Bowling for Columbine

(1001) Před sedmi lety jsem o tomhle dokumentu napsala, že jsem se u něj bavila. Nyní jsem se na něj podívala znovu a zjistila jsem, že teď už za jediný opravdu zábavný prvek považuji to pojmenování bowlingu za stejně pravděpodobnou příčinu hnutí mysli střelců jako cokoliv ostatního. Moore má nejspíš dobré úmysly, ale kam jimi dláždí tu svou cestu už si nejsem pořádně jistá. U velké spousty situací jsem si říkala, že by je šlo pojmout jinak... zejména chytřeji. Jediná věc se během mého zrání nezměnila, a totiž že pořád považuji těch pár Marilynových vět za intelektuální (a nejspíš i argumentační) vrchol filmu, ačkoliv vzhledem k minimálnímu prostoru taky nemá šanci navštívit hlubší vody. (21.10.2015)

Moja prva Mooreovka. Čakal som viac. Najviac ma sklamalo to, že som čakal kruto sarkasticku záležitosť a miesto toho Moore často padá do sentimentu. V druhej polovici sa to navyše až nebezpečne začne podobať citovo vidieračským dokumentom. Vtipy v úvode s dobieraním si systému (banka) vyzerali sľubne. Chcelo to viac odvahy, viac investigatívnej žurnalistiky, viac skrytej kamery, viac zosmiešňovania ... maybe later, Michael ... (12.03.2007)

Je jednodušší udělat strašáka z Marilyna Mansona a počítačových her než hnát k zodpovědnosti za vraždění ve škole v Columbine hlavu státu. Michael Moore problém kolem násilí, strachu z ohrožení a potřeby obklopovat se zbraněmi pojal velmi důkladně - od prvnáčků až po politické špičky, křížem krážem národy a jejich násilnickou historií. Na všechny otázky sice nedostanete odpověď, ale každopádně v něm dostaly USA pěkně na prdel. (17.05.2005)

Moore rád seká do živého. Amerika versus ozbrojenej lid, to je téma sakra živý. Není rok aby nějakej tydýt ve Státech někam nevletěl a nevystřílel kino, školu, obchod nebo lidi ve své bývalé v práci... Je jedno, jestli maník dlouho pařil hry a střílel zombíky na PC či žda je nemocný jedinec, který v dobré vůli vraždí Marťany... Fór je v tom, že v USA se k bouchačce legálně dostat je celkem snadné a nelegálně ještě snadnější. Některé státy dokonce deklarují právo svým občanům vlastnit zbraň... (co na tom, že se některé ty zákony psaly v dobách kdy Bufalo Bill přepadal vlaky...). Moore na konkrétním případu masakru na Columbineské střední ukazuje, že to s bouchačkama mezi lidem v USA začíná být vážné...a že se vlastně ani není co divit, když k něčemu takovému dojde. Na ostatních státech (Kanadě) se snaží ukázat, že to tam jde i jinak a že to, že každej třetí ve státech má doma pořádnou pětačtyřicítku nebo brokárnu s upilovanou hlavní pro svou ochranu není úplně vpohodě... Hodně a opravdu hodně nemile mně překvapila návštěva a reakce Charltona Hestona ohledně zbraní. Hestona jsem měl vždy rád, bylPan herec (Ben Hur, Midway atd..)... Jen víc takových dokumentů. Obávám se však, že jejich váhu si uvědomují diváci spíše v zámoří a doma mají Moora za prudiče. * * * * (15.08.2012)

Viem si predstaviť, akú radosť majú z tohto filmu vyslúžilí politruci. Michael má nielen ich krvnú skupinu, ale aj ich triedny prístup k pravde. Neskutočne dobré hodnotenia podľa mňa nereflektujú kvality filmu, ale mieru antiamerikanizmu (viackrát v komentároch explicitne vyjadrenú). Film má so skutočnosťou asi toľko spoločné, ako Hostel, či Eurotrip so Slovenskom. Na oboje stačí kamera a zlý úmysel. Obávam sa, že historicky nadobudnuté právo Američanov vlastniť zbraň, prekáža najmä tým, ktorým neprekážal štvrtý článok ústavy. Na právo vlastniť zbraň si možno o nejakých 10 - 20 rokov spomenú aj mierumilovní a biele zástavy milujúci Európania. (13.07.2009)