Maso pro zámeckou paní

Trashový horor s nadhľadom a prvkami rovnako streštenej komédie. Uvedená citátom španielského básnika a historika Bartoloméa Leonarda de Argensolu (1562-1631): "Modrá obloha, ktorú všetci vidíme, nie je ani oblohou a nie je ani modrá.". Prepája stredovekú kliatbu a metalovú muziku. Zmiešaná mužsko-ženská rocková kapela Killer Barbies má rada tvrdú hudbu, ľahké drogy a sex. Medzi jednotlivými koncertami sa presúvajú minivanom, v ktorom si užívajú, tak ako sa len popri jazde dá. Majú však smolu, jedného večera si ich na koncerte vyhliadne grófkin pomocník, ktorý ich nevyhnutne potrebuje, aby lektvarom z ich krvi a semena napojil umierajúcu pani, pre ktorú je mladícka krv vzpruhou, vďaka ktorej sa z plesnivejúcej kostry môže stať sexuchtivou večne mladou speváčkou. Jednoduchý dej, kopec režisérových trademarkov (rozpadávajúce sa kostry, sochy anjelov a svätých s páskou prekrytými, či vylúpnutými očami, vypchané hlavy líšok a vlkov, oltárna socha svätca v podobe vycerenej krysy, krvavé telá, mozgy, krutí trpaslíci, dementný pomocník, snové výjavy šachovej partie v zámku, nahota, sex, stredoveká kliatba, nástroje a hudobné motívy) sa kombinujú so svetom mladých, berúcich všetko na ľahkú váhu, až kým im nedôjde, že tu ide o život. V deji nie je potrebné hľadať logiku, pre Jessa Franca bola vždy dôležitejšia logika sna, absurdity a nerozlučného prepájania sexu a smrti. Bonusom je scéna, o ktorej sa veľa hovorieva vo vtipoch a žartovných príbehoch, no málokedy sa vidí vo filme - prejdenie človeka parným valcom na placku. Vôbec nie tak hrozné, ako sa tu v komentároch popisuje. Typický a tentoraz aj celkom podarený kúsok z bohatej a kvalitatívne veľmi nevyrovnanej tvorby tohto zvláštneho režiséra, ktorý však na rozdiel od iných hororových spolusúdruhov mal vždy (aj pri najhorších flákoch) zmysel pre zakomponovanie najrôznejších odkazov na umelecké diela, ikonické postavy kultúry či histórie, rôzne okultné rituály a ich ikonické predmety (niekedy veľmi raritné, no vyberané vždy so znalosťou veci). To, že režisérska úroveň je často kostrbatá a vždy zoomovatá, je druhá vec. Osobne mi však tento štýl nakrúcania celkom sedí. 70% (27.06.2021)

Vy všichni stádní trapáci ze stáda odpadářů - copak jste nevěděli na co jdete nebo co si pouštíte? Vaše cancy mají asi stejnou logiku, jako kdybyste si vědomě pustili porno a pak se pohoršovali nad tím, že se v něm furt šuká. Tohle je prostě nic víc a nic míň než punkovej... no dobře, spíš pop punkovej film. Partička komerčních punkovejch popařů si pro srandu, pro potěchu svých fanoušků a samozřejmě pro trochu merglí natočila levnej amatérskej pop horror sama se sebou v hlavních rolích a z tohohle hlediska jsem tedy aspoň já naprosto spokojenej. Dobrá muzika, tři hezký baby, nádherně mizerný triky i herecký výkony a tak bezostyšně blbej děj, až je zábavnej a roztomilej. Užil jsem si to skvěle. (02.01.2019)

Nemůže to být odpad, protože film rozhodně není zbytečný. Je to film tak moc tragický, že se od začátku do konce stěží přestanete smát. V kombinaci s naprosto nepovedeným českým dabingem je to jeden z nejzábavnějších filmů, na kterých jsem kdy v kině byl. Festival otrlého diváka 2014. Vhodné pro heterosexuálního muže: ano (slušná dávka full frontalů) (08.03.2014)

Přemýšlím, zda tento film patří do kategorie odpad, nebo si zaslouží plnou hvězdnou palbu. Taková přehlídka edwoodovského diletantismu se jen tak nevidí. V optimálním rozpoložení (intoxikace, lobotomie) - a nezáleží, zda jste kovaný v Troškových spektáklech, či preferujete třeba Bertolucciho epopeje - dokáže vytvořit vskutku záživný společenský večer. Jako třeba když hrajete aktivity, dračí doupě, jste moc nahulení, abyste dál zkoušeli s kapelou, nebo nevíte jak rozjet bukkake večírek. To poslední jmenované je hypotetická situace ale věřím, že by to mohlo fungovat. (03.09.2018)

Ukrutný film, ve kterém je od začátku všechno špatně. Kamera, střih, herecké výkony, scénář, dialogy... prostě úplně všechno, na co si vzpomenete. Přesto mu musím dát plný počet, protože pokud mi do toho něco nevleze, tak mi tento film přidal několik let - nasmála jsem se jako už dlouho ne. Hlavně musím zmínit nedosažitelný český dabing, něco takového bych si nevymyslela ani ve snu. Jedna z prvních scén: punková kapela Killer Barbies jede ze štace na štaci dodávkou, kde se po cestě spolu různě muchlují, z kazeťáku řve nahlas rock. V tom jeden z mladých rebelů pronese: "Mám hlad - Sharon, udělej nějaké chleby...." - V tomto okamžiku si mne film získal a zůstalo tomu tak po celou dobu jeho trvání, včetně scén s liliputy (každý správný film by měl obsahovat několik), přes velmi dlouhou masturbaci hraběnky až k nekonečnému sexu dvou z "muzikantů" na zadním sedadle dodávky, při kterém dvojce liliputů vymění plastikové barbíny zavěšené na okně za vycpaného netopýra, na což souložící dívka zareaguje až po chvíli křikem:"Netvor! Démoni!"... Spoiler: při bližším ohledání dojdou k závěru, že jim neublíží a dlouhovlasý mladík za minutu prohlásí: "Je to loutka." Všudypřítomná hudba (ať už šlo o skutečné skladby, např.rockové či příbuzné, nebo o výtečný klavírní doprovod, který zněl, jako když tříletému dítěti ukážete poprvé klavír a dovolíte mu do něj svévolně třískat) dokreslovala onu báječnou atmosféru a mnohokrát mne rozesmála, aniž by se ve filmu cokoliv podstatného dělo. Úžasný gay-muzikant se svou spisovnou mluvou a uměním obsluhovat parní válec dělá ve filmu i pro film mnoho, i když jsem si původně myslela, že půjde jako první. (12.03.2014)