Klub sráčov

Slizký, umastený a ztoporený výstrek. Je to desná uchylná sračka, ktorá sa nehraje na nič než je. A tá úprimnosť sa mi páči na Klube sračov. Rhyp Ifans geniálny. A pri pesničke "ja bych šukal až bych kukal" (z videoklipom)-v závere som doslova umieral.***Opáčko nutné! Pri niektorých scenách človek zomiera-to nehovorím o konci! (01.09.2012)

Tak takhle si představuju vrchol trapnosti. Dva třicetiletý chlapi hrajou nadržený repující puberťáky ve filmu s nejdebilnějšími a nejoplzlejšími pokusy o rozesmání, jaké jsem kdy v televizi zaznamenal. No prostě HUMUS, oproti kterému je občas i takový Kameňák docela snesitelné dílo. Nechápu, jak to mohlo nabrat těch 39%, protože pro mě je to určitě jeden z nejhorších filmů vůbec. (27.09.2011)

Tenhle film si mě získal hned již během prvních minut. Už jen ta představa, že dva nablblé náctileté kluky hrají třicátníci z nichž jedna je žena.... Jedna z nejlepších komedií, co jsem viděl, spousta skvělých scén, z nichž cituji dodnes a často, naprosto úžasný Rhys Ifans a hromada vymazlených postav (rodiče zrzavého chlupa vládnou, hlavně jedno matka co je opravdu pěkně ostrá svině). A výčet kvalit korunuje opravdu skvělá hudba. Ano, i outsideři mají své problémy, proč jim nevěnovat jeden úžasný film. Máte-li rádi demencí načáchlý stupidní humor, nemůžete si vybrat lepší film. Pokud to, že mám tento film opravdu velice rád (a je mi přes třicet) znamená, že jsem slaboduchý dement bez smyslu pro humor, budu na to jen a jen hrdý :-). (19.09.2010)

Opravdu to nebylo moc vtipný, vlastně skorem vůbec, i když pár mírně vtipnejch okamžiků by se našlo... Ať ale chci nebo ne, musím scénáři přiznat vcelku stylové stylizované zmapování vztahu mezi rodičem a agresivním puberťákem, a reakcí rodičů na něj (a vztahu rodičů), takhle to nějak u nás doma v nadsázce máme v řadě ohledů s mladším synem, respektive takhle to vidím já ze své pozice otce. To všechno dohromady by opravňovalo k hodnocení 1 nebo dokonce možná 1,5/5, ale pak přišly "vrcholy filmu", kde je stylizace a stylovost pryč a zůstává jen totální humus a ubohost, nad scénami s plovoucím exkrementem pozřeným hlavním hrdinou, vymačkáváním beďárů hlavních hrdinek a mohutným zvracením několika hrdinů vedlejších mohou plesat opravdu jen blahoslavení, chudí duchem. Českou verzi (výjimečně) lze pochválit za dabing (hlavní postavy jsou namluvené stylem, který celý film posouvá na úroveň mírné fantasmagorie plně korespondující se vcelku výstižným anglickými titulem), českého distributora pak zkopat do kulata za dementní náhradu názvu něčím "atraktivnějším". Závěrečná pointa se nese zcela v duchu předchozího (a je proto velmi dobře předvídatelná), ale výše uvedené prezentaci pokladů lidského vyměšování (kde snad schází pouze jeden produkt, který jsem, upřímně řečeno očekával a byl na něj zvědavý) se naštěstí nevyrovná, takže odpadní hodnocení zůstalo pro tentokrát skryto. (29.07.2009)

Původní komentář: V rámci zachování slušnosti to nebudu protahovat...jedna jediná hvězdička, a to za kultovní hlášku, která se ujala především u vojenských útvarů:) O nějakých sedm let později: O nějakých sedm let později byla v rámci přátelského posezení moje pozornost odvedena od toho, co za (btw jak jinak než legální;)) DVD je dalším účastníkem strkáno do mechaniky přehrávače, a tudíž jsem byl de facto donucen podívat se na Sráče - kterýžto název mě svojí povrchností a dementním parazitismem vytáčí pořád tak jako před lety. Nutno říct, že mě žádnou živou mocí nedonutíte zvednout hodnocení, protože moje výhrady proti samoúčelným ultraprasárnám a neustálým erekcím dvou totáldebilů (hraných ještě k tomu čtyřicátníkem a pětatřicátnicí), kteří se rozhodli vyrejžovat nějaký ten nuget na svého druhu parodii na teenagerské komedie - od kterých jsme se ovšem v dekádě následující po vzniku předobrazů Klubu Sráčů i jeho samého dočkali ještě příšernějších výplodů s podstatně hezčími roštěnkami ve větších i menších rolích - nemají prostor pro nějaké polevení. Z mé paměti ovšem dokonale vymizel parádní uchu lahodící trance, který mě životem provází dodnes (a u kterého vzpomínám na dobu, kdy genksta niga fajta houmí bradaz nechodili volně po ulicích, ale skrývali se tam, kde to emy a emani považují za svůj přirozený svět), a kterým je tahle humusárna neúnavně podbarvována de facto od začátku až po povinný happy-end. Taky jsem pozapomněl na to, jak si Rhys Ifans užívá svoji roli namyšleného zmrda parodujícího Paula Oakenfolda, a především na deus ex machina jménem Stephen O'Donell (Paulův řidič Baz), který tak rozsekal všechny, kdo někdy viděli luxusní komedii jménem Martha, Frank, Daniel and Laurence (najít ji můžete podle Josepha Fiennese, Rufuse Sewella nebo Monicy Potter, distribučních názvů je víc). Jakkoliv je ovšem tohle všechno hezké, naprosto to nemá šanci vyvážit ten zpr...opadený "scénář" a jeho "nutné" rekvizity, které hrne na diváky od začátku až do konce, takže jediné, o čem se dá uvažovat, je snížení hodnocení na 0%, protože po těch letech už se Klub Sráčů zdá být tak ubohý, že ho stojí za to vidět:) (02.10.2010)