Hany

V květnu mají premiéru dva nové české filmy, přičemž jeden z nich rozhodně stojí za návštěvu kina... a Olmerův návrat jím (nejspíš) není. HANY není typický HEČ (Hezký Český Film), přestože jde o místy vtipnou podívanou se stylizovanými dialogy, za nimiž se ale skrývá dobře odposlouchaný způsob vyjadřování určitých generačních a třídních skupin. Je také formálně výlučným, ale rozhodně ne divácky nepřístupným dílem, jehož - s výjimkou epilogu - zdánlivá jednozáběrovost není tím největším náporem na udržení pozornosti. Rytmu je dosahováno jednak auditivními flashforwardy, které člení dění do jednotlivých aktů, jednak pečlivě načasovanými příchody nových postav (v první půlhodině jsou nové postavy uváděny na scénu zprvu po sedmi minutách) či variacemi stylu (přechod ze steadicamu na ruční kameru ve zlomovém okamžiku v první hodině, který je zároveň příkladem díky postprodukci "neviditelného" střihu). Překvapivě na pozornost náročnější je vyprávění s několika protagonisty, které střídá ohniska zájmu, je uskupeno do vzorců a má metafikční rozměr. Rozhodně ale nejde o nic nepřístupného, protože sebeuvědomělé pasáže jsou v tomto velmi návodné (pokud Foll v cameo roli hovoří o A - B - A1, jde zároveň o strukturu na sebe navazující trojice scén, kdy v první je spor mladého páru /A/, v druhé je odbočka ke starší generaci s vysvětlením /B/ a ve třetí se dostáváme k dalším partnerům v krizi /A1/). A zmiňovaný metafikční rozměr není nic, co by stíralo hranice mezi klasickým a uměleckým vyprávěním, pouze umožňuje významům volně putovat a nabývat nové podoby (symbolika hnijícího království je, doufám, více než jasná, že?). Epilog pak tne do živého, když ukáže, že postavy obývají uzavřený mikrokosmos, z kterého nejsou schopni vystoupit ani umělci, kteří na tento problém svými díly poukazují. Více v exkluzivní kritice. (27.04.2014)

A pointa? Film rádoby o něčem, ale v podstatě o ničem. Načaté příběhy, vůbec dále neřešené, neopodstatněné, prostě k ničemu. Jako by opravdu šlo jen o to, natočit film na "jeden záběr" (až na to, že záběry byly tři - sám producent přiznal jeden utajený střih a jeden přiznaný, ke konci je jasně viditelný). Hrozný a přehrávající Kocman film ještě víc podtrhl. Ani nevím, proč dávám dvě hvězdičky, že by za snahu? Snaha o "jeden záběr" byla celkem uspokojivá díky dobrému kameramanovi, kdyby se ale aspoň všude netvrdilo, že to na jeden jediný záběr opravdu je. (03.05.2014)

Tento příspěvek obsahuje značné množství SPOILERů. Pokud máte po této látce alergii, tak obsah tohoto příspěvku prosím ignorujte, a pokud jste chytří a chápete tento film, tak mi napište vysvětlení do zpráv.Ze začátku si říkám ty jo...jakto, že to má tak nízké hodnocení?? Naprosto nechápu, protože ten film je zajímavej. Připadáte si jako byste tím večerem procházeli jako nezúčastněný divák a divíte se kolik se toho za jednu noc dá stihnout, a co všechno se za drama odehrává třeba jen v jedné ulici o patro výše, či dole v nějaké hospodě. Třeba si i trefně říkáte - a hele přece jen ty české filmy nejsou tak špatné a třeba se nám také rodí nová zajímavá herecká generace! Všechny tyto postřehy jsou na místě. Ale zatímco obdivujete třeba ty kontinuální záběry a um herců 25 minut filmu se nepřeřeknout a bez střihu natáčet, tak vám unikne něco podstatného. Unikne vám něco, bez čeho celý film nepochopíte. A mě to uniklo...Zajímal mě příběh a opravdu jsem se snažila pochopit proč tam ke konci najednou leze několik desítek nějakých týpků a proti nim policie se štíty, kteří na sebe naprosto nepochopitelně nechali házet věci. Díky tomu, že vím zhruba jak to při policejním zásahu na takové "akci" chodí, tak mohu zcela jistě říct, že tato část filmu je naprostá pitomost. Ke konci filmu jsem si tedy kladla otázky tipu - ale proč?? nebo jaký to má smysl?? či navazuje to k něčemu? a dělají se demonstrace či vzpoura v noci? -- přijde mi, že spíše ne..... A vzpoura vůči čemu? Prohnilému světu či proti nedostatku fetu? Těžko říci co tím chtěl básník říci... (02.04.2016)

V souvislosti s Hany se mi nabízí srovnání s jiným českým filmem a tím je Proč. I tady si budete klást onu otázku. Odpověď si nicméně každý musí najít sám (nebo se naopak rozhodnout ji nehledat). Z technického hlediska jde o výjimečný počin, který v české kinematografii zajímavě rozvíří vody. A vířit vody bude doufejme i námět filmu postaveném na otázkách, na které pro většinu není snadné hledat odpovědi. A film o kterém musíte přemýšlet je pořád tím nejlepším typem filmu. (30.04.2014)

Formálně ohromná frajeřina. 90 minut na tři záběry včetně pouliční demonstrace a jízdy tramvají - za to palce vzhůru. Hodně se mi líbilo civilní herectví a formanovské gagy ("Dobrej, pane Šetlík."), bohužel scenáristicky to šlo úplně mimo mě. Většina replik jsou buďto super-civilní dialogy o ničem (které sice působí krásně realisticky, ale nudí tím, že nikam nesměřují) nebo pseudoartové intelektuální výměny, které zní jako něco od Ionesca. Místy se objeví náznak příběhu nebo konfliktu (procházka v parku), film začne být zajímavý, ale pak je to zase hned pryč. Závěrečná pointa je opět tak prudce artová, až se nestydím přiznat, že jsem ji vůbec nepobral. Celé to svým nápadem a přílišným akcentem na uměleckost bez sebemenšího vykročení směrem k divákovi působí jako absolvák z FAMU na steroidech. (04.09.2014)