Annette

Óda na operu a hlavne divadelné dosky, čiastočná paródia na komerčné muzikály a komentár k vyprázdnenosti, repetitívnosti a povrchnosti zábavného priemyslu. Natočené a ozvučené priam vynikajúco, s do bodky presnými hereckými výkonmi (Adam Driver prekvapuje rok čo rok!), s fajn myšlienkou bábky/vlastného dieťaťa využívaného iba k osobnému prospechu. Ale aj keď to je natočené nádherne, tak v konečnom dôsledku dosť prázdne. Samotného príbehu a všetkých metafor (prakticky je tu jedna - s bábkou - tá ktorou sa film zaoberá celú druhú polovicu) je tu na 140 minútový film žalostne málo, a aj samotné emócie sa dostavia doslovne až v záverečných 5 minútach filmu. Dovtedy to je priveľmi do seba zahladená artovka, ktorá nemá toho toľko čo povedať ako sa na začiatku zdá. Tešil som sa, ale opäť raz presvedčil, že tvorba Leosa Caraxa ide mimo mňa. Aj keď Annette je z tých troch filmov, ktoré som od režiséra videl zatiaľ najlepším počinom, čo však neznamená, že s hodnotením dokážem ísť vyššie než na CELKOVO: 6/10 (20.08.2021)

Ve své podstatě drama s naprosto jednoduchým příběhem, jež ani jakožto muzikál asi mnoho cen za hudbu a zpěv nevyhraje, ale které se naprosto a zcela prodává skrze silný autorský otisk, špičkové herecké výkony a úžasně hravý snový vizuál kombinující filmovou a divadelní estetiku. Ta navíc není prvoplánová, ale leckdy pointuje i samotné vyprávění. Snímek vlnící se jako had, který se za každou cenu snaží převrátit divácká očekávání a a chce být všechno, jen ne všední mainstream. Připočtěme výbornou kameru, precizní one-shot scény a fakt, že mám zase jednou chuť si Adama Drivera zařadit mezi oblíbené herce. Tak silný jeho herecký výkon byl. A víte co? Já to udělám! (04.02.2022)

Z balady polibků, do kolébky plod. A pak lodí temnoty plout, zavřou se vody pod. Vystoupí na stupínek popularity. Sama Zpěvanka, když... O otcově hrubé hrobové parketě. Motýlím hláskem spustí proud. Do pout a soud. Za hroty žaláře. Zase jeden requiem za trigou s talentem, na modré planetě. Mrtvý, lidský tón. (28.08.2023)

Be carefull what you wish for... U West Side Story jsem byl trochu smutný že Spielberg nebyl s modernizací toho příběhu a hudebních aranží trochu odvážnější... ale druhý nejvýraznější letošní muzikál Anette je na mě divadelní avantgarda asi už trochu moc velká. Zajímavý film rozhodně, Adam Driver znovu dokazuje že je jedním z nejlepších herců své generace, ale do filmu jsem dokázal proniknout víc než na povrchní úrovni zvláštní a lehce sebeparodické kuriozity jen v několik málo momentech. Možná byla i chyba že jsem do filmu šel naslepo - takže jsem ani nevěděl že je od Caraxe. Ne že by pak film byl lepší, ale aspoň bych k němu byl otevřenější už od začátku (je to už můj čtvrtý film od Caraxe... všechny jsou zajímavé, ale ani jeden nějak zásadně nenadchl) 7/10 (04.01.2022)

Vnímám tu stejně jako v Holy Motors autobiografičnost a kladu si otázku, zda byla i v prvních třech Caraxových filmech. A jestli byla, nakolik je tenhle frackovitý pankáč pro mě opravdu tak zajímavý, abych se jeho autobiografiemi zabýval. Každopádně umí dělat přesné filmy s novátorskou estetikou, která je pop, ale občas ho přesáhne. Zde to bohužel nevyšlo. A to pro mě vůbec poprvé u něj: nezasáhlo, nesouhlasil jsem, neztotožnil se. Především hudba je tu aspoň z půlky špatná, nepěkně instrumentovaná, s uměle znějícími samply jak vykradenými z nějaké laciné počítačové hry, s nehezkým vedením hlasů uvnitř, příšernými unylými melodiemi. Tváří se sice stejně jako film jako hra na cosi (retro glamour?), ale postrádá narozdíl od filmových obrazů jakýkoliv dvojí plán - je prostě vyvařená, jalová (vzpomněl jsem si na I've seen it all z Dancer in the Dark - tam byla nadstavba aspoň v zapojení reálných zvuků). Imitace klasické hudby tu jsou na tom ještě hůř: mají slyšitelně laciné intonace, je to prostě kýč jak bitch a neschová se to ani za "vždyť je to naschvál." Většina je vysloveně nenapadnutá a trčí z toho trapnost. Občas mě chvilku bavily voicebandy, ale potenciál co to nabízelo nevyužily. Vydali-li to někde, kdo by to proboha poslouchal? A tedy film: nádherné obrazy, bohužel opět plastové - blue screen anebo co. Pokus natočit výpověď ve stylu Wese Andersona anebo posledních Greenawayů - prezentace v powerpointu. Obsah ani vtipný ani hluboký - a to i Holy Motors byly - nadhled nad vším tím marastem. Tady zbylo matné, kokainem čpící smutné gesto, digitální pustota, mapování vlastní ztráty, záznam jejího přeprodeje a trochu i přeprodej prázdnoty uvnitř sebe. Spousta plastového produktu reflektující - plastový produkt. "Proč bych vás měl bavit." (26.08.2021)