Reklama

Reklama

Žut

  • Česko Žut (viac)

Obsahy(1)

Toto je jeden z příběhů, které prožil odvážný a čestný hrdina v Orientu, kde byl znám pod jménem Kara ben Nemsi. Na počátku příběhu čeká Lord David Lindsay na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa. Místo něj však přijde obchodník Nirwan se zprávou, že Francouz byl zajat bandou obávaného Žuta. Po stopách uneseného obchodníka se vydá Kara ben Nemsi se svým pomocníkem a přítelem Hadžim Halefem Omarem. Bandité mezitím přepadnou usedlost rolníka Oska, který Žutovi neodvedl část úrody jako výpalné. Nestačí zabít všechny, protože Kara s Halefem jedou přepadeným na pomoc, ale unesou Oskovu dceru Džitu. Zatímco Kara s Halefem jsou vlákání do léčky, ze které se jim podaří uniknout jen o pověstný vlas, je dívka uvězněna v podzemní jeskyni, kde je držen i Galingré. Dívce se podaří uniknout a před pronásledovateli najde útočiště v domě obchodníka Nirwana. Netuší, že právě on je bezcitným Žutem, který z ní chce udělat svoji milenku. Stejně tak netuší pravdu ani Lord Lindsay, který Nirwana-Žuta navštíví, aby od něj koupil vzácný koberec. Také on se stane vězněm, za jehož propuštění požaduje zločinec vysoké výkupné. Také Kara ben Nemsi se zradou ocitne v zajetí nemilosrdného lupiče a vraha, nestačí však již vykonat svou pomstu, neboť na jeho sídlo zaútočí vojáci soudce Rugavy Muchtara, zburcovaného Halefem a Galingréovou manželkou Annettou. Samotnému Žutovi se sice podaří uniknout, ale Kara ben Nemsi vyrazí na svém koni Rihovi, aby jej dostihl a potrestal. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (92)

Historik 

všetky recenzie používateľa

Trochu se divím nízkému hodnocení, které zde vidím. Žut je velmi dobrá mayovka. Oproti filmům s Vinnetouem je více realistická, pokud je možmo u této série filmů takovýto termín použít. Třeba už jen Kara ben Nemsí je tu člověk z masa a krve. Dokonce si pohmoždí kotník při pádu ze svahu, což je věc nebývalá. Rovněž hlavní padouch Žut je tu velmi dobrý. Lord Castlepool je břídil vedle sira Lindsaye, báječně dabovaného Svatoplukem Benešem. Jak říkám, moc povedená mayovka. Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. ()

Rominator 

všetky recenzie používateľa

Kara ben Nemsí a Hadží Halef Omar se vydávají na pomoc příteli Galingréovi, kterého drží jako rukojmí obávaný balkánský zločinec Žut... Film má jednoduchý příběh, který trpí zkratkovitostí, ale tento neduh postihl většinu filmových adaptací knih z pera Karla Maye. V každém případě anglický lord David Lindsay a jeho sluha Archie dokáží pobavit za každé situace. ()

Reklama

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

Lex Barker na chvíli nechal Old Shatterhanda Old Shatterhandem a pustil se do mayovek pro změnu orientálních. To u indiánek nezůstalo bez následků, ale to je již jiná kapitola. A kdo že je ten odvážný a čestný hrdina Kara ben Nemsi? Žádný strach, to nám hned na začátku prozradí Hadschi Halef Omar v podání Ralfa Woltera. Producent Arthur Brauner nechal vypracovat scénář ještě před natáčením své vlastní mayovky ´Old Shatterhand´, aby se přeci jen od té Ameriky krapet odlišil. Rodinný příběh má přes své dobrodružství i unylou pohádkovost, což kouzlo mayovek přeci jen krapet sráží na kolena. Humorný charakter Sira Davida Lindsaye a jeho sluhy je v rámci odlehčení vážnosti hlavní dějové linky přirozeným přínosem, ale v tomto případě čeho je moc, toho je příliš. Děj se zabývá posledním dobrodružstvím Kara ben Nemsiho v tomto kraji, jak prozradí konec, což svým způsobem vyznívá podivně. Je záhadou, proč se tak Brauner rozhodl. Nevěřil v přijetí diváků? Těžko říct. Každopádně se jednalo o příjemnou změnu. Mayovky z Orientu do dnes nejsou tak známé jako indiánky z Ameriky, a i když je děj očekávaně své knižní předloze na hony vzdálený, film jako takový potěší, i když na tom má největší zásluhu právě přítomnost Lexe Barkera. Přiznejme si, že bez něj by to prostě nebylo ono. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

May má buď velmi malou fantazii nebo ví, co zabírá na kluky. Vždy když hlavní záporák má bezvadnou příležitost zabít Kara ben Nemsího, nevyužije ji. Postavy se neustále nechávají zajímat, aby se mohly osvobozovat a zase zajímat a pak se někam harcovat a to vše jen proto, že jedinou zápletkou je "Zlý Žut zajímá lidi, trápí lidi, je třeba jej odstranit." Děj tak i přes neustálou akci totálně stagnuje, jako v nějaké klukovské hře na vojáky, v níž děti "umírají" a zase "ožívají", moc jim nejde o to, za co bojuje, spíš o pronášení "velkých" frází, pobíhání po lesi a dělání "pif paf." May ale už nebyl kluk, můžu na něj mít jiná měřítka. +++++ V Žutovi se mi zcela proti mému očekávání nejvíce líbilo, jak komická dvojice lorda a sluhy pomocí polního vybavení proměňuje své zajetí v kobkách v Anglii. ()

Dale 

všetky recenzie používateľa

Jednoduchý dobrodružný film, ktorý je skôr jednoduchý ako dobrodružný. Žutove väzenie ťažko nazvať väzením, ľudia si odtiaľ odídu, kedy sa im zachce. Pokiaľ ide o strety kladných a záporných postáv, tak neviete, či sa máte smiať, alebo to rovno vypnúť a koniec Žuta je to najväčšie WTF. Scénok, kde akože preskočí Džita z cválajúceho koňa na idúci voz (jasné, že vidíte len ako ide na koni a potom je odrazu na voze), alebo že Kara po 5 km ťahaní po zemi za vozom nemá ani len zodratý obleček je tu neskutočne veľa a ťažko nad nimi privrieť oči. Aspoň trošku to osviežujú klasické mayovské vtipné postavičky a už tradične pekná príroda a hudba, no celkovú plytkosť tohto filmu to zachrániť nemôže. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (17)

  • Natáčení filmu začalo 31. března 1964 v Bělehradu, poslední klapka padla 22. června. (hippyman)
  • I přes počáteční obavy všech zainteresovaných slavil Žut velký úspěch - na konci sezony 1964-65 se v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů umístil dokonce na 3. místě. (hippyman)
  • Premiéra filmu se konala dne 20. srpna 1964 v hamburském kině "Die Barke". (hippyman)

Reklama

Reklama