Obsahy(1)
Portrét Andreje Babiše, který je na jednu stranu kamerou Víta Klusáka přitahován, ale zároveň před ní uniká, se mění v paradoxní pokus zachytit prchavou osobnost bez ukotvení. Babišovský matrix se divákům mimoděk odhaluje právě v době komunálních voleb, kdy „politik proti svému přesvědčení" vyráží s koblihami mezi voliče, aby je přesvědčil o svých dobrých úmyslech a vůli konat obecné blaho. Observační dokument nechává nazřít mechaniku Babišovy mocenské politiky prostřednictvím detailů podávaných rukou, letmo prohozených slov či vyskládaných produktů Kosteleckých uzenin. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (193)
Neuvěřitelné, jak se Babiš naivně chytil do Klusákovy pasti. Nebylo přece těžké něco si zjistit o autorovi a jeho tvorbě. Dobře mu tak. Vydal se tak všanc filmaři, který šel do projektu s jistou dávkou negace, vůči miliardáři s koblihami, který má buďto ďábelský plán, jak ovládnout vše nebo má spasitelský komplex. Kde je pravda nevím. Z ohromného množství natočeného materiálu se dá vybrat cokoli. Vít Klusák možná stříhal dobře a ukázal, že nám AB skutečně buduje Matrix. Nicméně, důvěryhodnost sám snížil tím, že na konci nebyl nad věcí. Pro potvrzení své averze a pravdy navíc použil do filmu i záběry z "schvalovacího" promítání filmu AB. Tím se dost odkopal. (06/2017 - jen to znovu podepisuju ;) ()
Nemuzu se u tohoto dokumentu nejak rozhodnout, jaky postoj k nemu zaujmout. Nejsem fanouskem A. Babise, se spoustou veci, ktere ve filmu zaznivaji, se vic nez ztotoznuji a jsem rada, ze jsou stale jeste lide, kteri otevrene vyjadri, co si o tomto cloveku mysli, jake negativni zkusenosti s nim maji. Na druhou stranu pokud ma byt film pokusem o objektivni zachyceni osobnosti (casti osobnosti) A. Babise, chybi mi tam vice konfrontace, ponechani vetsiho prostoru pro vyjadreni jeho priznivcum, pro Babisovu reakci na vyjadreni odpurcu (on by si snad rozumny clovek i pri ponechani vetsiho prostoru 'babisovcum' udelal i tak hezky obrazek). Pusobi to na me prilis jednostrane, i kdyz treba zrovna pro me osobne je to zrovna ta 'jedna strana', kam bych se zaradila i ja sama. Takze asi pokud ma byt film vice nez klasickym dokumentem osobnim autorskym zachycenim Babise reziserem (je mi jasne, ze vzdycky film, at dokument nebo neco jineho, bude autorsky, jde mi o to, 'jak moc'), tak ano, za me hodne dobry. Pokud to ma byt dokument jako takovy, tak je to pro me trochu zaujate.. ()
Za Klusáka, jeho odvahu a jeho tvorbu jsem ohromně rád a možná ještě raději jsem, že si vzal takové téma. Problém je, že výsledek těm, kteří chápou základní principy moc neřekne a ty ostatní zřejmě nepřesvědčí. Nedivím se, že s takhle odtažitým objektem nešlo jít více na dřeň, ale výsledek to bohužel trošku zkopne. Přesto rozhodně - je třeba vidět. 3,5* ()
Vít Klusák boduje. Díky neopakovatelné osobnosti Andreje Babiše (pod tím si představte, co jen je vám libo; já napovídat nebudu) vzniklo dílo, které by jako celek fungovalo i bez poslední pětiminutovky (záběry ze závěru zkušební projekce pro hlavního aktéra), ale s ní je naprosto geniální. Události doby, která uplynula od natočení Matrixu AB do současnosti, to beze zbytku potvrdily. Opravdu by mě zajímalo, jestli do toho Klusák šel s úmyslem udělat si dobrý den z velkého zvířete, nebo "se to prostě stalo". Buď jak buď, dobře, že Matrix AB vznikl. 90% ()
„Podojíte Amálku, dostanete zmrzlinu!“ Muž bez vlastností, morálních zásad a politické vize, zato s takřka neomezenou mocí (oslovení „šéfe“, asociující normalizační komedie, například používá zásadně ironicky, jako sebepotvrzení, že skutečným šéfem je pouze on sám). Klusák nepředkládá nezaujatý portrét Babiše, ale varování před hrozbou, kterou všepožírající „žraloci“ Babišova typu představují pro demokracii (vyprávěcí oblouk výstižně poskytlo Babišovo „pozření“ Rady). V souladu se svým názvem film rozkrývá zejména síť vztahů, které „českému Donaldu Trumpovi“ pomáhají udržet se na vrcholu. Valnou část materiálu tak tvoří Babišova setkání s lidmi z oblasti politiky, byznysu nebo médií („nezávislí“ novináři z ČT a Novy, Macháček z Lidovek). Podlézavost lidí, které si Babiš drží ve svém okolí, vyvažují mluvící hlavy jeho oponentů, sloužící také jako pojistka proti monotónnosti. Mnoho jiných možností, jak dokument učinit konfrontačním, Klusák vzhledem k Babišově neochotě vést dialog (natož připustit něčí opačný názor na věc) zřejmě neměl. Zároveň je třeba dát Babišovi za pravdu, že nebylo úplně košer požádat ho o přímé vyjádření až poté, co byl film dokončen. Závěrečná názorová výměna s režisérem na druhou stranu nijak nenarušuje obraz Babiše jako amorálního populisty, který namísto argumentů ve svůj prospěch napadá ty, kdo stojí proti němu, a které si nemůže koupit za peníze, knihy a koblihy. Kromě toho je pravděpodobné, že kdyby Klusák šel proti protagonistovi stejně otevřeně od začátku natáčení, Babiš by si dříve uvědomil to, co jej nejvíce znepokojuje – svou absenci kontroly nad vlastním mediálním obrazem. Právě nejistota ohledně toho, jak navenek působí, co a jak říká (a možná i obava z kritiky a jejích důsledků), je zřejmě jedním z důvodů jeho neochoty být viděn a slyšen někým jiným než lidmi, jejichž přízeň si koupil. I díky pohotové kameře, vytvářející včasným užitím zoomu nebo zaměřením pozornosti mimo jádro dění (zívající muž na poradě) vtipný doprovodný obrazový komentář, má film ostřejší satirické hrany než se navenek zdá. Kamera zároveň svým „stíháním“ netrpělivého, pořád někam spěchajícího Babiše dává za pravdu Krnáčové, která obdivuje politikovu pracovitost, děsivou ovšem tím, k jakému cíli je napřena. Nejlépe jej pojmenuje jeden přeřeknuvší se občan, když promluví o tom, jak by měl Babiš řídit „svůj stát“. Důvodů, proč by jiní lidé měli vynaložit nemenší úsilí k tomu, aby Babiš žádný stát nikdy neřídil, nabízí Matrix AB nepřeberné množství. ()
Reklama