Mokrina

Povedená kriminálka z postfrankistického Španělska, která svou atmosférou připomene první řadu True Detective či devadesátkový Se7en. Nad žánrový průměr ji posouvají skvěle napsané postavy a odvážné zapojení politicko-sociální roviny, která je zajímavým způsobem našroubovaná na ústřední kriminální zápletku. (13.03.2019)

Vynikající kriminálka, která se nese pomalým tempem a celou dobu v relativním klidu. Ten klid však naznačuje že "visí něco ve vzduchu" ... Dva policajti kteří se neznají, nadřízenými složkami posláni spolupracovat na odporných vražách mladých dívek. Navzájem se neznají a ani se příliš o sebe nezajímají. Oba dokazují svoje velmi kvalitní schopnosti v oboru a za vyřešením případu si jdou v podstatě jistě a bez škobrtnutí ... Kde však nabrali ony zklušenosti a sebejistotu je otázka, kterou by snad divák raději nechtěl vědět ... Závěr filmu je jak rány kladivem do hlavy, které zatloukají kovové hřeby pochybností, marnosti a pseudofilosofických otázek ... divák je zdrcen, nic není jak vypadá ... Velmi kvalitní krimi, které všem vřele doporučuji. (15.02.2015)

Atmosférická lahůdka ze Španěl. Kriminálka, která se nezažírá pod kůži hloubkovými psychoprofily zúčastněných, ale výborně vykreslenou retroatmosférou osmdesátých let v postfrankistickém Španělsku. Samozřejmě jsem nic z toho nezažil, ale takhle nějak to určitě bylo, minimálně do té doby než uvidím něco jinýho. Vražedné běsnění psychopatovo se nijak překvapivě nakonec ukázalo jako méně podstatné než ona nelehká doba, ve které minulost hraje prim. Bavila mě nikdy nesložená "střípková mozaika" charakterů obou hlavních hrdinů a z atmosféry jsem hýkal nadšením. Onen kriminální příběh mě už bavil méně, vyjma tedy jeho vyvrcholení, deštivé zúčtování bylo přímo fantástico! Čtyři. (18.07.2015)

Děj filmu se odehrává v roce 1980, v období po smrti generála Franka, jehož režim býval mnohými označován jako fašistický. Dva ideologicky rozdílní detektivové, mladší Pedro (Raúl Arévalo) a starší Juan (Javier Gutiérrez) jsou povoláni z Madridu do zapomenutého bažinatého zapadáková na jih země, který je znám jako Marismas del Guadalquivir. Zde už několik let řádí neznámý vrah, který unáší, mučí a zabíjí místní dívky. Všechny dívky mají společné to, že se znaly nebo chodily s pohledným Quinim (Jesús Castro), který jim měl pomoct dostat se z města. Místo toho ale všechny skončí mrtvé. Podaří se oběma detektivům překonat osobní rozdíly a dopadnout vraha včas, než zabije další dívku? Režisér Alberto Rodríguez pochází ze španělské Sevilly v Andalusii. Svůj předchozí film, městský thriller Zásahová jednotka č. 7 natočil v rodném městě. Ve svém dalším filmu se přesunul o něco jižněji do močálovitého prostředí andaluských bažin, které byly ideálním "podhoubím" pro temně laděný detektivní thriller situovaný do temných let postfrankovské diktatury. La isla mínima je "vzorově ukázkově" natočený noir thriller a také je ukázkovým příkladem profesionálně zvládnutého řemesla. Od propracovaného scénáře, který se soustředí na rozdílné charaktery obou detektivů, stejně jako na politický podtext doby, v němž se postavy pohybují. Jejich charaktery tu nejsou černobílé, a žádná z postav není vyloženě kladná. Stejně jako všichni protagonisté příběhu, i oba detektivové mají své mouchy. (05.05.2021)

Zbožňujem hispánske horory/trilery po roku 2000. Zle nevyzeralo ani La isla mínima a hoci to nakoniec nebola bomba, i tak šlo o pomerne kvalitnú kriminálku á la light verzie Temného prípadu a 8 MM. Okrem dobrých hercov filmu pomáha politicky zvláštna, nepokojná a neistá doba, v akej sa dej odohráva (retro osemdesiate roky, Francov režim, nikto si nemôže byť ničím istý). Zaujímavé sú tiež ohromné, ornamentné, výtvarne provokatívne panoramatické zábery krajiny. Bohužiaľ, samotný prípad je zaujímavý, ale tempo, akým ho hrdinovia vyšetrujú, je pomalé a neprináša žiadne šokujúce/desivé odhalenia. Ku koncu už je to len nuda s pár otázkami, na ktoré sme nedostali odpoveď. (08.12.2016)