Panenky

Horory s vraždiacimi hračkami moc nemusím, ale toto sa mi páčilo veľmi. Zo začiatku padajú hlavne dobré hlášky a vynikajúce dialógy na úrovni Tarantína. Potom prichádza vynikajúca atmosféra, nejaká tá vražda a panenky v plnej kráse. Panenky boli technickej stránke perfektne spravené. Mal som pocit, že tie hnusné krvilačné hračky naozaj ožili. Škoda toho koncu ako z klasickej detskej rozprávky... (21.04.2010)

Jako uspávačka to slouží dobře, ale já v práci usnout nechtěl, takže jsem to musel obstát a snažit se neusnout.. Ještě než bylo Toy story, píča Annabelle a Malí valečníci, tak tady vraždily tyhle malý odporný panenky. Nevím co to, ale na mě to působilo spíš jako rodinná šarvátka se zlobivýma hračkama. Chvílema přípomínalo i starý Amityville. Jednu za masky nechám, ale to jsem teda hodně hodnej. (29.02.2020)

Pokud vás nepřesvědčili o své "nevinnosti" zrzavý klouček Chucky a démonem posedlá Dolly, třeba to dokážou tyhle hravé Panenky. Příjemná oddychovka od Stuarta Gordona se nese v té nejlepší tradici druhé poloviny osmdesátek, kdy se do hororového žánru vkradli malí caparti a všudypřítomný humor. Oproti Re-animátoru se tu krví trošku šetří, ale kompenzuje nám to docela strašidelnou atmosférou domu, který má víc očí, než kdejaký pražský důchoďák. Loutky jsou po většinu času jako živé a při zabíjení jim nechybí fantazie. Pro mě rozhodně lepší kousek, než první díl ze slavnější loutkářské série Puppet Master. (11.06.2011)

Dlouhá léta předtím, než James Wan přivedl na svět své děsivé, démonické loutky, natočil Stuart Gordon tuto hororově-zábavnou naháněčku po starém baráku plném vraždících panenek. Líbilo se mi, že panenky nevraždily jen tak bez důvodu, ale měly smysl pro spravedlnost. Každému, co si zaslouží. Jako upomínka na staré časy působí speciální efekty samotných panenek. To bylo moc hezké:) Párkrát jsem si během sledování vzpomněla na Toy Story. A myslím, že s Chuckym by se Dolls vůbec nijak nemazlily. Ten je totiž až příliš zlý a brutální. A určitě nemá duši dítěte:) (29.05.2016)

Ohromná škoda klišovitého žánrového půdorysu, a především pak nesmyslné, rádoby mysteriózní pointy a bezradného závěru, protože tady byl potenciál na mrazivého hororového předchůdce "Toy Story 3". Když ponecháme hypotetické možnosti stranou, je na "Panenkách" až příliš poznat, že Gordonovi šlo vždy v prvé řadě o mechanické efekty, přičemž v jakém kontextu je předvádí, bylo pak v zásadě podružné. Současně se ale ve filmu díky scénáři Eda Nahy objevuje dost nosných motivů o vztahu dětí a dospělých k hračkám, ale i o dospívání samotném. Jenže spíš než na jejich rozvádění staví "Panenky" na variování klasického hororového půdorysu (priceovské filmy s přízračnými domy a vyšinutými hostiteli) a budování přímočaře zábavné žánrové hříčky. Výsledek pak svou dramaturgickou výstavbou a ostatně i skromnou stopáží působí jako průměrnější příspěvek do "The Twilight Zone" či "Tales from the Crypt". (28.01.2015)