Hotel

Po Milované mé druhé filmové setkání s režisérkou Lisou Langseth…a opět s Vikander v hlavní roli. Ta byla znovu bravurní, její přerod z činorodé a společenské ženy na trosku (pod tíhou bolesti, bezmoci, emočního vypětí a hormonů) vyzníval dost autenticky, stejně jako její boj s novým stavem věcí. A o tom tenhle film je, o vzdoru a neschopnosti přijmout realitu, být v ní sama (se) sebou…ale i s ostatními. Zároveň Hotel ukazuje, jak by asi to mohlo vypadat, kdyby se terapeutické cvičení přeneslo do reality. A v tu chvíli začne film nabírat na obrátkách. Nabízí pak řadu opravdu groteskních scén, ať už „poznávání mayské civilizace“, „shánění ženáče“ či třeba hraní matky dospělému člověku. Postavy baví (nejen Vikander je výborná, ty neurotiky věříte všem protagonistům), ale člověk zároveň čeká, kdy se to zvrtne a tyhle „prázdniny“ skončí. A svatba vše korunuje. Jistě, některé věci se zde příliš neřeší (mimo jiné taková otázka financí), o šťastné náhody tu též není nouze…přesto mě film velmi zaujal, a i díky včasnému ukončení hodnotím silnými 4*. (10.11.2019)

Každý film s Davidom Dencikom je pre mňa sviatok. Nie preto, že tých v ktorých hrá plnohodnotné postavy je ako šafranu, hlavným dôvodom je jeho herectvo, ktoré je pre mňa jednoducho vždy sviatkom. Napriek tomu, že ani tu nie je hlavnou postavou stvárňuje veľmi dôležitú úlohu a myslím, že za ako vždy vynikajúcou Aliciou Vikander v ničom nezaostáva. Presne viem pochopiť pocity, ktoré musela jej hrdinka prežívať po tom, ako sa jej život zo dňa na deň rozsypal ako domček z karát. Zhodou náhod na skupinovej terapii narazí na pár ľudí, ktorí sú okamžite ochotní spolu s ňou niečo podniknúť vo viere, že to zázračne vyrieši ich problémy. Rozhodnú sa teda absolvovať cestu hotelmi v útrobách ktorých sa snažia stať takými akými by chceli byť a tak sa oslobodiť od svojich problémov. Veľmi rýchlo však zistia, že realita ich aj tak vždy dobehne a najlepším riešením, je postaviť sa problémom tvárou v tvár. (04.10.2014)

Teda to byl mazec. Člověk by řekl, že větší počet magorů na jednom místě je výhradní záležitostí csfd, ale ono ne. Ve filmu sice nejde o podvody s body ani o hodnocení neviděných filmů, tady jde o nemoc duše a ne mozku a to z těch lidí dělá poměrně sympatické bytosti, pokud tedy použiješ dostatek empatie. Herecky mistrovsky zvládnuté. (30.03.2018)

Človek nemôže žiť len po hoteloch, hrať sa na niekoho iného ... aj tak sa vráti do reality, s ktorou sa musí popasovať. Niekedy lepšie, inokedy horšie a niekedy vôbec. Vcítiť sa do pocitov zúčastnených nebolo pre mňa ťažké, ale tú ich kolektívnu terapiu som nejako nepobrala. Tí ľudkovia predsa zostali presne takí, akými boli. Snáď len Eriku niekam posunula ... tak nám to teda naznačil koniec filmu. Film nenudil a Vikander hrala ako bohyňa. (21.10.2017)

Keď som mal tak 15-16, patrili tieto filmy (Narušenie, Princezná a bojovník, Klub samovrahov) k mojim najobľúbenejším. Dnes už to tak nedávam, pretože sa ich zaprvé moc netočí a zadruhé sú stále o tom istom. A už ma vekom šablony trochu omrzeli, dokonca aj tie (ne)príjemné. Vikander skvelá ako vždy. (29.01.2023)