Komorná

Ktovie, či veľkosť románovej predlohy neboli Parkovi prekvapivo na tiaž, určite sa mu podarilo perfektne zhustiť kostýmovú atmosféru a vybalansovať ňou digitálnu hĺbku. Skôr obmedzujú a mierne rušia prehnané peripetie, ktoré nemá plne pod kontrolou a nevie nimi súrodo kombinovať. Expresivita postáv potom vo vzájomnej diskrepancii chátra, v niektorých momentoch naopak prekvapí, ale chýba tomu dôvtip. A možno prefíkaná umelecká provokatívnosť. Určite tým ale nemyslím pritvrdenie lesbických scén, tie už dávno nie sú tabuizované, čochvíľa bude v kinematografii rafinovaných výklonkov erotiky tabuizovaných snáď viac v heterosexuálnej polohe. Ale to už je od témy. (25.11.2016)

Režisérsky mistrně rozehraná hra na kočku a myš, kde není pořádně známo kdo je kdo a role se v průběhu filmu mnohokrát prohodí. První polovina filmu vyprávěna z pohledu naivní komorné byla výrazně slabší než druhá polovina točící se kolem života plného chlípnosti šlechtičny. Tam mohla Korea rozhehrát zvrácenou hru, tak jak to umí nejlépe. Byl jsem mile překvapený z explicitnosti lesbických scén, na které se moc hezky koukalo. Troufám si tvrdit, že snímek více zaujme ženské publikum. Přeci jen mužům zde není moc přáno a jsou zde vykresleni pouze jako chlípní, vypočítaví a bezcitní kreténi, na což se nám alfa samcům moc hezky nekouká. [70 %] (21.04.2024)

"Korejská komorná... zlodějská i pokorná. Zavýská si rozkoší, když se s paní peleší... v mušličkách jim cinká, úchyl strejda slintá. Intrikán zahulí rtuť - mé péro, se mnou buď!" Chudák Hideko, s tou se život fakt pomazlil. Máma jí umřela hned po porodu. Od dětství ji týrali (a ona se to naučila oplácet), za komornou jí podstrčili zlodějskou podrazáckou mrchu, zasnoubená byla se svým strýčkem, kterýžto plesnivý úchyl ji nutil předčítat bandě dalších slintajících obšourníků perverzní povídky z chlupaté literatury, a už se těšil na svatební noc a okusování šťavnaté broskvičky. Tetička sice hodná, ale ne moc v poho, což není divu, když se houpala oběšená na třešni. A coby nápadník falešný hrabě, odporně bezpáteřní syčák, snažící se jí místo do kalhotek dostat jen do peněženky. Takový život je na mašli, taktéž na třešni (btw, moc pěkná scéna na větvi, s oprátkou v akci). Zajímavý mix žánrů, od intrikářské krimi s nečekanými zvraty, přes drama o samotě duší, okořeněné odvážnou lesbickou erotikou, vč. polohy 69 a "stříhání nůžkama" (scissoring, holčičí technika, nic pro kluky :-)), až po hororové vrtání ruky, ukrajování prstů a podobné něžnůstky od rozlíceného, pětihvězdičkově úchylného strejdy. Jen tu desetimetrovou chobotnici v akváriu jsem moc nepochopil. Kapitán Nemo myslím na Nautilu v knihovně Kámasútru neměl. Nebo jo? (04.06.2020)

Park je pro mne snad nejméně oblíbený Korejský režisér. To zas byla nuda. Výtvarně zajímavé, atmosféra slušná, i erotika potěšila, ale to bylo vše. Příběh na mě až moc spletitý, ztrácel jsem se, gore žádné, nemám moc co chválit. Přežil jsem to, slabý trojec se skříplými zuby hodím. Pořád lepší než Má Pomsta, ale už nikdy více. 50% (10.11.2016)

Místo rafinované erotické hry spíš mělká voyeurská hříčka, která není ani provokativní, ani příliš výstřední. Její excesivnost spočívá v nadužívání sentimentu, melodramatických klišé a naivního herectví. Potenciálně skvělý doubletwist naprosto prošumí ve vyprávění, kterému chybí úspornost a finesa. Subjektivně to trvalo 4 hodiny. Park natočil svůj Sucker Punch s cílem pojmenovat skryté komnaty touhy a chtíče i zničující manipulaci s nimi spojené. Jenže tohle mnohem víc než masochistické hody evokuje červenou knihovnu s pár over the top násilnými scénami. Zklamání... [Cannes 2016] (14.05.2016)