Mozog v plameňoch

Jedná se o jeden z nejlépe hodnocených filmů zde na ČSFD, kde hraje Chloë Grace Moretz. A jelikož je z těch mladých tváří jedna z těch nejšikovnějších, docela mě tento film, založený na pravdivých událostech, zajímal. A musím říct, že jsem, za možnost tento film vidět, moc rád, protože kdyby se mně nebo někomu v mém okolí stalo něco podobného, tak okamžitě budu vědět, na co upozornit. Často si říkám, že mám být rád za to, co mám, protože nikdy nevím, co se může stát. Když pak něco podobného vidím ve filmu v rámci nějakého pravdivého příběhu, tak samotné zamyšlení ohledně zdraví dostává úplně jinou dimenzi. Mozek v plamenech je přesně ten film, který dokazuje to, že bychom si měli vážit toho, co máme. Nejen v sobě, ale i kolem sebe. Nikdy totiž nevíme, co se může v nadcházející minutě stát. Plus Chloë tu svojí roli zahrála tak jako kdyby si onou nemocí opravdu prošla. Klobouk dolů. (15.01.2019)

Vzhľadom na to, že mám Chloë Grace Moretz ako herečku celkom rád a že film svojim poňatím stál hlavne na nej, tak nie som úplne spokojný, čakal som po hereckej stránke niečo viac. Nemôžem tvrdiť, že by úlohu Susannah Cahalan hrala zle, ale zas ani to nebolo niečo také, čo by bolo hodné pamätania, vyslovene len priemer. Príbeh ma však nenudil a hlavne ma milo prekvapil svojim záverom a finálnou myšlienkou s odkazom. Lepší priemer. 65/100 (14.08.2017)

Když se Vám ocitne v plamenech kunda, je to dobrý, stačí zamrdat a život zase běží dál. Když se zapalujou lýtka, bude to postupovat k první větě, co jsem napsala, ale když Vám hoří mozek, tak vás čeká jebání max s vašim zdravotním stavem a to žádná zábava neni. Přesně v této situaci se ocitne značně šukézní Chloë a den za dnem prožívá větší a větší peklo a to bez princezny. Začátky nebyly nijak extrémní, vlastně mi to připomínalo můj zcela normální den, kdy nevím kde jsem, co je za den, co mi kdo chce a skilluji svůj trumf - čumění do blba bez mrkání. I tomu starostovi bych se vysmála tím ale všechna podobnost končí a následující škubání se na zemi, postupující ochrnutí, kapající kohoutek co nekape, televize co mě pomlouvá i když mě nepomlouvá a celkově kolosální stav na píču přeci jen nemám. Proto mi při představě, že by se tohle vše dělo mně celkem zamrazilo na hřbetu a jednou jsem tu svou ASS (asijskou sadistickou svini) nechala spát a s hrdinkou skoro i soucítila. Možná ale jen proto, že je fakt šukézní a velmi ráda bych jí utěšovala....tak nic, pořád jsem svině :-( (13.03.2018)

Teda já jsem od toho nic moc nečekal, a o to milejší to bylo překvapení. Nepříliš dlouhá jednohubka, od které jsem se nedokázal odtrhnout a s napětím sledoval, co se z toho vyklube, jak to dopadne. Osobně jsem tipoval, že nemůže skončit jinde než pevně přikurtovaná na psychiatrii. Od Chloë výborně zahráno. (01.02.2019)

Chloë Grace Moretz hraje mladou úspěšnou žurnalistku. Ono když v 21 letech píšete pro New York Post,tak ve Vás asi něco je. Problém ale nastane, když mozek začne bojovat s nemocí a celé tělo jí přestane poslouchat. Doktoři tvrdí, že je alkoholik a schizofrenik. Tělo neposlouchá čím dál tím více a Susannah (Chloë Grace Moretz) se uzavírá do sebe. Hlavní hrdinka hraje přesvědčivě a sluší jí to i na nemocničním lůžku. Film je podle skutečné události a pokud někoho filmy s nemocniční tématikou baví, tak směle do toho. Nejedná se o přelomový film ale určitě se na to 90 minut dá koukat. A navíc ve filmu potkáte spousty známých tváří. 70% (15.01.2018)