Ma Ma

Estetická hodnota filmu Ma Ma je vyššia ako jeho samotné poslanie a hodnota. Aspoň tak na mňa pôsobí. U Medema existuje len veľmi tenká línia medzi magickou pôsobnou filmárčinou a gýčom, ktorý je samozrejme umelecky podaný. Niekedy to dosť kĺže na hrane, ale aj to kĺzanie je vlastne uchvacujúce. V Ma Ma to Medem trochu prehnal, hlavne scenáristicky film ťažšie obstojí. Penelope bol žiarivo krásna, utiahla hlavnú postavu veľmi dôveryhodne a ostatné ingrediencie išli trochu do stratena. Ako fanúšička musím vyjadriť mierne sklamanie. (10.11.2020)

Shodou okolností se teď v českých kinech s týdenním rozestupem od svých premiér schází dva filmy s výraznou ženskou hrdinkou - tím druhým vedle Ma Ma je Brooklyn. A oba mě naprosto dostaly, byť každý jiným způsobem. Na obou se mi líbí sevřenost, s níž se zaměřují výhradně na osudy hlavní ženské postavy (ne že by tam nebyly i další postavy, ale ty jsou až na druhé koleji) - ta v obou filmech v podstatě nezmizí z plátna a celý film stojí a padá na jejím fenomenálním hereckém výkonu (po této stránce nemám za sebe problém postavit vedle sebe Saoirse Ronan a Penélope Cruz, byť je mezi nimi věkový rozdíl 20 let - každá z nich dokázala vdechnout své postavě neobyčejnou míru přesvědčivosti). Tam, kde je ovšem Brooklyn příjemně civilní a nabitý pozitivní atmosférou, je Ma Ma oproti tomu melodramatická a celkově emočně mnohem vypjatější (jak ostatně u španělského filmu nepřekvapí). Film by však přesto diváka do žádné velké depky uvrhnout neměl - Magda rány osudu přijímá s pozoruhodnou věcností a až do samého závěru neztrácí optimismus, a celý film příjemně oživuje decentní humor. Ma Ma se kromě výborného obsazení vyznačuje i pěknou kamerou, výbornou hudbou a invenčním střihem, který mě velmi zaujal, protože jsem to myslím v žádném filmu ještě neviděl (ve zkratce tam jde o to, že některé scény jsou napojeny na jiné tak, že se v rychlém střihu střídají v různém poměru záběry ze scény ukončené i nadcházející - film to zajímavě ozvláštňuje). Celkově se mi zatím zdá, že Julio Medem svůj umělecký vrchol (který spatřuji v jeho snímku Sex a Lucía) už asi nepřekoná, a stejně si nelze nevšimnout, že na Penélope Cruz jsou čím dál víc znát přibývající roky, ale přes to přese všechno jsem přijal jejich společný film s povděkem, a stíral v závěru slzy dojetí. Za mě velmi pěkný filmový zážitek, který mohu (nejen) všem fandům španělské kinematografie s klidem doporučit. Považuji mimochodem za zajímavé, že toto je už druhý film, v němž Penélope Cruz ztvárnila postavu umírající na rakovinu prsu (tím prvním bylo drama Umírající zvíře). (18.02.2016)

Medem má vždy zvláštne filmy. Krásne aj depresívne zároveň, ľudské aj nereálne zároveň. Tu sa to na krásnu Magdu zosypalo poriadne, no film nie je o chorobe, ale o nej samotnej. Ako si žije pri všetkej počestnosti vo viacuholníku s mužmi a každý z nich jej prináša niečo, bez čoho by nemohla pokračovať. –––– Co znamená třetí stadium? Slyšela jsem vás. –––– Mami, jsi výborná učitelka. (17.10.2019)

Medem je magnet a Ma Ma je v mnoha místech velmi vratká, kousek a spadne do kýče, ale nedokážu tentokrát mít odstup, téma se mě dotýká, jen mi přišlo, že léčba byla velmi rychlá nebo mají ve Španělsku hodně dlouhé letní prázdniny a taky neuvěřitelně empatické gynekology se spoustou volného času, to je ale ve stínu nádherné a dobré Penélope Cruz fuk. (18.09.2017)

Celé mi to prišlo ako nemecký doják od pani I. Lindström, iba sa v ňom hovorilo po španielsky. Všetci sa tam krásne k sebe správali, všetko bolo dokonalé a aj napriek smutnej téme, ktorú to riešilo, mi nevypadla ani jedna slza. Na Medema málo zvláštne, ale s pekným vizuálom, kamerou a aj Penélope to tu veľmi pristalo. 2,5* (13.10.2017)