Réžia:
Georges LautnerKamera:
Henri DecaëHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Jean Desailly, Cyrielle Clair, Marie-Christine Descouard, Elisabeth Margoni, Jean-Louis Richard, Michel Beaune (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Joss Beaumont bol jeden z najlepších francúzskych tajných agentov a preto mu bola zverená mimoriadne chúlostivá a náročná úloha - odstrániť afrického diktátora. Potom, ako sa v Paríži zmenilo politické smerovanie, sa zmenil aj pohľad na diktátora a útok na neho sa stal odrazu z ekonomických dôvodov nevhodným. Beaumontovi nadriadení sa preto rozhodli sa ho zbaviť a vyzradili ho diktátorovým bezpečnostným zložkám. Po rokoch mučenia a väznenia sa mu konečne podarilo utiecť a vracia sa do Paríža, aby sa pomstil... (RTVS)
(viac)Recenzie (539)
Je to trochu netradiční vidět Belmonda v něčem, co není přímo komedie, ale i tak se člověk občas pousměje. Je tu i dost akce a občas i drsné. Belmondo se po dvou letech vrací do Francie jako tajný agent, který utekl ze zajetí v Africe a jde se mstít. Protože je profík, tak si většinu svých kolegů maže na chleba a je vždy krok před nimi. Co má vlastně za lubem a podaří se mu to? Konec je docela překvapil. Filmu dost přidává i úžasná Morriconeho hudba. "Ten croissant platí kamarád." ()
Celkový dojem z filmu mám vždycky neradostný - špinavé zákulisní politické čachry, sviňští policajti a poprvé, kdysi hodně dávno, mě dost překvapil unhappyend. Na druhou stranu je to film s Belmondem, a ten si nemůže odpustit všelijaké vtípky a žertíky a komické vložky. A to je právě to, co filmu trochu vyčítám - to, že nezůstal cele ve vážné rovině (aspoň jako ve stylizovaném africkém začátku), a nebo že nebyl pojatý s větší nadsázkou. Tenhle slepenec vážné tragédie a francouzsko-belmondovsky rozpustilé komedie, mi zkrátka příliš dobře neštymuje dohromady. Takže i když mám Profesionála rád, na pět ho necením; ale bez rozmýšlení bych dal pět za překrásnou, existenciálně silnou, osudově naléhavou Morriconeho ústřední melodii. Jinak moje nejoblíbenější scéna je samozřejmě ta s lesbicko-sadistickou seržantkou (božská Dany Kogan), geniální. Potom Beaumontův duel s Rosenem (ve své roli hodně přesvědčivý Robert Hossein), no a ten neradostný závěr mi nakonec přijde jako nejlepší ze všech možných závěrů, jen ať si lidičkové nezvykají, že v belmondovce musí všechno dobře dopadnout. P.S.: Jak si tak pročítám zdejší komentáře, někdo tu poznamenal, že bez Morriconeho hudby by film byl mnohem obyčejnější, méně zajímavý... Když nad tím tak přemýšlím, něco na tom opravdu je, ta moje čtvrtá hvězda je z největší části asi fakt za tu hudbu. ()
Než na to zapomenu, tak honem rychle začnu soundtrackem, pro který nacházím jediné slovo - impozantní. Nemusíte ani příliš pátrat. Když nahlédnete do kolonky hudba, tak určitě nepřehlédnete jméno Ennio Morricone. Ten člověk je totální hudební genius. Zde mě jednou provždy přesvědčil, že je to skladatel multitalentovaný a nedělá mu problém vytvořit impozantní a skvostnou hudbu i k něčemu jinému než k westernu. Teď bych se volně přesunul k samotnému filmu. Jean-Paul Belmondo je vysoce charizmatický herec, na kterém se dá vybudovat úspěch i v případě, že samotný příběh za moc nestojí. Nevěříte? Potom jste nemohli vidět tento film. Ostatní herci za ním celkem jednoznačně zaostávají, což mi příliš nevadilo. Ten děj však přehlédnout nelze. Nějak se neubráním pocitu, že na zdejším vysokém hodnocení měl Ennio Morricone větší zásluhu, než by bylo zdrávo. Zkrátka jako celek nevidím film na více, než na takové výrazně lepší 3*. Rozhodně ne nic geniálního. ()
I když pominu ten nádherně emotivní příběh s neuvěřitelně gradujícím finále, i když pominu ten osudový střet dvou můžů, i když pominu nezapomenutelnou hudbu Ennia Morriconneho, i když pominu fakt, že ve skutečnosti dva velcí kamarádi Jean - Paul Belmondo a Robert Hossein zde zahráli takovým způsobem, že jim oběma jednou v nebíčku za tohle mistrovské představení naleje šáníčko bůh osobně, pořád mám dalších 136.549 důvodů proč tomuhle filmu dávám pět hvězdiček, protože přesně 136.549 políček na filmovém pásku má snímek Profesionál................................................ne kecám, já nevím kolik má tenhle film políček na celuloidu, ale pravdou zůstává, že ať má tenhle film políček kolik chce, já miluju každý z nich. ()
Zvláštní film, který neskutečným způsobem těží ze spojení Belmondo a Ennio Morricone. Belmondo je ve své roli dokonale přesvědčivý. Jeho ve vážné pozici opravdu obdivuji a jsem moc rád, že také jednou odložil svůj úsměv a vtip. Po celou dobu mu hraje bezchybný Ennio Morricone a jeden z jeho nejlepší kousků, Chi mai. Film je jinak poměrný jednoduchý, ale není to na škodu, protože i tak se jedná o pro mě jedné z nejlepších filmů Jean- Paula Belmonda, který v závěru diváka naprosto položí. ()
Galéria (77)
Fotka © Les Films Ariane
Zaujímavosti (22)
- Jako mnoho dalších Belmondových filmů, i tento zakoupilo Sovětské filmové ministerstvo, ale film byl dán do kin až po roce 1990, protože kritizoval režimy Třetího světa. (Kulmon)
- Při filmování se Jean-Paul Belmondo (Josselin Beaumont) ještě více spřátelil s Robertem Hosseinem (komisař Rosen), který ve filmu ztvárnil padoucha. Přibližně po 15 letech od uvedení filmu pak Hossein přemluvil Belmonda, aby s ním zkusil oprášit divadelní scénu, a to se mu také podařilo. (Arnost.Dadak)
- Skladba Ennia Morriconeho „Chi Mai“ z roku 1971 nebyla v době svého uvedení vůbec zamýšlena pro použití ve filmu. Po poslechu v rádiu si ji Jean-Paul Belmondo (Josselin Beaumont) zamiloval a trval na uvedení ve filmu. Nejenže se skladba setkala s větším úspěchem než při prvním uvedení, ale stala se Morriconeho nejprodávanější písní. Poprvé byla skladba použita ve filmu Maddalena (1971), později v televizním seriálu An Englishman's Castle (1978) a v roce 1981 pro sérii BBC The Life and Times of David Lloyd George. (HellFire)
Reklama