Kačacia polievka

Jeden z 500 největších filmů všech dob dle časopisu Empire? Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete? Jako vážně? Nenapadá mě jediná věc, kterou bych na téhle primitivní frašce obdivovat. Pokusy o bláznivý a velkolepý humor na mě působily více jen bláznivě (a často trapně), než skutečně vtipně, snaha o satirické poselství se v tomto podání úplně míjela účinkem a budila spíše dojem násilného pokusu o přesah. Viděl jsem už lecjaké divné, různým způsobem ujeté či hodně lidové a primitivní komedie, z nichž mnohé mi možná nebyly po chuti, ale tohle tedy byla fakt síla, která přesáhla všechno dosud viděné. Místy jsem nevěřil vlastním očim, co jsem postupně spatřoval v této „legendární“ meziválečné komedii. Z tak šílené dávky přehrávání zejména ze strany hlavní herečky a k tomu neustálého hopsání a šaškování čtyř mužů se mi dělalo málem mdlo. Jestli jsem považoval jakýsi pochod v akváriu za vrchol celého filmu, velké „muzikálové“ vyvrcholení s hromadnou exhibicí mělo teprve za nějakou dobu ještě přijít. Je mi líto, ale tohle vážně nejde okecávat ani s ohledem na dobu vzniku, vždyť grotesky s Charlie Chaplinem nebo Busterem Keatonem jsou ještě starší, ale dodnes se dá na ně dívat. Jenomže oproti bratřím Marxům lze v podstatě i filmy s Vlastou Burianem označit za intelektuální zábavu. Sorry, never more. [10%] (17.07.2021)

Pokladnice skvělých gagů a nejen situačního humoru, kterou využívala a mnohdy i exploatovala řada dalších režisérů v podstatě až do současnosti. Zajímavé a v té době velmi aktuální téma v kombinaci s nápaditou situační komikou, činí z tohoto filmu jeden z nejzábavnějších a nejsoudržnějších filmů bratří Marxů, na kterém zub času zahlodal jen nepatrně. A scéna se zrcadlem je opravdu k popukání. (Myslím, že se nepletu, uvedu-li, že zanedlouho se jedna velmi podobná scéna objevila ve filmu s Vlastou Burianem. A nebyla to podobnost čistě náhodná...) (13.02.2008)

V tomto filmu bratří Marxů je nádherně sklouben vizuální humor ještě němých grotesek se slovní ekvilibristikou, kterou umožnil nastupující zvuk. V dnešních komediích bohužel dobrý vizuální humor postrádám. Je buď vulgární, nebo primitivní. A přitom pozorovat veškeré chování Harpa Marxe, nebo sice nepříliš původní, ale stále účinné gagy, jako jsou dvojníci v zrcadle, nebo Grouchovo (ne)ježdění v sajdkáře opravdově pobaví i dnes. Zvláštní je, že Harpova vizualita přivádí k šílenství upovídaného Chica, ale překvapivě dokonale si rozumí s nezadržitelnou slovní kanonádou Groucha (scéna, v níž mu Harpo ukazuje tetování). Poctou němé grotesce je souboj Harpa s prodejcem limonád, kterého si zahrál sám Edgar Kennedy, pokládaný za mistra přechodu z klidu do zuřivosti. (12.04.2007)

Moji druzí Marxové. Je to horší než Noc v opeře (byť ani ta mě nijak extra nevzala). Je to množství vtipů a gagů zabalených v šaškárně. Nejlepší opět Grucho Marx. Aspoň že muzikálu to moc nebylo. Uznávám, je tu ještě víc slovních hříček, které v češtině nemůžou tak dobře vyniknout. Jestli si film ještě někdy pustím, pak s anglickými titulky. # [viděno: monitor, 2.0->5.1] # příběh 4 | hudba 4 | humor 3 | akce 3 | napětí 0 | pustil bych si znovu 4 (31.08.2012)

Nebýt toho bitevního konce, který působí jak z nějakého úplně jiného filmu (nebo spíš deseti úplně jiných filmů), asi bych byl spokojenější. Bratři Marxové si s kontinuitou a logikou děje starosti hlavu nedělali, a dá se říci, že i to dělá jejich film tak kouzelným. Ten závěr už byl ale moc. A jsem jediný, kdo v tom vidí základ poetiky Monty Pythonů? (16.01.2010)