Inspektor Lavardin

Bud je tom filmu znát Chabrolův rukopis a nebo byl opravdu zvláštně zpracovaný. Mně to přišlo jako skládanka více filmových detektivů v jednom balení. Ne, nuda to není, ale s paní domu bych dala trochu větší řeč, to jediné mi scházelo. Vyústění ke kterému se díky inteligenci dopracoval Lavardin jsem nečekala, ale o to bylo atraktivnější. Možná to každému nesedne, ale za zhlédnutí to stojí. (04.08.2016)

Pohoda podzimu na francouzském maloměstě přechází po vraždě morálně angažovaného katolického spisovatele v přehlídku dekadencí, svědčících o zvrhlosti, jíž za paravánem spořádanosti venkova tuší každý - světácký divák z detektivek a venkovský z vlastní bohaté zkušenosti. S poza scény se kdo ví odkud rojí katolíci, buzny, smažky, dealeři, kuplíři, podvodníci a šlapky. Lehce netradičně pojatá kriminálka však ve finále překvapivě nevzrušeně odbočuje mimo žánr, který obvykle trvá na odhalení a ztrestání viníků v právním smyslu toho slova. Francouzská amorálnost, kterou by kupříkladu v britské detektivce nepřipadla v úvahu, trhá detektivku z kořenů a přesazuje ji do půdy, v níž plodí ušlechtilejší rostliny. Kvalitu nenápadné výstřednosti umocňuje představitel hlavní role Jean Poiret. Komik a dramatik se na rozdíl od jiných bavičů, kteří se vzdálí od svého kopyta, úplně nevystříhává komediální polohy, nýbrž s ní pracuje jako s maskou, jíž jeho postava postava před ostatními zakrývá vážně míněné kriminalistické odhodlání. Zmatení podtrhává nápadná podoba Poierota s Leslie Nielsenem, jehož postavy to mívaly s vážností přesně naopak :-) (06.09.2020)

Zpočátku to vypadalo na jednu z dalších obdobných kriminálek. Že si člověk hned může představit, jak asi bude probíhat vyšetřování, kam asi sklouzne vztah mezi vyšetřovatelem a paní domu a tak dále.Lavardin si ale počínal při své práci přece jenom jinak, než jsem čekala, a hlavně jeho konečné vyřešení případu mě hodně překvapilo. A překvapení a originalitu mám ráda, proto hodnotím jako nadprůměr. (19.03.2024)

Na tento film jsem se podíval hlavně kvůli Jeanu Poiretovi (nezapomenutelný pan seržant z Mockyho hororové komedie La Grande Frousse !), kterého jsem už déle chtěl vidět v hlavní roli. A měl jsem určitě šťastnou ruku ve výběru... Jean Poiret vtisl svému osamělému detektivovi takřka dokonalou tvář a já tady úplně hltal každý jeho pohled, záblesk ve tváři, každé gesto, tón projevu... a zároveň si při tom užíval i nesmírnou ironickou nadsázku, v postavě inspektora Lavardina pravidelně přítomnou. Claude Chabrol stvořil netradiční stylovou detektivkou, ve které vedle humoru skvěle funguje rovněž perfektní atmosféra s velkým kusem tajemna a stále větší napětí nejen ve vyšetřování ústředního případu, ale i pokud jde o ojedinělý přístup k věci ze strany pana inspektora. Přičemž krásnou kulisu v tomto líně odvjíjejícím se příběhu tvoří všechny ty roztodivné vedlejší postavy... Jo, takže dneska to máme po dlouhé době za pět, skvěle, pánové! [90%] (14.07.2021)

Inspektor Lavardin vypadá přesně jako libovolný díl libovolného francouzského krimi seriálu, které nás oblažují na českých televizních obrazovkách (Moulin, Julie Lescautová atd. apod.). Jde o naprosto nevýjimečný film s nudnou, vykonstruovanou zápletkou a neuvěřitelně otravnými postavami - s titulním hrdinou v čele. Lavardin je vlezlý dědek (ne roztomile vlezlý jako Colombo, sofistikovaně vlezlý jako Poirot nebo nonšalantně vlezlý jako Belmondovi rošťáci), terorizující všechny ostatní postavy, jejichž jednorozměrnost je komická - aniž by šlo o parodii. Scénář a režie jsou pak stejně plytké jako u výše zmíněných televizních krimi seriálů. Vlastně začínám přemýšlet, proč jsem tomu dal 3 hvězdičky. :o) (16.01.2007)