijme hosťa chladno, ale povolí mu prenocovať. Muž sa odvďačí pomocnou prácou okolo domu. Hrdá žena potrebuje, hoci si to nechce priznať, ochranu pred gaunermi, ktorí sa chcú zmocniť jej majetku. Tadeusz postupne spoznáva príčiny jej osamelosti a bolesti. V scenérii krajiny zničenej vojnou sa zrodí láska medzi dvoma ľuďmi z úplne odlišných svetov... Najlepší poľský film minulého roka: získal všetky dôležité národné filmové ceny Orol – najlepší film, réžia, scenár, herečka, herec vo vedľajšej úlohe, zvuk i Cenu divákov. Na Varšavskom filmovom festivale vyhral najvyššie ocenenie Grand Prix. (Art Film Fest)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (50)

Mulosz 

všetky recenzie používateľa

Každý nový film Wojciecha Smarzowského je diváky i odborníky vždy netrpělivě očekáván. Ne jinak tomu bylo i v případě Róźi, ve kterém autor potvrdil své vysoké kvality, které dal najevo i v předchozích filmech Wesele (2004) a Dom zly (2009). Jeho nejnovější film není založen na složitém či spletitém příběhu, ale naopak na poctivé a zručné práci, která dokladuje, že v jednoduchosti mnohdy bývá největší síla. Marcin Dorociński je čím dál lepší. Neodpoustím si varování, u tohoto filmu si divák moc neodpočine, Zajímavost - na některých polských filmových kopiích byly dialogy slezského herce Mariana Dziedziela opatřeny polskými titulky. Nějak si nedokážu představit, kdybych já (také Slezan) byl hercem a museli mě překládat do češtiny:-) ()

emma53 

všetky recenzie používateľa

Nezažila jsem to, ale slyšela jsem o tom. Ano, možná je to tím, že kolem mého místa bydliště jsou polské hranice a hodně jejich občanů zde bydlí. A ještě pár let nazpátek jsem měla možnost mluvit se starší ženou, která něco podobného zažila. To, že je okrádali ruští vojáci o všechno, co bylo poblíž, hlavně o zlato, byla už jen maličkost, vzhledem ke krutému znásilňování žen bez ohledu na věk. Pochopitelně tady to bylo hodně zhuštěné a místy snad až příliš vyhrocené, ale já v této oblasti nemám vůbec žádné problémy uvěřit tomu, že těch obrazných Tadeků bylo spoustu a o těch ženách ani nemluvě. A i když se zdá někdy nepochopitelné, co dokázala lidská nesnášenlivost mezi Poláky a mazurskými Němci, tak stačí obrátit pozornost na současnost a některé státy, kde je to možná ještě horší. Ano, je to hodně syrový film, ale když jedu někdy do Polska, tak hned za hranicemi mívám pocit, že jsem v jiné době, která není tak vzdálená od té, co jsem viděla ve filmu...... tím myslím ty pochmurné exteriéry. Vytvořit atmosféru té doby se tvůrcům povedla na výbornou. ()

Reklama

Maq 

všetky recenzie používateľa

Co chybělo filmu Dom zly, to zde máme bohatě: charaktery a silný příběh. Toto není pouze obraz mravní devastace, ale příběh hrdinného odporu proti ní. Skvělý film! --- Méně skvělé jsou komentáře. Protože vyzařují českou povahu. Mnozí pochybují, zda byla ta doba opravdu tak drsná. Jiní zmiňují historický revizionismus, když v tomto příběhu jsou zlí hlavně Rusové. Málokterý z Čechů si opravdu uvědomuje, jak byla česká pozice ve 20. století unikátní: v míře kolaborace s Němci i Rusy se nám nikdo v Evropě nevyrovnal. My jsme se pokaždé ochotně sklonili a přežili s minimem šrámů na těle a totálně zasviněnou duší. --- Poláci vzdorovali oběma, Němcům i Rusům. Za Stalina bylo Polsko reálně okupovanou zemí a maršál Rokossovskij, u nás "osvoboditel", vykonával funkci guvernéra z postu polského (!) ministra obrany. Poláci krváceli podstatně víc, ale kontury Dobra a Zla vystupují v jejich vědomí mnohem zřetelněji. Jasněji se vyjadřují i dnes, a to jak k minulosti, třeba skrze podobné filmy, tak k přítomnosti a budoucnosti - konkrétně v tom jak aktivně pěstují strategické spojenectví s Amerikou. My ne. My budeme mlžit, omlouvat, zapomínat, uhýbat před odpovědností (brdský radar), nanejvýš se opatrně a smířlivě pokáráme (Kawasakiho růže), a až se na nás zase snese nějaký průser, pokorně se skloníme. ()

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Mazury - severovýchod Polska - patřily před válkou Německu. Po válce byly přiznány Polsku. Tadeusz, polský voják, který ve válce ztratil rodinu i domov, se v létě 1945 objeví u Mazurských jezer. Setkává se tu s vdovou po německém vojákovi, která ho ve svém velkém statku nechává přespat. Postupně se mezi nimi vyvine vztah, muž nachází domov, žena ochránce. Tato neklidná část země ale není vhodným místem pro rodinu ani lásku. Hodně syrový film, jen doufám, že tahle doba se už nikdy nevrátí. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Drsné a smutné. O tom, že trápenie ľudí neskončilo ani po vojne, ba skôr naopak, začalo nové, len sa tu národnostné karty trochu pomiešali a obrátili... Hrozné pozerať sa na scény a udalosti filmu, v ktorých ľudský život znamenal ešte menej ako ten zvierací. Ľudská zadubenosť a predsudky skrátka asi nemajú žiadne hranice. Na môj vkus síce mierne ležérne plynúce, no zato o to viac veľavravnejšie a s bohatou výpovednou hodnotou o tomto úseku ľudských dejín. Nadpriemer. 75/100 ()

Galéria (46)

Zaujímavosti (1)

  • Väčšina natáčania prebiehala na autentických miestach vo Varmsko-mazurskom vojvodstve, ktoré sa nachádza na severe Poľska. Časť natáčania však prebehla aj v poľskej metropole, Varšave. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama