Kačacia polievka

Bavil som sa celkom dobre, to je fakt. Problémom však je, že charakter humoru Marx Bros má omnoho viac do činenia s kabaretnými estrádnymi vystúpeniami entertainerov než s kinematografiou. Väčšina filmu pôsobí dojmom dokumentárneho záznamu takejto komediantskej produkcie (i keď špičkovej), čo je na tridsiate roky naozaj anachronizmus. Zlatý český film - Vlasta Burian v tom istom čase zvládal komediálny muzikál neporovnateľne lepšie. A bez bratov... (Na druhej strane Werich dobre vedel, koho cituje pri svojej zrkadlovej scéne...) (11.06.2006)

Pokud byli Kobylkáři pro mou osobu nadbytečně uzpívaní, tak v Kachní polévce šlape vše jak má. Břitké absurdní konverzace se střídají s ještě absurdnějšími gagy a vše doplňují báječně parodické hudební sekvence. Nedivím se, že Salvador Dalí hovořil ve spojitosti s tímto snímkem o surrealismu ve filmu. Jako desert je podávána společenská satira. Zábava famózní, jen logiku pohledat. (25.01.2010)

V tomto filmu bratří Marxů je nádherně sklouben vizuální humor ještě němých grotesek se slovní ekvilibristikou, kterou umožnil nastupující zvuk. V dnešních komediích bohužel dobrý vizuální humor postrádám. Je buď vulgární, nebo primitivní. A přitom pozorovat veškeré chování Harpa Marxe, nebo sice nepříliš původní, ale stále účinné gagy, jako jsou dvojníci v zrcadle, nebo Grouchovo (ne)ježdění v sajdkáře opravdově pobaví i dnes. Zvláštní je, že Harpova vizualita přivádí k šílenství upovídaného Chica, ale překvapivě dokonale si rozumí s nezadržitelnou slovní kanonádou Groucha (scéna, v níž mu Harpo ukazuje tetování). Poctou němé grotesce je souboj Harpa s prodejcem limonád, kterého si zahrál sám Edgar Kennedy, pokládaný za mistra přechodu z klidu do zuřivosti. (12.04.2007)

Myslím na Slavoje Žiž(e)ka, který – tuším, že v The Pervert's Guide to Cinema – přirovnal Harpa Marxe k idu (pojem z freudovské psychoanalýzy reprezentující nejnižší složku lidské psychiky, jejíž jedinou vůli je neohlížeje se na morálku a zákony dosahovat slasti). Musím říct, že něco na tom bude a že mně Harpova a. k. a. Pinkyho totální nekonvenčnost a absolutní anarchističnost jakožto "nominálnímu nonkonformistovi a dekadentu" a.k.a. Jeanu Floressasi des Esseintes učarovaly, rozhodně budu s bratry Marxovými – kteřížto všichni podědili schopnost (po)zlobit, a tedy každý tak trochu koresponduje s idem, ostatně co se týče struktury jejich filmů, i ta připomíná výtrysk pudů, vyblbnutí – pokračovat. Případné tipy do pošty uvítám. :-) 80 % (21.02.2023)

KACHNÍ POLÉVKA se oproti mému očekávání nestala nejlepším filmem bratří Marxů – sice je suverénně nejlépe režírovaná (Leo McCarey), ale tím, že ořezala všechny zdánlivé slabiny standarního marxovského filmu [hudební čísla, sóla na harfu a klavír, další tradiční "tiky" jednotlivých bratří, fádní romantické zápletky, mdlé herecké přihrávače, staticky inscenované dialogy, občas až mechanické Grouchovo glosování], stala se příliš krátkou a příliš absurdní – bez výraznějšího kontrapunktu v podobě přízemní normálnosti, která by film obohatila ideově a hlavně dramaticky. (07.01.2008)