Nekromantik

Jednoduše prvoplánovitý exploitation snažící se šokovat za každou cenu. Což mu moc nejde, na to jsou masky až příliš viditelně umělé, snaha o maximální perversi příliš zjevná a veškeré dění na plátně až příliš humorné. Takže horor se nekoná a zvracet taky nikdo nebude, protože Nekromantik pravidelně střídá jen dvě fáze - velmi zábavné nekrofilní sexuální scény (závěr mě smíchy složil ze židle)... a převelice nudný zbytek. Kde není příběh, nemá co zaujmout. 7/10 (12.09.2008)

Chvála nebesiam, že film nebol o 10 minút dlhší, lebo by som skapal nudou a hlavný úchyl by si ma do rána našiel, zneužil a zobedoval. Niečo tak príšerne amatérske a uťahané som už dávno nevidel. Film popisuje mladíka, ktorému sa život zlomí v momente, kedy príde o prácu "čističa mŕtvol“ a hneď na to aj o spanilú polovičku. Práve kvôli nej si nosil prácu častokrát až domov, aby mohli po nociach spoločne splanúť v ľúbostné orgie. Tie sú samozrejme zhnité, kontroverzné a nevhodné pre romantický večer konzervatívneho páru. Nekromantik sa nesnaží o nič iné, než byť provokatívny a to mu kvôli hromade príčin nevychádza. Film paradoxne nezhnusí svojim obsahom, ale takmer nepozerateľným spracovaním. Odmyslíme si hudbu, častokrát pripomínajúcu talianské zombie trashe a na kolene napísaných 7 dialógov, narazíme na nesúvislú zmesku scénok aké nemajú opodstatnenie. Nechápem na čo sledujeme bezvýznamný film v kine spoločne s postavami a už vôbec nerozumiem k čomu sa každá malá potreba musí vykonávať pred objektívom kamery. Režisér chcel pravdepodobne osloviť aj tých najväčších gurmánov, len akosi zabudol, že točí film. Prvého Nekromantika tak ledva spasí zopár slušných scénok (cmúľanie oka, kúpeľ s mačkou či vyvrcholenie s nožom), ktoré to spolu s námetom vyšplhajú aspoň na symbolickú jednu. Preto sa netreba nechať zmiasť odbornými výkladmi, ktoré Nekromantika obhajujú pre jeho skryté metafory. Ľudia, žiadne v ňom nehľadajte, žiadne v ňom nie sú, po filmovej stránke je to špina zarytá za nechtami. (21.02.2015)

Nečekal jsem to, ale Nekromantik je v jádru naprosto fascinující film, který si ovšem žádá otrlejšího a volnomyšlenkářského diváka, jakého automaticky nezarazí bariéra nechutnosti a šokantnosti. Je úžasné s jakým minimem technických i výrazových prostředků se podařilo natočit na něco tak působivého, svérázného a nezapomenutelného. Vlastně i ten nepříliš kvalitní obraz (točilo se na formát Super 8), "grindhousové" barevné ladění a primitivní střih (vše připomínající brakové turecké či pákistánské filmy té doby) do celku perfektně zapadají a nejsem si jistý, jestli by běz těchto propriet ten film mohl být takhle atmosferický. Zážitek z něj se vlastně podobá tomu ze čtení Baudelaireovy Zdechliny, jen je ještě obohacený o pořádnou dávku grotesknosti. A co je nejdůležitější - po zhlédnutí má člověk daleko větší chuť Nekromantika porůznu interpretovat a přemýšlet, v čem vlastně spočívá jeho kouzlo, než že by chtěl svým kamarádům v hospodě popisovat jednotlivé výjevy a následně se bavit jejich znechucenými ksichty. A díky znatelné umělosti zobrazovaných mrtvol a vnitřností vlastně Nekromantik není až tak nechutný, jak se v kuloárech povídá, spíše je sexy - a to přeneseně i doslova. Myslete si o mně co chcete, ale v průběhu scény, kdy Betty souloží s napůl shnilou mrtvolou, v tom kině bylo nějak horko :) ___ LFŠ 2010 (01.08.2010)

Mladý pár v rozechvělém, vášnivém vztahu, který se ovšem záhy rozklíží, když protagonista přijde o zaměstnání a jeho dívka jej opustí, aby dala přednost lukrativnější budoucnosti. Mladík propadne depresi, kterou kompenzuje agresivním chováním a sexuální frustraci si vybíjí v setkání s prostitutkou. Nakonec nalezne možnost sobeckého uspokojení a svůj život ukončí ve slastně sebevražedném aktu. Melodramatická zápletka je v tomhle proslulém německém filmu ovšem prodchnuta nekrofilní a sadistickou perverzí. Mladík pracuje v jakémsi bizarním podniku, který odklízí lidské ostatky z míst nehod či vražd, což pro něj a jeho atraktivní přítelkyni představuje zdroj fetišistických objektů. Jörg Buttgereit natočil film s dosti nízkým rozpočtem a evidentně amatérským ansáblem, přičemž se trochu nerozhodně pohybuje mezi exploatační fascinací zobrazovat cokoli nechutně pobuřujícího v komediálně nadsazeném hávu (pár scén připomíná Jacksonovo Bad Taste či Braindead a křiklavě umělý penis v závěru vypadá jako předobraz pro pozdější Henenlotterovu burlesku Bad Biology) a vážněji míněnou filmovou transgresí. Výsledek je někde mezi – ne zcela přesvědčivé, ale zároveň do značné míry nápadité. Zdá se, že omezení Buttgereitových uměleckých snah plynou z jeho dětinsky přímočaré náklonnosti k perverzím a nechutnostem, jimiž se snaží negovat svět měšťáské společnosti s podobným étosem, jako když nějaký výrostek pokoutně na dveře kostela maluje sprosté obrázky. Natočit to vyzrálejší tvůrce, jako byl třeba R. W. Fassbinder, byl by to jistě mnohem lepší film. Přesto, nebo možná proto, v Buttgereitově filmografii kromě Nekromantika zřejmě stojí za pozornost alespoň tři další snímky: Schramm (což jsem kdysi viděl a přišlo mi to zajímavé), Der Todesking a Nekromantik 2. (12.01.2019)

Tak toto bola riadna hlupost, da sa povedat i amatérska sračka. Neviem čo mozem povedat o tomto skvoste, asi len toľko, že film chcel byt silou mocou kontroverzný, ale uisťujem vás, že rozhodne nebol . Viac tam bolo traposiny ako normálneho diania. Vazne ma to nebavilo i keď takéto hnusaciny mam rad, ale tu nejako ani to hnusne nebolo a to ma mrzí asi celkom najviac. Dávam 2*, ani o cent viac!! (10.11.2019)