Učiteľka

Jarchovský s Hřebejkom sa boja o počet divákov v kinách, takže sú doslovní tam, kde by stačil iba náznak. Keď napríklad pani, pardon sučka úča hovorí riťolizkám, že nie je pomstychtivá, ale je iba citlivá žena, tak sa máme cítiť chytro, pretože vieme, že je to presne naopak. Alebo portrét prezidenta v triede v záverečnej scéne treba zabrať v (polo)detaile, namiesto toho, aby sme si tento obrázok vybrali ako jeden z mnohých v mizanscéne a docenili chytrosť tvorcov. Takto to má presne opačný účinok. Páči sa mi, ako je retrospektívne vystavaný scenár, v ňom samotnom mi ale chýba nejaké ozvláštnenie, ktoré by príbeh vytiahlo z predvídateľnosti a ako už mnohokrát v súvislosti s Učiteľkou padlo, z tézovitosti. (20.12.2016)

Definitivně vyléčen ze zdejších spoileroidních obsahů, jenž vám jsou krom úvodu, zápletky, peripetie, rozuzlení a závěru schopny vyzradit i zabarvení stolice jednoho z komparzistů, který byl produkcí stejně vystřižen, si u většiny filmů nezjišťuji nic předem a kolikrát jsem natolik důsledný, že nepostřehnu ani žánr. To se pak jeden nestačí ani divit, co si to vlastně pustil. Od slovenského filmu s názvem Učitelka jsem očekával nějakou podprůměrnou stupidní komedii a ono se z toho vyklubalo celkem zkurvený drámo! Po zhlednutí mám chuť paní učitelce nachcat do úst, ale to se dalo čekat. Jak se někde děje bezpráví, to já bych hned bral kuši a po Hoodovsku prostřeloval aorty a chcal lidem do huby. Paní učitelka na to šla sofistikovaně a svoje zneužívání nebohých rodičů maskovala za laskavosti. A dělala to dobře. Když za vámi přijde sousedka, jestli nemáte trochu rýže, taky jí řeknete spíš „ano, Haničko, a chceš hnědou, naklíčenou, wehani, indiánskou nebo jasmínovou?“ namísto výstižnějšího „běž do piče, mrdko, a přestaň mi kurva parkovat na trávníku“. Lidé mají totiž nevysvětlitelné tendence k bezplatnému prokazování služeb, tu švestičky ze zahrádky, tu paštička, jitrničky, tlačenečka, tam zase nějaké nenošené armani svetříky a než se nadějí, stanou se loutkou své úchylky být za dobráka. Já bych na takovou manipulaci neměl žaludek, mně bývá docela trapně už teď, když mi jedna slabomyslná kráva od nás z baráku za lehce erotické esemesky nakupuje a platí nájem. (24.01.2017)

Musím se přinat, že jsem Hřebejkovi moc nevěřil, ale spletl jsem se, protože na těhle pěti hvězdách má svůj velký podíl. Na začátku mě byl trošku proti srsti styl vyprávění, resp. byl jsem netrpělivý a chtěl jsem hned, hned vědět o čem je řeč, ale v momentě, kdy jsem se to dověděl, jsem přestal cokoli vnímat a byl jsem v příběhu: Neuplynula čtvrthodina, kdy bych nepřemýšlel jak bych se zachoval já a z mnoha postavama jsem vnitřině polemizoval, souhlasil, nesouhlasil...no není to přesně to proč na ty posraný filmy do nekonečna lezeme ? Aby jsme si přožili příběh jak nejsilněji to jde ? A přesně to se mě u Učitelky stalo, emoce střídala emoci. Povedl se i casting pro mě neznámých herců z nichž bych chtěl zmínit hlavně Petera Bebjaka, taková nenápadná role, ale herecky velmi náročná a on jí zvládnul výsostně a navíc měl nejkrásnější dialog, když mluvil o svý ženě, říkal jsem si, jo přesně takhle se chová správnej chlap, bez zášti, bez slabošské sebelítosti, to byla scéna, která mě dostala nejvíc, ale film obstál jako celek a herci a ostatní tvůrci jako jden talentovanej tým. P.S. Karlos 80- podle tvýho moudra by se teda nesměli točit filmy o nacismu, o banditech na divokém západě, o psychopatech, vlastně skoro o ničem, protože od nich nic nehrozí, to je mi zase jednou logika. (28.07.2016)

Příběh, ze kterého mrazí. Počátek spirály, která zatím nemá konce. Pokud někteří přemýšlejí, proč před 30 lety věci dopadly, jak dopadly, dopadá na tvrdou podlahu neodlehčenou poduškami. Komunisté na tento druh morálky ovšem neměli monopol. Podobné postavy najdeme i v normalizačních seriálech a v tvorbě šedesátých let. Režisér Hřebejk zřejmě natočil jeden ze svých nejlepších filmů. Lze se jen dohadovat po rozsahu slovenského vkladu; v případě hereckého obsazení je však neoddiskutovatelný. Lidé přicházejí a odcházejí, křiváctví zůstává a přežívá. (29.01.2019)

Spoilery! V době, kdy se nám konečně oficiálně rudá síla tlačí do vlády, jsem shodou okolností narazil na tento milý snímeček pojednávající o krásných časech, kdy se ještě lidé měli moc rádi a když to jen trošku šlo, tak si i vzájemně vypomáhali. Bohužel v této době existovala i celá řada nepřizpůsobivých kapitalistů, kteří hráli každý za sebe a odmítali se podílet na společném pozvedání morálky národa, ba dokonce odmítali pomoci v nouzi bližnímu svému, což častou vyústilo v názorové konflikty, končící často podáním trestních oznámení, které daná osoba vždy podávala pouze pro dobro toho druhého, což ten druhý nikdy nedokázal pochopit a patřičně docenit. Moje rudá ouška potěšilo poslechnout si po delší době líbeznou východniarštinu. Očička mi naopak trošku pozlobili východní "herci". Také to u nás na západě není žádná sláva, ale Slovensko v tomto ohledu za Českem vydatně zaostává. Těžko stravitelný mi přišel i takový lehce kostrbatý styl vyprávění. Trošku to celé připomínalo 12 rozhněvaných mužů. Každopádně moc hezký byl příběh o lidové paní učitelce s hroší kůží, kterou se hanebně snažili vypudit z jejího teplého místečka hanební kapitalisté. Kurvy jedny nevděčné! Že by se nám na stará kolena v Hřebejkovi opět probouzely režisérské vlohy? 4 kousky, leč velice slabé! Nechť jsou Hřebejkovi motivací k navázání dalšími kvalitními kousky. (13.07.2018)