Láska na karí

+2* Miluji kari a Helen Mirren patří mé oblíbenkyně, a tak byla tato komedie jasná volba. Sice ve mě dokázal vybudit chuťové buňky, ale bohužel je jeho forma tuctová, kýčovitá, sentimentální a naivní. Na druhou stranu si však u jejího sledování odpočine Váš mozek. Mě dokázal pobavit jen těsně pod 3 hvězdy. Přece jen musím být kritický, když to natočil Hallström - mistr áčkových telenovel a červené knihovny, a znovu bych si tuhle komedii nezopakoval. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (14.11.2018)

Ano, prosím, takovéhle romantické filmy se spoustou jídla a skvěle zahranou potvorou já zkrátka můžu. Prostředí francouzského maloměsta je vykresleno uvěřitelně, Madam Mallory srší z pohledů blesky a mezi těmi dvěma to jiskří na vzdálenost větší než pekáček na coque au vin. Poznámka na okraj: Kdyby v tom hrál Johny, bylo by to za pět :-) (01.12.2014)

Patřím mezi ty nešťastníky, kteří dokážou "spálit i čaj", o to více obdivuji každého kuchařského mága. "Láska na kari" (zajímavý překlad, ale rozhodně výstižnější než originální název) na mě působila jako hrané "Ratatouille" smíchané se Scottovým "Dobrým ročníkem". Pohodová romantická atmosféra francouzského venkova spolu se sympatickými herci udělá na diváka toužícího po milé podívané velký dojem. (Jenom taková technická, o Francouzích je všeobecně známo, že angličtinu zrovna moc nepodporují, takže to střídání jazyků, hlavně ve venkovském prostředí, nepůsobí úplně věrohodně..) (13.02.2015)

Když jsem před lety viděla Pravidla moštárny, byla jsem nadšená, připadalo mi, že Lasse Hallström vytáhl z předlohy to podstatné a zjemnil to podle vkusu amerického diváka s velkým vkusem. Potom přišla skvělá Čokoláda, která mi také padla do vkusu. Ale jak filmů přibývalo, stále více se vkrádal neodbytný pocit, že jde o filmové limonády pro většinového diváka. Vytrácela se jemnost a originalita, přibylo klišé. Láska na kari bohužel v tomto trendu pokračuje. Neurazí, nenadchne. (09.02.2017)

„Máte kvalifikaci?“ – „Ano. Matka mě učila.“ Co tam do té naší hollywoodské pohádky dáme, aby to co nejvíce lidem chutnalo? Tak třeba francouzský, po většinu času prosluněný/malebně nasvícený a nasnímaný panenský venkov (a sem tam i místní jazyk-aby se neřeklo + dobře to zní, že jo), exotiku v podobě „multi-kulti“ střetu/spojení (z toho vyplývající „trendy“ hudbu), spoustu chutně vypadajícího jídla, romantiku mezi indickým Američanem (pod jehož pohledem dámská část publika roztaje) a frankofonní Kanaďankou (v jejíchž očích by se pro změnu zase páni rádi topili), několik těch našich správných (amerických) hodnot (rodina, plnění snů, tolerance), nějakou tu zavedenou hereckou hvězdu (železnou Helen!) a nakonec osvědčeného režiséra se známým „rukopisem“, pod jehož pevným vedením se to celé nerozpadne (třeba toho Švéda). Hotovo, podáváme! Asi to vyznívá mnohem jízlivěji, než jsem původně chtěl, ale Láska na kari je naprosto rutinní záležitost pro všechny, která leckoho potěší, nikoho neurazí a ještě něco vydělá (možná). Naivní, pohodová a úsměvná (v případě 2 „válek“ dokonce i docela zábavná) záležitost na jedno kouknutí, která ovšem nemá nato, aby překročila hranici 3*. (07.12.2014)