Dokonalý šéf

Jo, jo, vysoká gastronomie! Úplně totéž, jako byste si pořídili předraženou, totálně luxusně vypadající štětku, která by vás dvacet minut naprosto fantasticky velezkušeně rozkuřovala a velkohubě u toho slibovala vše z fuckt nezbedného pornokatalogu, oč jste se kdy styděli požádat i tu nejotrlejší amatérku, aby si náhodou nenatrhla šlachy nebo se ji neucpala Eustachova trubice. A pak náhle, těsně před tím než byste se kulantně rozdováděn chystal vrhnout na tu nevázanou multiotvorovou speleologii, by si prostě sbalila to perfektní pozadí a pár okouzlujících trojek, beze slova se zdekovala a vám zbylo jen urputné pnutí v egu, neodolatelná chuť na řízek a pravice pro pláč. Už čtení jídelního lístku slibuje nezapomenutelný orál. Třeba takový flambovaný Kachní konfit alá Bourguignon, façon du chef, na archivním Romanée-Conti s Foie Gras, zdobený strouhanými lanýži, smržem, prémiovým fromážem Bleu d'Auvergne a sypaný dušeným marockým šafránem je rozhodně něco, do čeho jste zatím jazyk nikdy nestrčili, vaše chuťové buňky začínají šílet, ty dva litry obluzen nadšeně vysolíte, objednáte a při slastném čekání si mohutně slintáte na fiží. A pak před vás ten francouzsky mluvící tučňák se snobským výrazem okázale postaví sněhobílý talíř velikosti mlýnského kola, v jehož středu se povaluje nějaká ubohá dvougramová mrdka, ze které by se tak tak nažral leda podprůměrný Pygmej a co vypadá jako žluté muší hovno polité petrolejem, do něhož někdo s autistickou přesností osově souměrně zapíchal piliny a kousky pokrčeného použitého hajzlpapíru. A nakonec to přesně tak i chutná. Prostě dva litry v prdeli, hlad jak sviňa a vy se ze všech sil snažíte před odchodem do Mekdonalda zachovat v tom Grandrestaurantu dekurvum a neuroticky neumlátit toho nafrněného pikolíka naleštěným clochem. Pak ale z kuchyně vykoukne arogantní kokot Bredly Kůpr a se samolibým úsměvem odpálí zbytky vaší sebekontroly otázkou, jak vám chutnalo. Ač tomu do loňského, naprosto blaženého Chefa chybí kaloričtější jídlo a trocha komediálního nadhledu, je to filmík veskrze příjemný, svižný, zajímavý a dokonce prost sračkoidní romantiky, co vás taky neméně mile a citlivě pohladí po žaludu. Pardon, vypadlo mi tam „k“. Ale i tak místy způsobuje naprosto stejné gastroenteriální tenze, hlasitou kručivost, nadměrné slinění a nutkavou chuť to na chvíli stopnout, vypravit se do špajzu a uplácat si z jeho nedbale doplňovaného obsahu, tedy dvou ztvrdlých rohlíků, soli, kečupu, pepře, kostky masoxu, prošlé konzervy trenčianských párkov s bielou fazuľou, zelenajícího gothaje, sifonové bombičky a octa nějaké to Les escargots bourguignonne au parfum d'anis avec Dom Pérignon 1992. Takže se před sledováním opět raději pořádně nažerte. Já, jakožto budoucí věhlasný kritik restaurací, tomu bez váhání pálím čtyři zasloužené myšulínské hvězdičky. (25.05.2016)

Bylo to dobré, ovšem problém je, že v posledních letech vzniká filmů o vaření opravdu hodně a tenhle je jenom kopíruje. Navíc tady máme opravdu jenom hlavní příběh o snaze získat třetí Michelinsku hvězdu, a vedlejší dějová linka dá se říci chybí, takže si prostě od toho vaření neoddechneme ani na minutu. Bradley Cooper je výborný herec, ale tady hrál zrovna postavu, která mi vůbec nebyla sympatická. Potěšilo obsazení Omara Sy, jen škoda, že nedostal více prostoru. (24.05.2017)

Bylo to slabé jako krabicové stolní víno, nudné jak hermelín s hranolky, roztahané jak zeleninová obloha po ohřátým talíři, nanicovaté jak moučné placky, místy tupé jak šťouchaný brambory, nedotažené jak snídaňový bufet v českém hotelu, nejednoznačné jako podnikový brunch, zmatené jak sperma v konvektomatu a roztržité jak kuchařský učeň v rybím fastfoodu. Zkrátka nám tu připravili jakýsi pel mel chutí a ve finále to dopadlo, jako když pejsek s kočičkou vařili dort (Ako pejsok s mačičkou varili tortu/Como el perro con una gata picolo cocida a la torta). Pokud jste velkými zlými psy, tak jim to asi sežerete, ale jinak ne. (29.03.2016)

Nevíme nic o hlavním hrdinovi, netušíme, proč se dal v minulosti na scestí a je jen naznačeno, co všechno to prý tehdy způsobilo. Setkáváme se s ním, když je už v cajku a chce všechno napravit tím, že umanutě vaří a vaří. Neohlíží se na nikoho a na nic, takže se vlastně žádná změna k lepšímu nekoná, pořád je zahleděný jen na sebe a o nikoho jiného se nestará. Shrnuto: nudný (nedějový) příběh o vaření a nesympatický hrdina = je zbytečné tomu věnovat čas. (22.01.2016)

American sniper paradoxně zhubnul a teď nově vaří. Možná kdyby obšlehl recept od perníkovýho Waltera, byl by to od dost lepší flick. Čekal jsem aspoň, že začne sypat hostům do jídla kokain. Ale ani tahle zápletka pro dokonalýho špeka nebyla dost dobrá. Takže čeho jsem se vlastně dočkal? Nickyho Laudy a nekonečnýho utírání pogécanejch krajů talířů utěrkou. Jo a jedné super hnusné cigošky. Ty nejslabší dvě jaký sem kdy dal. 25% P.s.: více méně ztráta času...spíš více, než méně... (11.07.2016)