Blízký daleký východ (S03E04)

Ta žena na náměstí občanskou válku na Ukrajině vystihla nejtrefněji když říká: "Německo, Francie, Anglie jen hrabou peníze a nemají duši. Jsou to jiní lidé, jiné vidění života a jiní lidé. Slovanská kultura je mnohem lidštější. Miluji své město , jeho obyvatele. Mohou se zdát hrubší , ale jsou dobří nebojte se. Přijeďte a budete chtít u nás žít". Stejný pocit jsme měl vždy i já když jsem byl na Ukrajině a v západních městech. Sejdou se tam také lidé po promítání filmu u kulatého stolu u vína prodiskutovat? Snad se Ukrajina moc válkou neoslabí a EU jim tam nenastěhuje půlku Afriky a Arábie s jejich islámem. Můj názor je, že si Putin dělá nárazník proti Německu, které chtělo po válce genocidou a hladověním vyhubit všechny Rusy. (14.05.2020)

Filip Remunda ve svém dokumentu ukazuje situaci na Ukrajině tak, jak ji vidí skuteční lidé. Tyto lidi jste neměli za žádných okolností možnost vidět ve zprávách. Nikdo vám je neukázal, nejsou to experti na geopolitiku, ale přesto jsou jejich výpovědi nezpochybnitelně platné. Žádné politické nebo ideologické agitace jedné nebo druhé strany. Ano, padne pár vyhraněných názorů, ale to co se neustále opakuje je válka a mír. Tyto dvě slova dokumentem prostupují stejně jako otázka kterou si sám Remunda klade v závěru dokumentu a to: Proč se tak milí lidé střílí mezi sebou? Odpověď se hledá těžko. Lidé jsou sami zoufalí, protože jsou bezmocní, neví co dělat a proto se situace stále více vyostřuje. Každý se cítí podveden tím nebo tím politikem, oligarchem nebo vládou. Chtěl by svět lepší, ne jen pro sebe ale pro všechny. Obě dvě strany si nemusí nic vyčítat a pak už jen záleží na tom, co je vám bližší. Rusko nebo EU. Západ nebo východ. Ale co když je půlka vaší rodiny z Kyjeva a druhá z Doněcku? Odpověď se hledá těžko. Je to i tím, že na správném postupu se často neshodnou ani členové jedné rodiny. A i když se kvůli tomu pohádají, nakonec se sejdou u jednoho stolu. Ukrajina sice může být rozdělaná, ale lidé jsou pořád stejní a troufám si tvrdit, že i velmi přátelští. Nějak bylo, nějak bude. To je jejich heslo se kterým se snaží vyrovnat s nastalou situací, ze které si neví rady. (03.12.2015)

Stačí vlézt v 6:30 ráno do metra a máte před sebou Ukrajinu jako na dlani.Tupé obličeje v teplákách adida, kožených bundách a placatých čepicích.Pod nimi klasický UA sestřih, jako kdyby ho měli zakotven v ústavě, nebo je stříhhal jeden a ten samý holič.A pokud máte tu smůlu a sejdete se s nimi v hospodě, tak se s vámi po 5 pivech začnou bavit jako s naprostým outsiderem, oni jsou prostě nejlepší, Ukrajina je nejlepší a my jsme pitomci. (03.12.2015)

„Když na tebe někdo vystřelí, tak by se to mělo otočit zpátky na něj. To bych si přála, nic víc nechci. Ať to zabíjí ty, co střílejí.“ Online: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10408111009-cesky-zurnal/214562262600001-blizky-daleky-vychod/ (04.12.2015)

Nič nie je čiernobiele, ani vojna. Až český dokumentarista musí na naše obrazovky priniesť trochu iný obraz vojny na Ukrajine, ako máme nadiktovaný z oficiálnych médií. A robí to, ako hovorí, aj s tým rizikom, že jeho pohľad môže využiť alebo zneužiť všetko sledujúca ruská propaganda. Pohľad na vojnu je to od obyčajných ľudí z Donbasu, ktorí tam musia žiť a musia si zvyknúť aj na vojnu, lebo človek si zvykne na všetko. Trochu veľa sa mi zdalo v dokumente domáceho videa, mohlo byť nahradené komentárom autora, ktorý je výborný a často objasňuje veci, ktoré sa nedajú sprostredkovať obrazom alebo sa udiali niekde inde. (03.12.2015)