Reklama

Reklama

Zlaté pobřeží

(festivalový názov)
  • Dánsko Guldkysten (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Děj svérázného příspěvku k žánru historického filmu se odehrává ve 30. letech 19. století, v době, kdy se v afrických koloniích stále hojně obchodovalo s otroky, ač již šlo o praktiku nelegální. Osmadvacetiletý Wulff se vydává z Kodaně do Dánské Guineje, tehdy nazývané Zlaté pobřeží, aby zde s pomocí domorodých obyvatel založil kávovou plantáž. Ne vše ale jde podle jeho plánu. Opakované útoky divokých kmenů donutí Wulffa k hledání pomoci u místního obchodníka Richtera. Nechtěně tak vpluje do víru událostí, díky kterým pod nevinnou slupkou dánské pevnosti odhalí prohnilou konspiraci. Příběh v zásadě antikoloniálně smýšlejícího idealisty vrhá světlo na temnou kapitolu evropských dějin. Kamera, střih a zejména hypnotická hudba, kterou pro film složil Angelo Badalamenti, se navíc v rukách dánského režiséra proměňují v nástroje k budování specifické, snové nálady. Výsledkem je filmový trip ležící na průsečíku lyrické básně a děsivé noční můry. (MFF Karlovy Vary)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (16)

MrKlobouk 

všetky recenzie používateľa

Je to fakt špatný. Souhlasím s jednoznačnou inspirací Malickem, ale jako by tam chyběla ta vnitřní myšlenka právě pro něj tak charakteristická, takže zůstal jen okatý vizuál ( za to ta 1 hvězda s odřenýma ušima). Asi bych ocenil i snahu o modernější hudební podkres, kdyby nebyl tak hnusnej a nepůsobil jako pěst na oko. Chápu, že to byl nízkorozpočťák, ale když vám tam v akční dobývací scéně běhá všeho všudy 10 lidí, tak je to maximálně úsměvný, vlastně ani to ne. Docela zajímavý pohled na téma otroctví se tak změnil v utrpení, který sem už pěkně dlouho nezažil. O poslední půl hodině raději ani mluvit nebudu, nebo bych musel strhnout i tu poslední hvězdu. ()

pekl 

všetky recenzie používateľa

Nádhera! Apocalypse Now a Dead Man dle Terrence Malicka. Už se těším na soundtrack s hypnotickou hudbou Angela Badalamentiho. Režisér na MFF KV 2015 vystoupil s tím, že reakce na jeho film jsou buďto bezvýhradný obdiv, nebo totální zatracení, což dokumentuje i hodnocení na ČSFD. Doporučení režiséra ale zní: Berte tento film jako když vám někdo poprvé v životě nabídne ústřice - prostě ho ochutnejte! ()

Reklama

Traffic 

všetky recenzie používateľa

Kolonialistické eurouměníčko, které sice zaujme solidní výpravou a scénografií, ale jinak je k připosrání průměrné a předvídatelné. Za banální rozpravou o zlých dánských otrokářích, v níž jsou afričtí domorodci odsouzení do role němých statistů, se skrývá nebezpečná druhá rovina o dobrém bílém muži - mesiášovi, kde původní obyvatelé plní opět stereotypní funkci šlechetných divochů. Závěrečný záběr je v tomhle příznačný: temné anonymní siluety černochů, o nichž se za celou dobu nedozvíme vůbec nic, a veprostřed hrdina-běloch, kterému je vzdávaná pocta, navíc prostřednictvím křesťanské (tudíž importované) symboliky. Humus. ()

Trapper33 

všetky recenzie používateľa

Můj poslední film na letošním festivalu pro mě byl spíše nevyužitým kouskem. Zpracovává se zde zajímavé téma, které bohužel není až tak dobře natočené. To co se mi hodně líbilo byl výkon Jakoba Oftebra, do jehož role jsem se dokázal vžít a díky němu mě film zaujal. Jinak byl film dost předvídatelný, místy zdlouhavý a nudný. Za osobní mínus přidávám i místy zvláštní soundtrack, u kterého jsem si nebyl jistý jestli do filmu opravdu má patřit. Jako celek to ale relativně funguje a neurazí. Nicméně pořád mám pocit, že se z toho dalo vyždímat víc. KVIFF 2015 ()

Naushika. 

všetky recenzie používateľa

Zlaté pobřeží je řemeslně skvěle natočené. Jeho hypnotická forma a geniální soundtrack úžasně souzní a doplňují myšlenky a emoce odehrávající se v hlavním hrdinovi. Film se spolu s ním propadá do horečnatého afrického snu, sleduje jeho blouznění a točení ve spirále, která představuje důležitý opakující se symbol. Záměrně se otírá o hranici kýče a občas vstupuje i za ní. Jedno se mu podařilo dokonale: ve stylu té nejčistší mimesis vystihnout podstatu koloniálního romantismu a s ním neoddělitelně spojeného romantického rasismu. Bohužel, bez toho, aby jej jakkoli relativizoval či aktualizoval. Evropští kolonisté jsou aktivními hybateli, subjekty. Domorodí Afričané jsou pasivními objekty v pozadí, občas záměrně opticky splývajícími v černý dav. Evropané mají charakter, jsou buď padouchy nebo idealisty věřícími v lepší svět a spravedlnost. Afričané jsou mlčícími stíny a až na pár výjimek ani nemají jména. V centru stále aktuálního a stále bolestivého příběhu bezpráví, příběhu o kolonialismu a otroctví, opět stojí bílý muž. Černí domorodci jsou ušlechtilými divochy mysticky propojenými s přírodou, která fascinuje a děsí. Kamera onanisticky zabírá atavistické aspekty jejich života, tance, rituály, nesrozumitelná gesta a řeč. Tohle všechno je esence toho, jak byli černí Afričané vzdělanými Evropany vnímáni v první polovině 19. století a jako studie tohoto myšlenkového a emocionálního vyladění Zlaté pobřeží funguje geniálně. Když jsem v kině přistoupila na tuto hru, očekávala jsem ale, že se mi dostane nějakého zvratu, který celou tuto konstrukci nakonec nabourá a posune někam, kam by ve 21. století být posunuta měla. Ale to se nestalo a je to špatně. Možná to měl udělat sám divák? Těžko říct. Naše dnešní společnost ale bohužel stále ještě není ve stavu, aby bylo běžné být takové reflexe schopen. Ačkoli je formální stránka filmu takřka mistrovská, jeho obsah mě hluboce zklamal: nemá přesah a romantický rasismus, který by měl být dávno mrtvý, v podstatě oživuje a glorifikuje. ()

Galéria (28)

Zaujímavosti (4)

  • Vo filme je možné vidieť, že jeden z vystupujúcich černochov v kapele hrá na saxofón. Tento hudobný nástroj však ešte v roku 1836 nebol vynájdený. Saxofón skonštruoval belgický nástrojár, flautista a klarinetista Adolphe Sax až o 4 roky neskôr. (MikaelSVK)
  • Režisér Daniel Dencik prohlásil: "Film Guldkysten, ač je inspirován historickými skutečnostmi, nesmí být považován za přímou historickou skutečnosti. Příběh je fikce po celou dobu. Proto se hlavní postava jmenuje Wulff Frederik Wulff, a ne Wulff Joseph Wulff, jak se jmenuje reálný předobraz hlavního hrdiny."  (Tristan Rafael)
  • Film je založen na skutečných událostech z období kolem konce transatlantického obchodu s otroky. Scénář pak vycházel z dopisů a deníkových záznamů Wulffa Josepha Wulffa. (Tristan Rafael)

Reklama

Reklama