Annette

Vnímám tu stejně jako v Holy Motors autobiografičnost a kladu si otázku, zda byla i v prvních třech Caraxových filmech. A jestli byla, nakolik je tenhle frackovitý pankáč pro mě opravdu tak zajímavý, abych se jeho autobiografiemi zabýval. Každopádně umí dělat přesné filmy s novátorskou estetikou, která je pop, ale občas ho přesáhne. Zde to bohužel nevyšlo. A to pro mě vůbec poprvé u něj: nezasáhlo, nesouhlasil jsem, neztotožnil se. Především hudba je tu aspoň z půlky špatná, nepěkně instrumentovaná, s uměle znějícími samply jak vykradenými z nějaké laciné počítačové hry, s nehezkým vedením hlasů uvnitř, příšernými unylými melodiemi. Tváří se sice stejně jako film jako hra na cosi (retro glamour?), ale postrádá narozdíl od filmových obrazů jakýkoliv dvojí plán - je prostě vyvařená, jalová (vzpomněl jsem si na I've seen it all z Dancer in the Dark - tam byla nadstavba aspoň v zapojení reálných zvuků). Imitace klasické hudby tu jsou na tom ještě hůř: mají slyšitelně laciné intonace, je to prostě kýč jak bitch a neschová se to ani za "vždyť je to naschvál." Většina je vysloveně nenapadnutá a trčí z toho trapnost. Občas mě chvilku bavily voicebandy, ale potenciál co to nabízelo nevyužily. Vydali-li to někde, kdo by to proboha poslouchal? A tedy film: nádherné obrazy, bohužel opět plastové - blue screen anebo co. Pokus natočit výpověď ve stylu Wese Andersona anebo posledních Greenawayů - prezentace v powerpointu. Obsah ani vtipný ani hluboký - a to i Holy Motors byly - nadhled nad vším tím marastem. Tady zbylo matné, kokainem čpící smutné gesto, digitální pustota, mapování vlastní ztráty, záznam jejího přeprodeje a trochu i přeprodej prázdnoty uvnitř sebe. Spousta plastového produktu reflektující - plastový produkt. "Proč bych vás měl bavit." (26.08.2021)

Nevšední muzikál Annette je filmařsky i hudebně skvěle propracovaná tragická romance z divadelních prken, přičemž výborně funguje rovněž jako ostrá kritika umělého světa showbyznysu, v němž nezbývá místo pro opravdovou lásku. Rozhodně se nejedná o snímek, jenž osloví široké masy, ale diváky si určitě najde. Na své si tedy přijdou hlavně fanoušci skupiny Sparks a pak také příznivci Adama Drivera, který se zde představuje ve vrcholné herecké formě. (75%) (24.03.2023)

Jsem trochu rozpolcený. Na jedné straně vnímá Annette vlastně trochu jako ironický výsměch muzikálům - v některých ohledech nepodobný Janičce z Arku. Zatímco ale Dummont svoji podvratnou vizi podložil důslednou bezdějovostí a inspirací v rapu a metalu, Carax staví spíš na opeře a namísto rozvleklých, zčásti nerýmovaných písní používá naopak nekonečné repetice téhož verše. Na straně druhé jde ale Annette klasickým muzikálům naproti poměrně přímočarým (a nutno dodat: relativně silným) příběhem o lásce a smrti. Očekával jsem větší artovou divočinu. Jediným opravdu ostře vybočujícím prvkem je nahrazení dítěte dřevěnou loutkou (což na konci filmu získá opodstatnění). Za "vizionářské" nebo "zásadní" dílo bych to neoznačil, ale celé ústřední trio (Driver, Cotillard, Hellberg) hraje jako o život a jistá nekompromisnost filmu nechybí. Už jen ve srovnání s několik let starým midcultem La La Land musí člověk nějakou tu hvězdu přidat. (19.07.2021)

Caraxova tvorba se mi doposud vyhýbala (a nebo já jí) a ani do Annette se mi zpočátku - v očekávání nesnesitelného artu - nechtělo.Přeci jen je to muzikál,které zase nemám úplně v lásce a navíc má skoro dvě a půl hodiny.Realita mě nicméně překvapila a překvapila mě příjemně.Je to sice opravdu muzikál,ale písničky jsou fajn a v ději nijak neruší (a to se zpívá 90% času),navíc je ale Annette silným příběhem (nejen) o lásce a ještě k tomu nastavuje zrcadlo dnešní divné době a šoubyznysu obecně,Třešničkou je pak výkon Adama Drivera a osobně mě i na tak malém prostoru bavil Simon Helberg.Čtyři hvězdy nakonec ale Annette nedám,protože ta stopáž je prostě smrt a ke konci už sem mlel z posledního a měl sem co dělat abych vůbec dokoukal,jakkoliv mě opravdu zajímalo jak to celé dopadne....70% (16.11.2021)

Leos Carax je suverén, jehož filmy vystihují i přetvářejí samotnou podstatu filmu jako umění či média. A přesně to se mu daří i s muzikálovou novinkou Annette, jež funguje nejen jako výpověď o prknech, jež znamenají svět, ale i komentář k současnosti zábavního průmyslu a žánru muzikálu obecně. A navíc je i velmi zábavný a přístupný. Více zde. (11.07.2021)