Paterson

Dokud jsem si nepřečetl pár zdejších komentářů, bláhově jsem myslel, že hlavní protagonista byl diletant, který se pokoušel parodovat poezii. Hlavní myšlenku celého filmu (o ničem) jsem pak hledal v jeho nesoudné, excentrické a sexy perské přítelkyni, která mu hustila do hlavy, že je geniální básník, protože nedokázala rozeznat burgundské červené od krabicového vína z večerky. Z tohoto banálního středobodu filmu jsem cítil ponaučení, že můžete být úplně neschopní a stejně prožít krásné (a velmi nudné) chvilky u své vášně, kterou ale skoro neovládáte ani na základní úrovni (takže perfektní idea přímo pro mě). Jak ale podle orgastických ohlasů šokovaně čtu, to schizofrenní blábolení o krabičce zápalek bylo zřejmě umělecké dílo nevyčíslitelné duševní hodnoty. Paterson byl poetický génius a jeho hlasité uvažování nad dalším přirovnáním hlavičky zápalky k vlasům přítelkyně zase básnický výkon, který pohladí na duši. Zřejmě jsem ignorant, ale budu varovat podobné ignoranty mého ražení, že se jedná o klasický indie film, který se vyžívá ve stereotypním dni/týdnu ještě nudnější postavy, která každé ráno zarecituje své mizerné pokusy o básně, poslechne si v autobuse jeden nudný rozhovor cestujících a pak to celé skončí neskutečně dramatickou scénou (boiler), kdy si pokecá s Japoncem na lavičce u vodopádu o jejich žebříčku nejoblíbenějších básníků (konec boileru). Vzhledem k tomu, že jsem otevřený člověk a po zhlédnutí filmu se cítím i na umělce, chtěl bych s nedovolením přednést svojí vlastní báseň, která je zhruba na úrovni geniální zápalkové poezie mistra Patersona. BALKÓN: Z balkónu pozoruji osamělé psí hovno, leží nehnutě na chodníku, je smrdutě teplé a vábí život, mouchy se slétávají na jeho počest, dovádějí a kladou larvy, zběsilost uspěchaného světa, zbývá tak málo času do jeho konce, usínám na balkóně nudou, po probuzení hovno stále leží, na povrchu krásně tvarované, uvnitř zcela prázdné, po dvě hodiny pozoruji v polospánku hovno, mám z toho hovno, ach, Jarmuschi, to nebylo psí hovno. 40 % (19.02.2017)

Příjemné rozjímání o věcech, které už jsme všichni viděli někde jinde. Chodit po světě s větším elánem a skládat básně na všechno, co se nám mihne před nosem, nás Paterson nedonutí, ale vnímat každý den jako jedinečný a hodný přátelské návštěvy restauračního zařízení, v tom nás Jarmusch utvrzuje každou roztomilou replikou a svéráznou lidskou postavou. Paterson není odpověď, je to doporučený návod, jak číst život.... a vůbec ne špatný. (05.03.2017)

Tak a teď jsem se odkopal! Už je jasné, že nejsem dostatečně inteligentní na to, aby se mi Paterson líbil. Mě prostě nebaví sledovat den po dni obyčejný život řidiče autobusu s básnickými sklony a jeho extrémně kreativní ženy. Nudil jsem se tak převelice, že se o mě dvakrát pokusil i mikrospánek, ale bojoval jsem až do hořkého konce. Napadlo mě, že bych dal panu Jarmuschovi echo, další film by mohl natočit o mě, byl by jistě stejně nudný, možná i nudnější, což by mu jistě přidalo na kvalitě. Musím ale uznat, že porucha autobusu dala příběhu nový náboj, díky kterému byl náhle plný napětí. Uf... (26.08.2017)

Každý z nás má občas dni, kedy vnútorne analyzuje, či sa jeho život posúva správnym smerom a či s tým, čo doposiaľ vybudoval a vlastní, je spokojný. Niekedy nám k peknému dňu postačí len partnerov úsmev, výjduce slnko alebo hoci aj fakt chutné jedlo. Ale príjdu aj také dni, kedy slnko nevyjde a napriek tomu, že v podstate máme v živote všetko potrebné, stále by to mohlo byť aj ďaleko lepšie. Keď uviaznete v stereotype, začnú sa na povrch drať nepríjemné otázky. Tak toto je ten život, ktorý bol pre mňa na Zemi pripravený? Je toto už fakt všetko, čo mi poskytne? A Paterson odpovedá ÁNO! Paterson je totiž kúzelný vodič autobusu, ktorý svoj obyčajný život vidí neobyčajne. Jeho pohár je vždy poloplný, berie veci tak ako prídu a nebojuje. S nikým a ničim, pretože na čo aj, jeho život je fajn. A niekedy vám k spokojnosti stačí vlastniť kvalitné zápalky. Pretože všetko je to len o uhle pohľadu. (26.02.2017)

"Paterson" je pre mňa veľkým a príjemným filmovým zážitkom a prekvapením tohto roku. Nemusí sa vo filme toho nutne diať príliš veľa na to, aby sme mohli odchádzať z kina s dobrými zážitkami. Pretože toto je film, ktorý sa skutočne sústredí len na život jedného človeka počas jedného týždňa. Šoféra autobusu, ktorý rád píše básničky, a jeho žena zase miluje kombináciu čiernej a bielej a sníva o tom, že bude robiť úžasné muffiny a hrať country skladby na svojej čierno-bielej gitare. A všetko, čo je čierne a biele je pre ňu úžasné. Pre mňa je toto film, kde sa toho skutočne veľa neudeje v rámci celku, no v skutočnosti sa toho stane veľmi veľa. A je to film vyslovene o malých momentoch, ktoré z neho robia skutočný zážitok. Plus náš hlavný hrdina je veľmi sympatický a vždy sa snaží byť ku každému milý a pozitívne naladený a priniesť dobré pocity. A to je pre mňa ohromné. Vynikajúci film, ktorý môžem odporúčiť každému, kto má rád trošku iné filmy. Hodnotenie: A (01.02.2017)