V pivnici

„Chlap stojí v tříminutovém statickém záběru a z trenýrek mu kouká malé péro. Kde je jako kurva ta message?“ Pán kráčející po projekci po schodech přede mnou to shrnul nejlíp. Prvoplánově šokující, o daných lidech absolutně nic nevypovídající. Stereotyp všeobecného pohledu na Rakušáky vmáčknutý do osmdesátiminutového destilátu. (28.10.2014)

Film je hodnotný jak svou jednoduchou nenarušující formou (formálně už přece nepotřebuje překvapovat), tak otevřeností zobrazovaných osob. Sklep by mohl být metaforou pro nejskrytější lidské touhy, často hodně extravagantní až zhýralé, se kterými se většina z nás na potkání příliš nechlubí. Oni ale ano. Chtějí být zobrazeni po boku svých démonů a otroků. Zdá se, že rakouská sklepní tradice otevírá vrátka. Pokud máte z těchto podzemních prostorů stísněné pocity, film vám pravděpodobně neudělá dobře. Možná vám je naopak přivodí, důležité ale je, že "mluví". (07.11.2014)

Ďaľší Seidlov film, ktorí budú jední milovať a druhí nenávidieť, respektíve považovať za šokantný exhibicionizmus. Tým je pre mňa "poviedka" o domine a jej otrokovi, kde vidno skutočne všetko a mám pocit, že dopad filmu by bol väčší bez nej. Seidl boduje v kvázi jemne ironickej a trochu zhovievavej kritike spoločnosti, ktorá je však veľmi zdrvujúca. Nemyslime si, že toto sú vzorky priemerných rakúšanov (a ľudí všeobecne), ale bez vetra sa ani lístok nepohne... (14.09.2015)

Nie, nie, nie! Tento výsmech je až príliš osobný - súkromný, zámerne štrukturovaný tak, aby divák nadobudol dojem, že Rakúsko je zem zakomplexovaných obmedzencov a výstredných úchylákov. Kým človek vedel, že je to len hyperbolizovaná Seidlova sranda, ktorá sa len hrá na pravdu, OK. Lenže tento dokument asi myslel vážne a mám dojem, že pán režisér zosmiešňovaním krajanov vyjadruje aj svoje postoje k aktuálnej rakúskej politike. K tomu ale výsmech z druhých nie je potrebný ani vhodný. (16.09.2016)

Slušné obludárium a pocta rakouským sklepům, které jsou známé po celém světě, bohužel je ale vidět, že vděčného materiálu neměl Seidl zase tolik, dvě dvojice sadomasochistů 80timinutový film neutáhnou. Zbylé figurky jsou docela obyčejní nadávající "slušní Rakušané", military fetišisti, náckové a myslivci, které najdeme i v Česku na každém rohu. (29.05.2016)