Sklenený zámok

Štandardný životopisný film v ktorom nám hlavná hrdinka rozpráva o svojom detstve a popritom sledujeme aj líniu v ktorej je už dospelá. Nič extra nové film neprináša. Keď už o tejto rodinke vznikla kniha a film, tak je jasné, že to nebola dokonale šťastná a funkčná rodinka. Rodičia boli akože bohémi s nejakými tými umeleckými sklonmi, ale inak to boli obyčajní šupáci, ktorí sa o nič nesnažili a deti nechávali o hlade. Takých ľudí nemusím a ani nevidím dôvod točiť o nich filmy. Tá snaha hlavnej hrdinky oslobodiť sa od takého spôsobu života nebola podaná príliš strhujúco alebo nejak dojímavo. Jej príbeh ma nechal chladným. 4/10. (23.08.2020)

Takýto koniec som fakt nečakal, aj preto to štvrtá hviezda nebude. Pritom život dievčat a chlapca by si to zaslúžil a je obdivuhodné, kam sa dopracovali. To, čo mali s rodičmi, ktorí sa pri najlepšej vôli nedali nazvať normálnymi, nebolo detstvo, ako ho chápeme. Aj pri tom slušnom filmovom zobrazení ich príbehu, dostatku dramatických momentov a myšlienok som nepocítil nadpriemernú spokojnosť. –––– Mám radšej chystať jedlo, ktoré bude za hodinu preč, alebo maľovať obraz, ktorý tu bude navždy? –––– Bohatší v mestách bývajú v nóbl bytoch, lenže tam majú taký špinavý vzduch, že v noci nevidia hviezdy. Hádam len blázon by si to s nimi chcel vymeniť. (20.06.2019)

Tento film mne zaujal námětem a dal mi vzpomenou na skvělý film "Tohle je náš svět", kde celá výchova a dorůstání působilo krásně jemně, citlivě, se smyslem a bylo se i kde zasmát. V "Skleněný zámek" se ta odlišnost vůči "konzumnímu velkoměstskému stylu" dělá pouze tím, že místo učiva ve škole se učíme nějaké ty náhodné věci o přírodě. Místo výchovy si hrajeme na umělce a děti se musí samy zaopatřit. Putujeme světem ne skrze svobodu a poznání, ale protože otec chlastá a vyhazují jej z práce... Takže celkově taková špatná atmosféra a postupné odcizování celé rodiny s velkým důrazem právě na ten "chlast". Děj by byl lepší, kdyby Jeannette například sama začala budovat svůj snový zámek a byl tam nějaký návrat ke kořenům, či tak něco. Ve finále tedy děj co neuhranul, nepříjemná atmosféra a sotva nadprůměrné herecké výkony (ani Naomi Watts to nezachránila). Zklamání a jen 2z5. (25.10.2020)

Až na to, že jsem to viděla s dabingem, a na to finální smíření a odpuštění, mi to přišlo jako docela dobrej a koukatelnej biják. Ale zklamal mě ten konec, protože to, co předváděli oba rodiče, nejen otec, matka se v takových případech stává spoluviníkem - i když v menší míře - to se nedá jen tak odpustit. Ty hlavní dětské postavy to poznamenalo na celej život. A hlavní "hrdinka" to vystihla přesně: slova nic neznamenají. Ale na konci jí ta slova najednou se začnou zdát super, nebo co, přestože děti neměly víc než často co jíst, otec sebral dceři prachy, chtěl vyhodit matku z okna apod. ... Takže otec může odejít s klidem v duši. Mohou ale ostatní? Jo a co se mi taky nelíbilo, bylo přílišný vykreslení toho extrému, když hlavní postava dělala ještě žurnalistku, ten přehnanej luxus, to líčení, hadry a stylizace, jako chápu, že to tam muselo bejt naznačený, aby se na konci zas mohla přetransformovat, ne do toho, co byla jako dítě a jsou stále její rodiče, ale do takový tý obyčejný supr holky, ale tohle bylo fakt až moc. Takže za tři. (03.01.2024)

Místy mě napadalo srovnání s výtečným dramatem Tohle je náš svět, kde tvůrci ovšem vykreslovali způsob života, který je odlišný od průměrného modelu konzumní společnosti. Povídání o lesní rodince, kdy šest dítek zoceluje jejich otec, se neuchylovalo k hloupým zkratkám nebo výsměchu. Neplácali o smogu nebo tání ledovců, prostě žili jinak. A žít tak (víceméně) chtěli. I tady máme rodinku se silnou otcovskou postavou. Tak jim prostě odpojili elektřinu. Tak se pořád stěhují. Tak nemají co do huby. Jenže to třetí je už problém. Obzvlášť, když je matinka svéráznou umělkyní, tatík dost hlučným alkoholikem, který se navíc pokouší svým nejbližším pomoci zapomenout na starosti a na chudobu tím, že povzbuzuje jejich představivost nejrůznějšími příběhy. Vyrůstání čtyř potomků v téhle bohémské famílii se zpátečnickými hodnotami není jednoduché, navíc Brie Larson již v dospělosti buduje vlastní život a zpětně vidí, že i to málo, co fungovalo, vlastně nefungovalo. Nebo je to s rodinnými hodnotami nakonec jinak? Dvě hodiny jsou moc, chybí dynamika, nemá to drive, ač je divočák Woody Harrelson boží a ostatní herci velmi slušní. Ve výsledku není moc čím překvapit, navíc se prachbídně pracuje s emocemi diváka. Mohlo se navíc víc věnovat proměně ostatních (nyní dospělých) sourozenců. „Nikdy jsme nepostavili ten skleněný hrad.“ – „Ne, ale užili jsme si jeho plánování!“ (06.05.2020)