The Beatles - roky na turné

"Já jsem jedináček a najednou jsem měl pocit, že mám tři bratry." Éra Beatles nebyla tak harmonickou pohádkou, jak se snaží tento dokument naznačit, ale to je moje patrně jediná výhrada. Hudba totiž zněla skvěle, "kastrolovému" období byla věnována většina času a několikrát jsem byl ušlapán davem nadržených slečen. Nicméně v historii Brouků se poměrně orientuju a tak jsem v dokumentu hledal něco víc. A našel jsem to, čehož si cením. Jednalo se jednak o skvělou motivační formulku před koncertem, množství fotek a mně neznámých záběrů z koncertů a hlavně Anfield Road. Až se naučím cestovat v čase, což plánuju na příští pětiletku, tak se okamžitě hodlám přenést do 18. 4. 1964 a zazpívat s celým stadionem fotbalistům FC Liverpool She Loves You. Při těchto záběrech jsem totiž cítil neskutečné množství pozitivní energie a to prostě musím zažít. (04.05.2017)

S přihlédnutím k potenciálu, který tento dokument mohl mít, odvedl Ron Howard naprosto stejnou práci jako u filmu Rivalové. Vytvořil pocukrovaný dort, jehož základ sám o sobě postrádá mnohé. Nejde jen o to, že vynechává poměrně hodně zajímavých témat, ale soustředí se především na USA a právě Amerika nebyla pro Beatles jediným a zásadním středobodem. Takže pokud by byl soudný, přidal by do názvu dvě písmenka a vše by bylo v pořádku - The US Touring Years. (13.03.2021)

Stejně jako Califf i já jsem se bál že mě dokument zklame ve výběru známých a už "provařenych" písní, které jsou ikonicke pro tvorbu Brouků. Ale i já toužil spatřit tvorbu druhé poloviny jejich společného života. To jsem bohužel nedostal. Naštěstí to Ron Howard zachraňuje skvěle odvedenou prací, takže o zklamání se rozhodně nejedná. Díky bratrankum jsem se do Beatles v posledním roce zaposlouchal a to zejména do jejich tvorby pro mnoho lidí neznámé. A musím uznat, že hudba je to nadčasová a tak nezbývá než doufat v pokračování dokumentu z tohoto období... Díky Rone a díky kluci (bratranci) za seznámení s Beatles 😉 (31.10.2016)

Téměř perfektní dokument, který zaujme nejen fanoušky Beatles. S Ronem Howardem je to sice jako na houpačce, ale tento snímek se mu opravdu povedl. Nikdy neviděné videozáznamy z koncertů i ze zákulisí, hromada fotografií podložená audiozáznamy ze zkoušek a nahrávání a především dokonale zdokumentovaná neuvěřitelná histerie fanoušků, to vše v těchto 102 minutách divák uvidí. Trochu zbytečné byly, dle mého názoru, vložené rozhovory se Sigourney Weaver či Whoopi Goldberg. Finální hodnocení: velmi povedené dílo. (01.02.2017)

V poslední době jdou hudební dokumenty na dračku, a tak i fanoušci Beatles si musí přijít na své. Tentokrát se do projektu pustil Ron Howard a své práce se ujal velmi dobře, protože dokázal velmi autenticky zpracovat klima v prvotních letech kapely (tzv. Beatlemánie) a tuto atmosféru dokázal přenést na diváka skvělým způsobem- nadšení a euforie v prvních měsících obrovského vzestupu a poté značné otrávení a včasné Dost!. Film dokáže odpovědět na základní otázky, zejména proč se Beatles stali takovým fenoménem, i po 50 letech dosud nepřekonaným vrcholem ve svém období (přirovnání Johna Lennona k plující lodi je vynikající) a také proč následoval rychlý konec živých vystoupení a jakýsi úpadek (k tomuto bodu jsem si vzpomněl na trefné "Čeho je moc, toho je příliš"). Názvy filmů "Hard day's night", "Help!" a také "Eight days a week" tedy zachycují náladu členů po období jejich zenitu, ovšem to, co dokázali během tak krátkého období, je velmi nevídané. Trochu mě zklamalo, že se jedná pouze o období 62-66, protože jsem čekal vysvětlení a popis rozchodu cest jednotlivých aktérů (moje chyba, mám si číst obsahy), ale nakonec jsem si uvědomil, že Ron to tak chtěl a má to tak být. Pro skalní fanoušky Beatles se tento dokument stává jednoznačnou povinností a i další milovníci hudby (včetně mě) se určitě o něco obohatí. (08.11.2016)