Citlivá na dotek

Touchy Feely působí tak trochu jako nezávislý film mezi nezávislými filmy. Je to divnej příběh o malé rodině plné do určité míry rozbitých lidí. Občas je to trochu nuda, občas se to dotkne zajímavých témat a hodně záleží na aktuálním rozpoložení a citem pro depresivně veselé filmy. Zahrané je to velmi civilně a uvěřitelně. Někdy je ale až moc cítit ženská ruka režisérky, v určitých momentech jako bych se s filmem míjel, jindy mě to zase oslovilo. Tady už to bude hodně individuální. (20.09.2019)

Musím poznamenat, že mne "zadrhávající" postavy nijak neiritovaly a umělecky (= ještě víc) zvolněné tempo v závěrečné třetině neuspávalo. Přesto mi "hledání cesty" pomocí léčivé životní energie reiki přišlo značně o ničem, skrze dva sourozence (spokojená, vyrovnaná masérka, které náhle přijdou lidské dotyky odpudivé, a uzavřený, nespolečenský nekňuba - suchar, jehož zubní ordinace začne znenadání zázračně prosperovat) mohlo podat svá přesvědčení mnohem průkazněji. 50% (18.12.2017)

Takováto minimalistická indie o lidských duších ztracených ve svých životech mám rád. Tady však poněkud tápu - není to zcela dotaženo do roviny a hloubky mě oslovující, je to realistický pohled do životů členů jedné rodiny, jejích priorit, zásad, pohledů, nenaplnění a schopností. Citlivá na dotek se snaží v pozitivním smyslu dívat na fakt, že v každém člověku dříme vnitřní síla, jen je potřeba ji nalézt. Lynn Shelton se snaží být co nejvíce indie, až to působí trochu jako "umělé indie", ale např. zvědavá kamera zkoumající detaily zcela obyčejných věcí, které denně bez povšimnutí míjíme, mě zaujala (praskliny v asfaltu aj.). Herecké obsazení dobré a funkční, jakýsi "poklus" Joshe Paise (jinak však výborného) trefně popsal uživatel sochoking a Ellen Page milá, avšak trochu na druhé koleji, což u ní začíná být v poslední době pravidlem - už to chce pořádnou roli jako sůl. (27.08.2014)

Film patří do kategorie snímků, kdy všichni jsou tak nějak porouchaní, bloudí v kruhu a hledají cestu ven. V téhle kategorii je hlavní dějová linie jasně daná. Nejdřív popis postav, pak nastínění problému, krize a pak milosrdné rozuzlení- happy end aneb rána z milosti. Mám pro tento žánr slabost a tak ani tenhle film mě nijak neurazil, bonusem je Josh Pais a jím zahraný podivný bratr Paul. Líbilo. 70% (29.08.2015)

Touchy Feely je komorný, jednoduchý príbeh, ktorý kašle na dramatickosť a všetko vsádza na ľudskosť a realistické zobrazenie jednej rodiny. Nie dokumentárnym, ale skôr typický americkým Indie štýlom. Normálne by som si to nepozrel, ale Ellen Page je Ellen Page. Aj napriek nie práve výraznej úlohe hrá prvoligovo. Čo v konečnom dôsledku všetci. Problém s filmom je ten, že načrtne veľa vecí, ale nič nevyrieši. Všetko nechá ako keby otvorené. A to ma sklamalo. Hlavne preto, lebo každá s postáv niekam smeruje, ale na konci sa všetci vracajú späť k svojmu životu a sú iný ale kde sa tá zmena stala netuším. Hlavne prvá polovica zaoberajúca sa Reiki a vnímaním energií sa mi páčila viacej ako stratenosť postáv v druhej polovici. Slabé tri, ktoré zachránil ten Číňan s tou svojou piesňou. A výborne zahraná postava Josha Paisa, ktorý si strihol herecký koncert. (16.09.2013)