Cukor, med a feferónka

Talianska blazniva komedia a la Sergio Martino. No, ale na mna teda nefunguje. Jednak preto, ze ked sa povie talianska blazniva komedia, tak sa mi vybavia Pari E Dispari, Dva Vytecnici a Jdi Na to /vsetko filmy Spencera a Hilla/ a jednak preto, ze Sergia Martina povazujem len za zrucneho rutinera a nijak slavneho rezisera. X amotnemu filmu : prva poviedka divaka dokonale unudi, druha je nadpriemerna a divak sa konecne zacne dobre bavit, tretia je hrozne podpriemerna. Takze celkovo 58 % (06.01.2015)

Jedna z těch blbých italských komedií. Mě prostě italskej humor nesedí, nepřipadá mě vtipnej (teda kromě Nástrah velkoměsta). Většinou u toho nevydržím dýl jak pět minut (filmy s Fantozzim a tak...). U tohohle jsem vydržel, což je úspěch. Film je složenej ze tří povídek, bohužel s klesající úrovní. První ujde, druhá je slabší a třetí stojí za hovno. (26.05.2010)

Cukr, med a feferonka se tváří jako další bláznívá italkská komedie a světe div se, ona jí i je. Bohužel kvalita fórků je značně kolisává, některé jsou vynikající a člověk se u nich směje, ale jiné pálí naprosto vedle. Celý děj sestává ze tří povídek, jenž jsou sice na sobě nezávislé, ale jedno mají společné, vždy začínají u soudu, kde hrdina povídky vysvětluje soudu své činy, Povdíky jsou různého tématu, ale jedno mají společné, hlavní hrdina je muž-smolař a v různých situacích se potká s krásnou ženou. Film obsahuje poněkud delší stopáž, ale dá se bez problémů vydržet právě díky třem povídkám, které sice nejsou třeskutě vtipné, ale umí zabavit i pobavit. (12.09.2011)

Klasická švanda v italském stylu, kořeněná půvabnými herečkami, které se navíc lehce odhalují ! V tehdejší době v našich televizích věc takřka nevídaná. Po letech jsem díky Korzárovi, tyto tři příběhy opět mohl shlédnout, už jsem se sice tolik nenasmál, ale i tak jsem se slušně bavil. Nejvíce se mi líbil prostřední příběh, a díky němu už také vím co znamená , mít hlad jako herec..."Koukej to vyplivnout ty potvoro ..." (07.07.2008)

Ve své době velmi úspěšná komedie, neuráží svým humorem ani dneska a dokáže pobavit. Tedy až na tu klasickou italskou "uřvanost", která moc vtipná není. Mě se nejvíc líbila druhá povídka o nezaměstnaném a hladovém muži, který přijme práci služebné a tedy pracuje v dámském převleku. Také R.Pozzeto, jako slušný a puntičkářský taxikář je fajn. Takže spokojenost i po třiceti letech 60%. (29.09.2012)