Tajomná rieka

Netuším, jestli je chyba už na straně Lehanea nebo až Briana Helgelanda, který není schopen napsat alespoň trošku smysluplný a působivý dialog či dějovou linku (jeho práce v posledních letech budiž důkazem), ale tak otřesnou parodii na o několik let starší Spáče jsem nečekal ani v těch nejčernějších snech. Konání postav odporuje logice, Eastwoodovi je snad úplně jedno, co se na place děje a po otřesném vyústění celého již tak hloupého příběhu by člověk nejraději začal mlátit hlavou o zeď s tím, že toto snad byly ty nejvíce promrhané dvě hodiny v životě. Tváří se to sice jako strašně chytré dílo o střední třídě, ale ve skutečnosti se pouze jedná o stokrát přežvýkané téma, z kterého pro tento film zbyl už jen flusanec na betonovém chodníku. (03.08.2010)

Clint Eastwood mě už o svých režisérských kvalitách přesvědčil dávno. A i přesto mě Tajemná řeka přímo ochromila. Špičkové herecké představení té nejvyšší kvality činí z tohoto filmu nezapomenutelnou podívanou. Když se příběh pomalu rozjíždí, jsou nám představovány jednotlivé charaktery a jejich vzájemné vztahy. Po onom nešťastném incidentu se však děj otočí o sto a osmdesát stupňů a já byl svědkem napínavé hry na kočku a myš. Nálada snímku klesla někam pod bod mrazu a jak se pomalu začne stahovat smyčka kolem jedné z postav, přestával jsem dýchat a s pěstmi zaťatými jsem sledoval, zda se zbytek děje odehraje podle Hollywoodských pravidel a nebo mě tentokrát happyend nečeká. I přes znalost Eastwoodových režijních počinů jsem byl překvapen komplexností a funkčností Tajemné řeky jako celku. (30.12.2010)

Mohla to být psychologicky příjemně propracovaná detektivka, ale to by nesměl scénář tak nejistě přeskakovat z dráma na krimi a Eastwood tolik tlačit na herce. Tklivý a veklolepý orchestr se do temně atmosférického filmu moc nehodí, ještě víc ruší doslovná a velmi literární psychologizace (upíři a vlci). (08.11.2003)

Hlavně geniální psychologie postav (a to i manželek, které jsou sice v pozadí, ale o to silnější) a pěkný, i když předpokládaný konec jsou přednostmi filmu, jenž by ale nebyl ničím (resp. tříhvězdičkovým) bez Penna a Eastwooda. Ti zde podávají famózní výkony, jedem před kamerou, druhý za, a vytváří tak nádherné a silné pokoukání... A to ani nezmiňuji svého oblíbence Robbinse:). Zlomové to není, ale nedat těch pět si nedovolím... (29.12.2007)

Zatímco americká kritika zpívá alelujá, ta česká zívá nudou. Komu věřit? Podle mě spíš americkým roztleskávačům než tuzemským studeným čumákům - film má pěknou atmosféru, postavy jsou syrové a věrohodné, a finále se vymyká standardům klasické americké morality. Ale ty upíří metafory jsou opravdu k smíchu... (08.12.2003)