Nové strašidlá

Tento italský povídkový film mi moc nesedl. Ne, že by všechny povídky byly špatné, ale z 10-ti mě zaujaly pouze čtyři. Byla to stopařka, restaurace, nemocnice a letuška. Zbylé jsou docela ujeté a vůbec mi nepřišly vtipné. Někomu se to ale může líbit. Pohledná Ornella Muti ve svých povídkách opravdu vynikla. :) "Ty jeden vrahu mých dětí!" (07.11.2019)

Malá sóla pro tři vynikající herce a jednu krásnou herečku. Zejména Tognazzi a Sordi jsou excelující. Sordiho výkon v roli výstředního milionáře samaritána v povídce o převozu raněného mě úplně odrovnal. Horší už to je pak s jednotlivými povídkami, které jsou, skoro všechny, vystavěny na úderné pointě, které však není úderná ani v jednom jediném případě a už dopředu divák uhádne, jak to asi dopadne. (16.11.2007)

Bylo už docela pozdě v noci, byl jsem unavený. Měl jsem v plánu pustit si jen první povídku, abych byl nějak v obraze, do čeho to chci jít. No, jenže pak jsem nechal i druhou, třetí... únava zmizela... deset povídek uteklo jako nic a já byl čistě probraný, potěšený výborným filmem. Kvanta třeskutě energických dialogů i monologů pronášených barvitými postavičkami celou dobu baví, aby však v celkovém souhrnu postavily diváka vstříc pravdě, že označení "komedie" není pro tenhle film zrovna to nejpřesnější. Celou dobu totiž chytře podstrkuje komičnost, zprvu ne tolik viditelně vymáchanou v koncentrátu čisté satiry, aby ve výsledku působil jako majestátní karikatura člověka a jeho především špatných vlastností. Na paškál přijde mimo jiné stádovitá oddanost a manipulovatelnost, ctižádostivost, faleš, lhostejnost ke druhým a zbabělost (jak výmluvná je poslední, kraťounká epizoda!). Z celku nejvíce vyčnívají povídky se stopařkou (špatnost spáchaná z obavy před špatností druhého, avšak pramenící opět ze špatnosti prvého), s nerozumícími si milenci (některé bariéry mohou přinést i milosrdný užitek, mimochodem, skvělé zakončení) a dvěma pomatenými bezdomovci (bohatství skutečně není striktně materiální záležitost), ale špatná není opravdu žádná. Nádherně výsměšné zrcadlo člověčímu svinstvu, satirická učebnice. (25.05.2008)

Pohřební povídka měla přijít až jako zcela poslední. Byla by to krásná symbolická tečka (nejen) za jedenácti satirickými (mikro)povídkami, z nichž sice zdaleka ne všechny stojí za zapamatování (některé ostatně ani za pozornost), ale v nichž bez výjimky zaujme především duo Gassman/Sordi. A samozřejmě plavková velbloudí stopa Ornelly Muti. Ta tedy především. (22.01.2013)

Herecke vykony ze kterych se uzasem taji dech. Hlavne Alberto Sordi, pratele to tu snad jeste nebylo. Vittorio Gassman a Ugo Tognazzi ovsem ani zdaleka nezaostavaji to opravdu tedy ne! Ornella je take moc pekna, pravda. Nad zanrovou bohatosti se jako spolecny jmenovatel tyci neuveritelne cerny humor a silne tragykomicka nota. Cesky dabing je vyborny. (03.04.2007)