Réžia:
Matt ReevesKamera:
Michael SeresinHudba:
Michael GiacchinoHrajú:
Andy Serkis, Woody Harrelson, Judy Greer, Steve Zahn, Gabriel Chavarria, Karin Konoval, Terry Notary, Sara Canning, Max Lloyd-Jones, Alessandro Juliani (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Vojna o planétu opíc začína dva roky po udalostiach predchádzajúcej snímky Úsvit planéty opíc. Z inteligentného šimpanza Caesara (Andy Serkis) sa stal nespochybniteľný vodca rozrastajúceho sa spoločenstva opíc. V novej snímke je mu okolnosťami vnútená nová rola vojnového generála. Situácia opičieho klanu, ktorý vedie Caesar je katastrofálna. Ich skupina ustúpila do lesov, kde sa často stretávajú v bitkách s armádou tvorenou ľudmi, vedenou neľútostným plukovníkom McCulloughom (Woody Harrelson). Straty opičieho spoločenstva sú obrovské a Caesar cíti bolesť z každej smrti. Stretáva sa s vlastnými temnejšími inštinktami a nastupuje na cestu pomsty, na ktorej sa stretne s plukovníkom v epickej bitke, ktorá určí, kto sa stane hlavným druhom, ktorý bude určovať ďalší osud tých druhých, porazených. (Cinemart SK)
(viac)Videá (13)
Recenzie (823)
Psychologické drama, utahaná alegorie, dokument o opicích. Kouzlo prvního filmu zcela vyprchalo a na původní film ze 60. let tohle nemá ani za mák. Snad zkrátit o hodinu... Kecy o tom, jak jsou na sebe zlí nejen lidé, ale i opice, najdu v řadě daleko chytřejších filmů. Pár momentek je fajn - úvod, vodopád, pronásledování na koních...pak se z toho stane koncentrákové drama a nakonec je vše velkolepě zničeno, jak to známe z bondovek. Po technické stránce není co vytknout, snad jen pixelová lavina, ale voda se prý blbě animuje ve všech skupenstvích, tak nad tím se dá přimhouřit oko. Jinak dýchavičné, s minimem napětí. Konec mi připomněl nekonečné umírání Jana Amose...ještě že jsem to tušil a do kina nešel. A vnitřně jsem se bránil fandit opicím, když nakonec ovládnou celou planetu, že...a lidi byli vykreslení spíše jako svině. Pak se těžko jeden s nějakou postavou ztotožní. Slabé. ()
Třetí opičí příběh z nastavené laťky rozhodně neklesá a představuje tak důstojné zakončení téhle (pro mě trochu překvapivě) povedené trilogie. Osudovost je cítit ve vzduchu, a i přes všechny útrapy, které komunitu lidoopů v čele s charismatickým Caesarem potkávají, je tak nějak patrné, že se čas lidí chýlí ke konci. Právě tahle atmosféra udrží pozornost i v první polovině, která je nečekaně pomalá a rozvláčná, aby připravila pozice pro očekávaně epický závěr. Z poslední třetiny sice možná šlo vytřískat trochu víc, přesto se okradeni cítit nebudete a takhle komplexní zážitek blockbustery obvykle nenabízejí. Pro fanoušky předchozích dílů samozřejmě povinnost a kdo se bál, že tomuhle ambicióznímu oprášení legendy dojde časem dech, může být v klidu. Opice jedou! ()
Potřetí a vůbec nejlépe. Vojna o planétu opíc je ani ne tak strhující jako spíše procítěné veledílo mého oblíbeného režiséra Matta Reevese, které v každé scéně a vůbec jednotlivém záběru lahodí oku a umně dokazuje všem v Hollywoodu, jak se mají dělat remakové trilogie. Michael Giacchino vstal z mrtvých, jelikož kromě toho, že zvučí snad každej druhej biják, tak mě v dohledné době nechal smlsnout si na ozvučení, které zřejmě nebude extra samostatně poslouchatelné, ovšem v korespondenci s tónem filmu jsem už dlouho neslyšel tak přesně dolíhající hudební doprovod. Ač ve své podstatě naprosto minimalistický, i díky střihu zvuku zkrátka přesně padnoucí jako jmenovka na uniformě čerstvě břitvou oholeného Woody Harrelsona. Jeho plukovník McCullough nejenže v první scéně, i díky líbivým zpomalovačkám, neuvěřitelně vytlačí oči z důlků, ale i ve všech svých scénách z něj čiší ona zarputilost, nenávist a neuvěřitelná porce charismatu picnutá testosteronem a nedovedu si představit větší hrozbu, která by Caesara v jeho nejspíše posledním boji za nezávislost mohla potkat. V souvislostí s ním samozřejmě ani napotřetí nelze opomenout motion capture boha Andyho Serkise, který díky fanboyům z novozélandské Wety dokázal nejen klasicky a bez poznání rozpohybovat naštvaného opičáka, ale i mu dodat ještě více emocí a jeho scény s jednou tajemnou holčičkou mě naprosto strhly. A ač bych zde rád rozebral jednotlivé scény (bez spoilerů to prostě nejde), tak jen lehce navnadím na finále, která mě obecně ve filmech příliš neuspokojují, jenže zde je to zpracováno tak odlišně a svěže, že jsem se zkrátka nenudil ani minutu. V některých pomalejších pasážích už zbýval jen pomyslný krůček na tenkou hranici zdlouhavosti, ovšem Reevesovi se v mých očích povedlo tuto mrazivou tenkou linii perfektně vybalancovat. I díky perfektním vtípkům Steve Zahna, kterého sice na plátně nepoznáte, ale jeho charakter si pravděpodobně budete pamatovat ze všech nových nejvíce. Válka je dokonána, jde se domů. Ještě je ale rozhodně o čem vyprávět. ()
Za mořem nekecali, třetí Planeta opic je opět skvělá podívaná. Matt Reeves pokračuje v tónu, jaký započaly předchozí díly, a natočil film, který má sice skoro dvě a půl hodiny, přesto se nebojí být pomalejší a udělat si čas na scény, kdy hrdinové prostě jen sedí, povídají si a vy o nich zjišťujete takové ty drobné detaily, kvůli nimž se pak o ně bojíte a nečekáte akorát na závěrečnou akční scénu. Zatímco minule dostali opičáci a lidé podobně prostoru, tentokrát se skoro všechno točí okolo Caesara, Woodymu Harrelsonovi však stačí i ten menší prostor na to, aby vedle digitálních (a samozřejmě božsky vypadajících) zvířecích hrdinů zazářil. Dovedu si představit, že finále svým trochu nečekaným pojetím někomu úplně nesedne, ale paradoxně díky němu pak vyzní všechny ty myšlenky, které byly v celém filmu několikrát naťuknuté. Celkově je Válka o planetu opic přesně to, co jsme čekali a v co jsme doufali. A navíc se sebevědomě nejednou odkazuje i na verzi s Charletonem Hestonem a dává odpovědi na otázky, na které člověka snad ani nenapadlo se ptát. Dobrý a chytrý blockbuster. Něčeho takového je v kinech pořád zatraceně málo. ()
Old Man Caesar. Bál jsem se, že čistě válečná koncovka nebude pro ságu primátů a lidí dostatečně důstojná, ale opak je pravdou. Nejde totiž o akční jízdu, ale o multižánrového křížence, který mi vyrážel dech každou změnou ducha vyprávění. Od téměř hmatatelné tíhy údělu zkušeného vůdce, přes duševní souboj dvou silných osobností až po útěk, gradovaný svým napětím až k nesnesení. Poslední kapitola ze mě navíc doluje tolik emocí, až jsem byl překvapen, že je tam všechny právě pro Planetu opic mám. Díky všem, kteří nechali Matta Reevese zasáhnout i do scénáře, protože Válka převyšuje tematicky velice blízký Úsvit úplně ve všem. ()
Galéria (88)
Fotka © 20th Century Fox
Zaujímavosti (22)
- Válka o Planetu opic nabídla 15 pojmenovaných opičích postav. To je z celé novodobé trilogie vůbec největší číslo. [Zdroj: NaFilmu.cz] (Duoscop)
- Dívka Nova (Amiah Miller) byla pojmenována po postavě, kterou hrála Linda Harrison v Planetě opic (1968) a v pokračování s názvem Do nitra Planety opic (1970). (henrycruel)
- Režisér Matt Reeves našel inspiraci u Paula Thomase či Quentina Tarantina a vsadil na 65mm film. To znamená, že záběry jsou širší a tím pádem se divákům dostane obsáhlejších pohledů na filmové krajiny. [Zdroj: NaFilmu.cz] (Duoscop)
Reklama