Late Phases

Kdybych se pořádně podíval na režisérovo jméno, nejspíš bych do toho nešel, ale neudělal jsem to a nedopadlo to zase tak špatně. Bavil mě zejména hlavní hrdina, nerudný válečný veterán stižený slepotou, který s vyvinutým čichem a mini rýčem odhalí přítomnost vlkodlaka a bez jakýchkoliv pochybností se na něj připraví. Ty přípravy a postoj nesnášenlivého dědka, to mě bavilo. Když pak přišlo na konečné účtování, tak jsem se musel smát. Vlkodlaci vypadají jak yetti křížený s gremlinem a jestli se zprvu zdálo, že Bogliano měl tentokrát k dispozici lepší rozpočet, tak masky to přinejmenším zpochybnily, ale zase tolik mi to celkový dojem nezkazilo. Dobrých vlkodlačích hororů je jako šafránu a tenhle k nim, s menšími výhradami, určitě patří. 60% (22.03.2015)

Hodně bizarní mix vlkodlačího hororu a dramatu o stárnutí a vyrovnávání se s minulostí. Mít to áčkové hollywoodské tvůrce a rozpočet, mohlo by jít o zásadní multižánrovku, takhle se spíše přešlapuje na místě a kvůli nedomrlým maskám nevzbuzují záporáci žádnou velkou hrůzu. Ale dá se u toho v pohodě vydržet, protože koncept měsíční přípravy na další vlkodlačí útok je neokoukaný a zajímavý a Nick Damici vtisknul své postavě drsného morouse neopakovatelné charisma. Pro jednou za slabší 3*. (22.10.2019)

Prvý sólový film, ktorý šikovný argentínsky režisér A. G. Bogliano natočil v americkej produkcii a opäť bez účasti svojho súpútnika, staršieho brata Ramira. Bogliano opäť nesklamal, ono do werewolf horroru sa nepustí hocikto - je to svojský subžáner, v ktorom môže filmár veľmi ľahko pohorieť, no on sa s tým popasoval skvele a potvrdil svoju remeselnú zručnosť. Podobne ako mnoho iných užívateľov csfd mám určité výhrady k maskám - trochu mi pripomínali tie z The Howling, hoci tam boli "veľkouchí" vlkodlaci predsa len desivejší než tí z Late Phases, ktorí miestami pôsobili až humorne. Fakt neviem posúdiť či v tom bol alebo nebol zámer tvorcov a istý pokus o odľahčenie, koniec koncom ak je niekto stará, vyšklebená držka v ľudskej podobe, prečo by mal vyzerať inak po premene na vlkodlaka? (22.04.2017)

Slepá zuřivost 2: Soumrak vlkodlaků.. Fanoušci hororů z toho asi nebudou výt na měsíc, ale to bude možná tím, že Late Phases zase až tak hororem úplně nejsou. Spíše černohumorné drama o vyděděnosti stáří (potažmo válečných veteránů), co si cílevědomě chystá půdu pro závěrečných dvacet minut poctivého oldschoolového gore. Navíc, esem v rukávu Bogliana je charisma Nicka Damiciho. Jakýsi kompilát Newmana, Krobota a zestárlého Toma Hardyho, co si svou vlídnou tvář nechal zalehnout zápasníkem sumo jménem Zahořklost a po okolí chodí s rýčem místo slepecké hole. Jeho postava dodává lykantropímu Od úplňku do úplňku parádní lidský rozměr.. (08.04.2015)

Tento vlkodlačí film mi byl doporučen a tak jsem si jej samozřejmě nesměl nechat ujít. Zvláště když jej má na svědomí Bogliano, o kterém jsem toho slyšel už víc než dost. Prozatím jsem měl od něj možnost vidět jen několik krátkometrážních snímků. No a tenhle chlapík mě přesvědčil, že točit celovečerní filmy určitě umí. Je sice pravda, že to nejlepší si pro nás schoval až úplně na závěr, ale Late Phases si získal mé sympatie hned od začátku. Především díky skvělému výběru představitele hlavního hrdiny (Nick Damici), který podal obdivuhodný a hlavně důvěryhodný výkon. Po úvodním mordu si však divák musí sakra dlouho počkat na další krvavou podívanou, protože příběh se spíše věnuje seznamování s jednotlivými vedlejšími postavami a atmosféra tak trochu stagnuje. Což někteří nemusí přijmout zrovna dobře. Zvláště když některé dialogy jsou trochu uspávající. Je však potřeba si uvědomit, že náš hrdina má jistý hendikep, kvůli kterému je velice důležité, aby se sžil se svým novým okolím. Navíc se krok za krokem připravuje na finální střet s neznámým útočníkem, kvůli kterému je nucen přijmout některá opatření a zvláště se pořádně vybavit. Tvůrci se tyto trošku nezáživné pasáže snažili alespoň obohatit o hudební vložku, která byla velmi dobře zvolená. Závěr nás však bohatě odmění za naší trpělivost a závěrečná řežba stojí za to čekání. Zvláště pak vlkodlačí proměna byla velmi dobře zpracována. Milovníci tohoto subžánru si jistě přijdou na své. Na druhou stranu je však potřeba i říct, že finální podoba vlkodlaka už tak zdařilá nebyla. Vlastně ani nevím, k čemu bych ty ksichty přirovnal, ale Lon Chaney Jr. se musel obracet v hrobě. 70% (07.01.2015)