Smrť Ľudovíta XIV.

Král je mrtev, ať žije Jean-Pierre Léaud! Po opravdu skvělém "Honor de cavalleria" (mám k němu ještě spoustu co napsat), mě ani "smrt", správněji ovšem "umírání" krále slunce nezklamalo. Pokud se už umírání etablovalo jako filmový žánr, pak bych si (nejlépe u Alberta Serry) ještě objednal alsepoň umírání Klementa Gottwalda, Janis Joplinové a mého přítele Jindry Pezlara (všichni už to mají více než 20 let za sebou, takže autorská práva...). Ale ne, tohle nemohu myslet vážně. Lepší bude promluvit si o nohách, taky mě trápí (trombóza a podagra). Svaluji to na fylogenezi, člověk se postavil na dvě příliš brzo, měl ještě nejméně milion let počkat. Na vysvětlení z Wikipedie "Pračlověk začal kráčet po dvou nohách, aby se mu ruce uvolnily pro jiné činnosti" výsostně prdím. Ostatně Výsost Ludvík XIV by se mnou určitě také souhlasil. Pozn.: kolega liborek_ ***** píše, že "jsme odměněni výjimečným zážitkem a pocitem, že jsme součástí scény", to má kluk pravdu, nicméně jsme film přežili. (11.11.2018)

Pomalý dej, ktorý sa mení v nudu, zišlo by sa to ešte prestrihať a teda skrátiť, ale čo sa dá čakať vo filme o umieraní najväčšieho francúzskeho kráľa? Nakrútiť umieranie nie je ľahká vec a vyžaduje si veľa trprezlivosti od diváka pri sledovaní. Ide o celkový dojem, o zážitok, kde si treba len a len vychutnávať bravúrne herectvo Léauda, ktorý umierajúceho kráľa stvárnil tak, že som sa fakt ocitol akoby aj ja, čoby len divák, pri jeho smrteľnej posteli. Treba vychutnávať i Serrovu réžiu, atmosféru sviečok a zvlášť kompozíciu vo viacerých záberoch keďže sa zväčša ocitáme v jednej izbe. (05.03.2017)

Velký film, jenž zprostředkovává velké dějiny skrze bohatost těch nejmenších detailů. Serra přišel s novým pohledem, jak dělat historický film, aniž by nás zahltil faktografií a přitom byl maximálně přesvědčivý i esteticky povznášející. Dokonalý Jean-Pierre Léaud jako Král Slunce v posledních týdnech života; krásná šerosvitová kamera čarující živé obrazy, od nichž nelze odtrhnout oči. Svou formou sice film vyžaduje vyšší divácké nároky, které jsou však odměněny výjimečným zážitkem a pocitem, že jste součástí scény. (09.05.2017)

Hodně podivný film, který musím ještě chvíli vstřebat. Nikoli faktem, že se snaží být až dokumentárně přesný, ale technickým zpracováním. V celém snímku totiž v podstatě absentujeme široké celky. Je odvyprávěn pouze polocelky a detaily, a z toho drtivá většina se odehrává jen v ložnici jeho královské výsosti. A název filmu je přesným shrnutím děje těchto dvou hodin. Sledujeme Ludvíka XIV. jak postupně chřadne, nechodí, trpí a umře. Celé to působí jako z divadelní adaptace. Nicméně ne nekvalitně zpracované. Herci jsou chvalitební, kamera se snaží být co nejintimnější, ale kromě strádání krále a starosti o jeho zdraví se nedozvíme nic o Francii té doby, jeho minulosti, blízkém okolí, či nepřátelích koruny. Jen to, že měl rád zvířata. Možná by tomuto spíše slušel hraný dokument, ale jako celovečerní film bude na většinu působit zdlouhavě a monotématicky. Já byl ovšem celkem spokojen. Opětovně sice nemám chuť se na to podívat, ale rozhodně mi nevadilo to celé absolvovat najednou, bez přestávky. Palec nahoru a doporučení pro ty, co mají rádi historicky věrohodné snímky, ideálně v co nejkomornějším provedení. 75% (04.06.2021)

Snímek bravurně zobrazuje posledních několik dní Ludvíka XIV. Bohužel to je i jediné téma a dá se tudíž říct že se vleče smrtelně pomalu, na druhou stranu chvílemi jsem měl pocit jako bych přihlížel skonu krále z bezprostřední blízkosti, takovou zde mají moc kostýmy a herecké výkony. Komu nevadí potemnělá nálada může si klidně přidat k hodnocení onu pátou hvězdu. Musím říct že i přes dlouhou stopáž jsem po shlédnutí měl pocit určité vyrovnanosti a klidu, což je veliké plus, za mě to ale na pět hvězd není. (07.04.2018)