Zbraň

Hardware je hodně průměrným filmem, který je doslova rozdělený na dvě úplně odlišné poloviny. Zatímco ta první dokáže diváka zaujmout skvěle propracovanou zpustošenou krajinou a je doprovázena slušným hudebním doprovodem, ta druhá začne po čase docela postrádat jakýkoliv smysl a jediné co je zde k vidění je nekonečný souboj s bojovým robotem, který mě ze začátku bavil, ale čím déle trval a čím víc začal režisér vymýšlet nejrůznější kraviny, tím víc jsem začínal být otrávený. Úplný konec již začíná hraničit s žánrovým odpadem, takže je docela škoda, že to Stanley zase na závěr docela zkonil. Ostatně v jeho filmech tomu již bývá docela zvykem, takže se divím, že mě to ještě překvapuje. 5/10 (29.07.2010)

Zábavně blbé nízkorozpočtové béčko prodchnuté nihilismem s nápaditou výpravou a pokusem o mírný art, kde nepřátelský robot je zdaleka nejsympatičtější postava. Vrcholem filmu je smrtelná drogová halucinace a neuvěřitelný úchylný stalker. Osmdesátky byly prostě skvělý a pobavení pomáhá vědomí, že na těchto nenápadných hitech si bratři Weinstenové pomalu stavěli své impérium Miramax. (28.12.2019)

Z počátku více než zajímavé sci-fi z prostředí světa po nukleární válce, které se po pár minutách zvrtne v podstatě hloupý a prázdný boj proti technologiím. I ta představa světa, v kterém se přes zdi lidé ukájejí ve sledování svých sousedů nebo neustále "drogové" stavy postav mi nepřijdou jako "ten" svět, který by nás čekal. Snaha se přesto tvůrcům ubrat rozhodně nedá. (14.06.2010)

Moje cesta tímhle filmem – od naprostého znudění a zmatení až k velké spokojenosti. První půlku vůbec nechápete, co vám ten film chce říct, kam směřuje, pouze si všímáte v samém počátku celkem pěkné výpravy, hlasu Iggyho Popa coby dýdžeje v rádiu a Lemmyho Kilminstera, který tu má malou roličku taxikáře a pouští svůj motorheaďáckej hit  ´Ace of Spades´. Zbývá hodina a čtvrt do konce, vy víte, že po zbytek filmu děj neopustí jeden byt a divíte se, čím to ještě chtějí vyplnit, vzhledem k jednoduché premise. A pak, s útokem robota, se spustí gejzír obrazové kreativity, vizuální osobitosti a pěkně čvachtavého gore. Je tu něco z ´Terminátora´, hodně z ´Tetsua´, trocha atmošky z Blade Runnera a vyhřezlé vnitřnosti, za které by se nestyděl ani Fulci. Opravdu velmi, velmi nečekané, jak film radikálně přehodí výhybku a z umorousaného béčka se stane obrazově osobitým dílkem, který originálně míchá žánry. (24.02.2024)

Úvodní půlhodinka sice věrohodně zobrazuje svět po zničující válce, ale jinak nudí. Jakmile se však v obývacím pokoji Jill smontuje dohromady terminátor, příběh se rozjede a s první zmasakrovanou obětí přichází boj o život. Působivý vizuál sází na kombinaci světel a stínů či barevné ladění do jedovaté červeně. Obstojný android má fajnovou výbavu - vrták, pila, nůž a hlavně jehly napojené na ampule s jedem. A samozřejmě s jeho regeneračními schopnostmi není jednoduché ho zničit, pokud neznáte slabinu. Slušné gore zahrnuje vrtání i řezání korunované neposednými dveřmi, co člověka přefiknou jedna dvě. Oceňuji, že se tvůrci vyhnuli cukrkandlovému konci. Hudba: Iggy Pop, Motörhead, Ministry, Public Image Ltd. (19.04.2018)