Všetko bude v poriadku

Neuvěřitelně sentimentální a patetický kousek podávající nepříjemnou výpověď o autorově senilitě a nesoudnosti. Zcela neživotný film na základě nafouknutého a extrémně popisného, povrchního scénáře, s herci z nichž dokázal Wenders vytvořit absolutní umělohmotné figury - Francovi nevěříte ani nos mezi očima a Gainsbourg je redukována na smuteční znak. Nedramatická melancholie nesoucí se v duchu uslintaného humánního poselství jež napovídá samotný název filmu. To vše korunuje nesmyslné rozhodnutí natočit "drama" v 3D, které stereoskopii využívá pouze k zvýraznění kýčovitých krajinek s poletujícími sněžnými vločkami v popředí. Wenders pravděpodobně již zcela podlehl své schizofrenní představě, že je andělem, který se vzdal nesmrtelnosti a sestoupil do lidského světa, aby vyprávěl příběhy na oslavu lidství. Jediné co mu jde je vytvoření předzvěsti tragédie z "ničeho"... Ovšem takové tragédie jež nemá žádný opravdový dopad na příběh natož pak na diváka. Wendersovi tak zbývá jen doufat, že samotný fakt tragédie. ukníkaná hudba a estetizované záběry, přesvědčí citlivého diváka, aby pocítil aspoň "něco". Nejhorší zážitek z Berlinale 2015. (16.02.2015)

Wenders síce zabredol do melodramatických vôd, ale čo tam potom, keď som postavám ich emócie uveril. Film je relatívne nepredvídateľný a pokiaľ čakáte, že Franco s Gainsbourg skočia duševne rozorvaní po nehode do postele, ste na omyle. Film je o niečom inom. A nielen o jednej veci. Hlavne je ale najmä pre staršie ročníky, ktoré už majú niečo odžité. Rozhodne ho nedoporučujem mladým Francovým fanúšičkám, boli by sklamané. Wenders je moderný a zároveň svoj. Asi ako keď hudobná legenda vydá po 40 rokoch opäť kvalitný album. Rozruch to už nenarobí, ale to na kvalite diela nič neuberá. (18.09.2016)

Aj vďaka tomuto filmu viem, že sa do kina niekedy oplatí ísť bez predošlého informovania sa o obsahu, prípadne o hodnotení snímku. Po projekcii som očakával, že Every Thing Will Be Fine bude dozaista v červených farbách, ale jeho súčasný status - 56% - ma pomerne šokoval. V prvom rade z môjho pohľadu veľmi oceňujem atmosféru, fungovala skutočne na jednotku, herecké obsadenie, na čele so sympatickým Jamesom Francom taktiež a i keď príbeh miestami pokulhával (obával som sa, že Franco skončí s Gainsbourgovou v posteli a celkovo mi prišli ich reakcie nepochopiteľné), v konečnom dôsledku som z projekcie odchádzal s veľmi dobrými pocitmi a s poučením, že ak budem bývať na prízemí, radšej si dôkladne pozatváram okná, aby mi niekto neomočil postel. (20.09.2016)

Možná největší drama, jaké Wim Wenders natočil :) Není sporu o tom, že vykonstruovanost, stejně jako určitá literárnost, ze scénáře přímo čiší. Na druhou stranu jako akademicky chladná meditace nad některými paradoxy života film docela funguje. Oceňuju i to, že se žádná z přítomných hereckých hvězd nesnaží na sebe strhnout pozornost. (20.03.2016)

Obsahuje SPOILERY. Dlho po zhliadnutí som o tomto filme premýšľal. Na jednej strane sa mi veľmi páčil, no zároveň na druhej mi tam pár vecí nesadlo, ako keby to bolo nedotiahnuté dokonca, hlavne myšlienka. James Franco docela ušiel. Rola mu sadla, ale nerozumiem prečo ich postavy s Charlote Gainsbourg neskončili spolu. To bol hlavný dôvod prečo som tak nad tým dlho po zhliadnutí premýšľal. Ak to bolo cieľom tvorcu, má moje uznanie, no nemyslím si že mu o toto šlo. Potom čo spolu zažili to smerovalo k tomu od začiatku celého filmu, paradoxne a bolo tam úplne cítiť ich duchovné prepojenie. Boli ako stvorení pre seba. On introvert flegmatik, ktorému vzťahy a asi aj láska až tak moc nehovorili a ona bola podľa všetkého úplne rovnaká. A ešte spôsob akým hovorili, obaja, flegmaticky. Bol by to paradox, no tak to malo byť. Spojovala ich tragédia, ktorá ich emočne zblížila. Ozaj nerozumiem, ešte teraz po pár mesiacoch pri písaní tohto komentáru sa nad tým zamýšľam. Bolo to jasné hneď od začiatku, len scenárista si to asi neuvedomil, keď to písal heh. PS.: Charlotte na zožratie. (17.10.2021)