Réžia:
Brad AndersonScenár:
Joe GangemiKamera:
Thomas YatskoHudba:
John DebneyHrajú:
Kate Beckinsale, Jim Sturgess, Ben Kingsley, Michael Caine, Brendan Gleeson, Sophie Kennedy Clark, David Thewlis, Jason Flemyng, Sinéad Cusack (viac)Obsahy(2)
Hrdinou filmu E. A. Poe: Podivný experiment je mladý, čerstvě vystudovaný lékař Edward, který na konci 19. století přichází na praxi do psychiatrického ústavu pro choromyslné ležícího v mlze v odlehlém koutě hor. Zde ho přivítá šéf lékařského týmu, jeho asistent i záhadná kráska Eliza, trpící panickou hrůzou z jakéhokoliv tělesného dotyku. Edward je zasvěcován do zdejších léčebných metod a je v šoku. Dr. Lamb je příkladem osvíceného přístupu, vůči bláznům je vstřícný a svému týmu vštěpuje, aby „jedinečnost" každého pacienta respektovali: „Proč bychom se měli snažit udělat nešťastného člověka z naprosto šťastného koně?" Ovšem děsivá a hrůzu nahánějící „léčba", jíž byli na konci 19. století duševně nemocní běžně vystavováni, je přítomna i zde: věznění, spoutávání, proudy ledové vody a elektřiny. To vše je pevně vryto do historických zdí ústavu a Edward objevuje poměrně znepokojivou pravdu. Psychiatrický ústav ovládli pacienti, zatímco skutečný ředitel je se svým týmem uvězněn ve sklepení. A tady napínavý příběh plný zvratů a překvapení teprve začíná... (Bontonfilm)
(viac)Videá (6)
Recenzie (676)
Hrají v tom uznávaní herci Caine a Kingsley i stále nesmírně půvabná Kate Beckinsale, a zřejmě se to bude odehrávat někde na sklonku 19. století. Asi zhruba takhle okrajově jsem k téhle látce přistupoval. Nic víc jsem si nezjišťoval, nic víc mě nezajímalo. Výprava do tajemného blázince nakonec zůstala někde na půli cesty. V odříznutém ústavu pro choré se zdá být leccos podivné, o čem se rychle přesvědčí i nový zapálený lékař. Oxford neoxford, tyhle techniky v knihách nevyčetl. Pomalé budování atmosféry je fajn, kamera s hudbou také, ale tak nějak jen sledujeme, až si uvědomíme, že hodina je pryč a z té očekávané podívané vnímáme jen všednost. Závěrečný dějový zvrat hlavu nezamotá, ale musím uznat, že se povedl. ()
Začátek vypadal nadějně, ale s přibývajícími minutami šla atmosféra tak nějak do té okolní mlhy, samotné zvraty, dění a jednání postav působilo podivně i na blázinec, a koneckonců, celkové rozuzlení a závěrečný twist se rovněž příliš nepovedly. Ne že by to bylo špatné, ta myšlenka tenké hranice mezi světem bláznů a světem údajně normálních lidí je docela zajímavá, i když kolikrát použitá, ale prostě tomu chybělo zajímavější tempo, představení postav, a dost možná Ben Kingsley až moc přehrával, natolik, že je parodií sebe sama třeba v Sexy Beast. Náhodou jsem pár dní před tímto viděl film Srdcový král - a nezlobte se na mne, to je nebe a dudy, ačkoliv téma je v podstatě stejné. Tomuhle chybí chytrý scénář, nejenom otrocký přepis příběhu, a chybí zde i mikropointy jednotlivých scén, a rovněž zajímavosti, ozvláštnění, cokoliv navíc. Z celého rozlehlého blázince nakonec vlastně atmosférou a prostředím není ani nic pořádně vytěženo. ()
Parádní gotický napínák s viktoriánsky pochmurnou stylizací a romantickou pointou, která dává obratu „bláznivě zamilován“ zcela nový význam. Brad Anderson není takový svéráz jako jeho jmenovci, skoro oscarový Paul Thomas a notorický béčkař Paul W. S., ostudu si ale neuřízl. Vyprávění pojal nanejvýš starosvětsky, s důrazem na dialog. Rezignoval na líbivé triky i protežovanou klipovitost. Dosyta si vyhrál se světlem, bezezbytku upotřebil smyčce Johna Debneyho, navíc se mohl spolehnout na prvotřídní herecký ansámbl. Málokdo umí být slizký jako David Thewlis a Michael Caine válí i v jedenaosmdesáti. A Fantomas Ben Kingsley? V souladu s tradicí pádný a uhrančivý, i když jen variuje svůj part z Prokletého ostrova. Sečteno, podrtženo, Edgar by měl radost. ()
Mám tyhle typy filmů hrozně rád. Sice jsem si celou dobu přišel jak u Prokletého ostrova, ale popravdě mi to vůbec nevadilo. Takových filmů se totiž za rok zase moc nenatočí. E.A. Poe: Podivný experiment má výbornou atmosféru, skvělé herce (hlavně Ben Kingsley a Michael Caine) a dvě vcelku slušné příběhové odpalovačky, které nenechají spát a příjemně do kompletní skládačky zapadnou. Co víc si můžu pro takový film přát. ()
Natočeno podle námětu E. A. Poa, ale - jak řekla jedna z postav v úvodu filmu, když vyprávěla o svém dětství v sirotčinci: "Nechtěl jsem z toho udělat dickensovský večer." - což však přesně tvůrci udělali. _____Snímek nemá poeovskou ale výlučně dickensovskou atmosféru. Poe se příliš nezabýval prokreslováním svých postav, stavěl spíš na jejich úchylkách a morbiditě. Neměl téměř žádnou víru v dobro a jeho přístup k životu byl krutě ale i mrazivě vtipně cynický. Taky Dickens dokázal vidět krutost kolem sebe, ale věřil, že i na těch nejotřesnějších místech se najdou lidé, kteří navzdory trápení, chudobě a hrůznému zacházení, si uchovávají laskavé srdce a často je za to ve svých románech odměnil šťastným koncem. ____ Historické vyprávění o pacientech a personálu blázince pohřbeného v hlubokých lesích podněcuje zvědavost, jak to bude dál. Kromě atmosféry tušeného nebezpečí, pocitu, že hrdinové jsou v pasti, o které není jasné, kdo ji nastražil, staví snímek také na silném milostném motivu lásky a oběti pro ni. ______ Napínavá, lehce dekadentní nálada (scény novoročního maškarního bálu byly jak od Jakubiska) dostane pořádnou trhlinu v semifinále. KOUSEK DĚJE Vše, co se doposud stalo, bylo silně nadsazené, ale v rámci žánru přijatelné. Ani v tak fantastickém příběhu ale nemůžu akceptovat fyzikální nesmysl. Jednoduše řečeno: když na někoho z výšky spadne metrák uhlí, tak ho to zabije, ať už je to jakkoliv odolný zloduch. Od té chvíle snímek aspiroval na parodii - zejména scény zloduchova "electro dance" . A konec je sice sladký, ale, jak se, kurnik, na ten jih dostali a kdo jim to platí? KONEC KOUSKU DĚJE Napínavý snímek potěší tajemnem i zobrazením temných stránek lidských charakterů, ať už u zdravých nebo šílených jedinců, ale konec tvůrci neukočírovali. /26. 12. 14./ ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (14)
- Ako predloha snímke poslúžila krátka, čiernym humorom nasiaknutá poviedka E. A. Poea, „The System of Doctor Tarr and Professor Fether“ (česky "Metoda doktora Téra a profesora Péra"), ktorú v roku 1845 zverejnil týždenník Graham's Magazine. Zverejneniu poviedky predchádzalo niekoľkomesačné zdržanie editormi týždenníka, pretože neprikrášleným spôsobom odrážala neľudskú situáciu v ústavoch a azylových domoch. (Rorschach_SK)
- Věta „nevěřte ničemu, co slyšíte, a jenom polovině toho, co vidíte,“ kterou ve filmu řekne psychiatr (Brendan Gleeson), pochází z povídky „Metoda doktora Téra a profesora Péra“, která posloužila jako inspirace pro tento film. V ní ji řekne ředitel Maillard, jehož postavou byla inspirovana ta Silase Lamba (Ben Kingsley). (AloeB)
- Postava Mickeyho Finna (David Thewlis) je ve filmu spojována s uspávacím jedem. Ve skutečnosti je "Mickey Finn" výraz pro nápoj, smíchaný s drogou či zneschopňujícím činidlem, pojmenovaný po chicagském barmanovi Michaelu Finnovi. Ve skutečnosti začal být tento termín používaný až v 10. letech 20. století - tedy později, než ve filmu, který se odehrává na přelomu let 1899 a 1900. (AloeB)
Reklama