Prípad SK1

Příjemné překvapení Festivalu francouzských filmů 2015. V plném lesku vrací na scénu žánr, na který francouzská kinematografie byla kdysi hrdá - starou poctivou kriminálku natočenou tentokrát ve stylu Fincherova Zodiaca. Tedy nikoliv jako konflikt policejních složek se zločineckým podsvětím, ale jako svízelné a zdlouhavé sbírání stop, skládání drobných skřípků, které možná později někdo dokáže sestavit tak, aby dávaly smysl. Bludiště indicií, slepých cest a omylů, které stojí životy dalších obětí. SK1 popisuje případ sériového vraha, který po léta děsil obyvatelky Paříže a zaměstnával policejní aparát. Ukazuje, jak je snadné sejít ze správné stopy, jak ošidné je uplatňovat racionální uvažování tam, kde ho protivník postrádá. Divák sleduje spletité vyšetřování a zároveň soudní přelíčení s podezřelým, kde jej ale filmaři nechávají v nejistotě a napětí, jestli ten asociální podivín šířící kolem sebe negativní energii v pozici obžalovaného je skutečný pachatel. Celkový dojem: 95 %. (05.02.2016)

Když jsem v Paříži, vždy se snažím zajít do kina na nějakou tu francouzskou novinku, protože ve většině případů je dost pravděpodobné, že do českých kin nebo na DVD vůbec nedorazí. L´Affaire SK1 asi každému Francouzi něco řekne asi jako každému Čechovi něco řekne příjmení Kajínek. Já jsem v devadesátých letech vyrůstal, francouzsky zdaleka neuměl ani dobře a o nějakém vrahovi z východní Paříže neslyšel. O to víc byl pro mě film odehrávající se ve dvou časových liniích zajímavější. Jak vyšetřování, tak scény ze soudní síně výborně natočeny, nenudil jsem se a nechal se strhnout v děsivém souboji policie a justice s brutálním a surovým vrahem. Vyzdvihnul bych výkony Raphaela Personnaze v titulní roli a Thierryho Neuvica a Christy Theret ve vedlejších - už to není ta třeštící Lola, ale sebevědomá mladá herečka. L´Affaire SK1 se u mě dostává na špici průběžného pořadí nejlepších filmů roku 2014. (25.01.2015)

Nemám problém považovať tento film za mimoriadny a prideliť mu príslušný počet hviezdičiek. Vrátil ma do rokov keď francúzske a talianske kriminálky s legendárnymi hercami kraľovali žánru. Na tomto filme ma zaujalo nielen vyčerpávajúce a dlhodobé pátranie po sériovom vrahovi, s množstvom nádejných stôp i sklamaní a zničujúcim vplyvom na život, rodiny i psychiku zainteresovaných policajtov, ale aj snahy o preniknutie do psychiky podozrivého v záujme dosiahnutia jeho úplného priznania. V titulkoch ma zaujalo, že tento sedemnásobný vrah môže v tomto roku požiadať o prepustenie. Nikdy nepochopím, ako je možné uplatňovať nejaký zvrátený humanizmus a veriť v akési "polepšenie" sedemnásobného vraha. (14.11.2020)

Spokojenost. Ve filmu se střídají dvě časové roviny, každá epizoda je sice uvozena datem, ale kdo si má pamatovat, jaké datum bylo naposled a kam ho zařadit, tohle není kniha, žejo. Naštěstí se tedy neskáče semtam, ale postupně ubíhají ony dvě linie. Poskládané je to myslím velmi dobře, takže se daří držet pravdy neznalého diváka v napětí, jak to celé skončí. Formálně nemám, co bych vytknul, stylizace velmi dobrá a herecké výkony taktéž; obzvlášt odsouzenec v poslední scéně. (08.04.2016)

Celkem dobra francouzska kriminalka. Jde o vysetrovani a hledani brutalniho (jak jinak) vraha zen v Parizi. Neni to akcni. Je to vysetrovani a hledani dukazu, spis teda konverzacka. Lze to bez problemu odkoukat, ale za par dni uz si na to nevzpomenete. Proste dalsi krimi. V roli vraha zaujal Adama Niane. Oproti tomu hlavni vysetrovatel/postava, delonovsky Raphaël Personnaz, jen tak nejak prosumel. (15.01.2024)